Berňáky odmítají vyplácet kompenzační bonus, používají při tom nezákonné postupy

Berňáky odmítají řadě podnikatelů vyplatit kompenzační bonus s tím, že se jejich oboru prý opatření nedotkla. Podle odborníků tak činí nezákonným postupem.

Finanční úřady totiž místo oficiálních postupů dle zákona volí různé neformální telefonáty či e-maily. Pokud podnikatel na tyto výzvy nereaguje, úřady mu místo zahájení oficiálního postupu žádost nezákonně odmítnou. Tuto praktiku popisujeme v samostatném článku, v němž uvádíme konkrétní příběhy podnikatelů.

Generální finanční ředitelství nejprve jakékoli pochybení odmítalo, po konfrontaci s rozhodnutími, které finanční úřady posílají podnikatelům, však připustilo, že správce bonusu nepostupoval v souladu s metodickým nastavením a že jde o ojedinělé případy a dílčí pochybení. Daňoví experti každopádně doporučují podnikatelům, kterým finanční úřady žádost zamítly, aby se odvolali.

Jak je kompenzační bonus koncipován

Zákon o kompenzačním bonusu (i jeho finální podoba) koncepčně navázal na předchozí verzi kompenzačního bonusu a původní myšlenka nároku na bonus zůstala stejná. Přesto se stávající kompenzační bonus v některých věcech oproti loňskému bonusu odlišuje. Zřejmě nejvýznamnější novinku tvoří fakt, že pro nárok na bonus už není třeba 50% pokles tržeb, ale stačí snížení o 30 %. Další změnou je, že musí být naplněna i příčinná souvislost mezi poklesem tržeb a působením opatření nebo péčí o dítě ze strany podnikatele či jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním Covid-19. Příčinná souvislost se nicméně dokládá negativním způsobem, tedy se bere za splnění podmínek, pokud pokles tržeb nebyl slovy zákona zjevně způsoben převážně jinými důvody než dopadem opatření.

V neposlední řadě bylo nově stanoveno, že tzv. srovnávaným obdobím není kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období, ale kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. V praxi to znamená, že až po skončení bonusového období může finanční správa žádosti začít vyřizovat.

Finanční úřady odmítají některým podnikatelům bonus vyplatit

OSVČ, společníci eseróček a dohodáři tak začali o kompenzační bonus žádat až v lednu. Řadu z nich ale zaskočil nestandardní postup finančních úřadů. Úředníci místo rychlého vyplacení bonusu, jak jim stanovuje zákon, začali podnikatele “kádrovat”, že podle jejich názorů nebyl opatřeními nijak dotčeni a aby doložili, že na bonus mají nárok.

Místo oficiálních zákonných postupů navíc finanční úřady kontaktují podnikatele neformálně e-mailem či telefonem a dokonce stanovují lhůty, dokdy má požadované věci doložit. Když dotyčný na neformální výzvu nijak nereaguje, finanční úřad odmítne kompenzační bonus vyplatit a vydá rozhodnutí o zastavení řízení. Objevily se dokonce případy, kdy finanční úřad tlačil na podnikatele, aby sami svoji žádost stáhli. Všechny tyto věci jsou podle odborníků nezákonné.

Neselektujeme dle profesí, ale u některých je potřeba vše vyjasnit, říkají úřady

Nárok na bonus mají dle zákona ti, kterým poklesly tržby alespoň o 30 %. Dle § 8 zákona o kompenzačním bonusu pak platí, že stačí, pokud k poklesu došlo převážně dopadem opatření. V důvodové zprávě k zákonu se pak doplňuje, že pro zachování nároku na kompenzační bonus postačí, aby pokles tržeb nebyl zjevně způsoben jiným faktorem – zejména vlastní (ne)aktivitou podnikatele, který svou činnost utlumí či fakticky (byť ne formálně) přeruší, případně sezónním charakterem jeho činnosti, kdy v relevantním období dochází k pravidelnému útlumu činnosti a poklesu tržeb. Je tedy jedno, zda byl podnikatel opatřením přímo omezen, nebo jen nepřímo a nezáleží proto na odvětí, ve kterém dotyčný působí.

Navzdory tomu, že finanční úřady ve výzvách argumentují oborem podnikání, ministerstvo financí i Generální finanční ředitelství (GFŘ) odmítají, že by finanční úřady plošně nepřijímaly žádosti podnikatelů z nějakých konkrétních odvětví. Finanční správa posuzuje obdržené žádosti ke kompenzačnímu bonusu jednotlivě a vylučujeme, že bychom plošně odmítali žádosti podnikatelů z konkrétních oborů. Základním předpokladem pro posouzení jednotlivých případů je vždy detailní znalost skutkových okolností vycházejících z obsahu žádosti, případně dalších skutečností zjištěných při prověřování existence nároku na kompenzační bonus, uvedla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.

Profese nehraje roli. Klíčová je existence propadu tržeb v příslušném období a skutečnost, že tento propad je převážně způsoben opatřeními státu, péčí o dítě z důvodu onemocnění Covid-19 nebo nařízenou karanténou či izolací, tedy neexistuje jiný zjevný důvod tohoto propadu, připojil se Tomáš Weiss, mluvčí ministerstva financí.

Samotné GFŘ ovšem na opakovaný dotaz připustilo, že jsou profese, kde je třeba nepřímý zásah opatřeními podle zákona o kompenzačním bonusu vyjasnit. Přímo patrný být nemusí. U těchto profesí pak samozřejmě bude četnost kontaktu ze strany správce kompenzačního bonusu vyšší, pokud dané vysvětlení neposkytne žadatel již souběžně se žádostí, doplnila serveru podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.

Úřady ignorují, že kompenzační bonus je vyměřen dnem podání žádosti

Tento postup však jde jak proti duchu, tak liteře zákona. Předně v žádosti není zákonem uloženo podávat žádné vysvětlení. Podnikatel kromě dalších obecných náležitostí vyplňuje podle § 13 zákona o kompenzačním bonusu jen výši tržeb ve srovnávacím a srovnávaném období a čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus.

Úřady pak zcela ignorují ustanovení v § 15 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu, podle kterého se kompenzační bonus považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus. Zákonodárci totiž stanovili koncept tzv. samovyměření, kdy je kompenzační bonus vyměřen ex lege na základě podané žádosti. Tento koncept zejména velmi zjednodušuje a zrychluje samotné vyměření. Odpovědnost žadatelů je tedy klíčovým prvkem, jakkoliv platí, že ze strany orgánů zajišťujících správu kompenzačního bonusu bude uplatňován maximálně vstřícný a kooperativní přístup, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Nárok na bonus tedy vzniká automaticky podáním žádosti. Podle daňového řádu může k zastavení řízení dojít jen tehdy, pokud bylo učiněno zjevně právně nepřípustné podání. Může jít například o situaci, kdy daňový subjekt podal dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

Neformální komunikací nelze řešit nejasnosti ohledně poklesu tržeb a odmítat žádosti

Pokud chce ale finanční úřad ověřit splnění hmotněprávních podmínek pro vznik nároku na bonus (například, zda pokles tržeb by opravdu způsoben opatřeními), musí použít postup k odstranění pochybností nebo daňové kontroly. Ostatně zákon o kompenzačním bonusu v § 15 odst. 3 přímo určuje, že zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.

Nelze tedy dělat to, co nyní aplikuje finanční správa, tedy ověřovat podmínky nároku neformálně e-mailem či výzvou a při ignorování výzev žádosti dokonce zamítat. Neformální komunikace má sloužit ve prospěch podnikatelů například k tomu, když poplatník zapomene podepsat podání či vyplnit třeba adresu a ne k tomu, aby jí finanční úřad suploval zákonné kontrolní postupy.

Jak vysvětluje advokát Jiří Matzner, správce daně má povinnost, pokud možno, vycházet osobám zúčastněným na správě daní vstříc. Pokud si tedy správce daně například předem telefonicky nebo po mailu domluví termín jednání s daňovým subjektem, nebo ho ještě před písemnou výzvou nejdříve takto neformálně kontaktuje, že neobdržel přílohu podání, je takovéto jednání správce daně v mezích zásady součinnosti a je výkonem dobré správy.

V žádném případě však není možné po telefonu například ukládat povinnosti a lhůty k plnění těchto povinností s tím, že případné nesplnění této telefonicky uložené povinnosti a lhůty bude mít pro daňový subjekt jakékoli následky. Povinnosti a lhůty lze ukládat pouze rozhodnutím, které musí správce daně doručit daňovému subjektu zákonem stanoveným způsobem. Telefonicky ani prostřednictvím emailu však rozhodnutí doručovat nelze, upozornil Jiří Matzner.

Je proto na zvážení každého žadatele, zda na neformální výzvy přistoupí či nikoliv. Je třeba uvést, že v některých případech může tato neformální komunikace situaci vysvětlit a přispět k rychlému vyplacení kompenzačního bonusu. V každém případě platí, že není povinnost na neformální výzvu reagovat a už vůbec nelze tímto neformálním způsobem žádost o kompenzační bonus ze strany správce daně zamítnout, komentoval pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR. Jenže přesně to finanční správa dělá.

Pokud mají úřady pochybnost, mají zahájit kontrolu, shodují se odborníci

Mezi odborníky tak panuje shoda, že postup úřadů je u kompenzačního bonusu nezákonný. Ověřit splnění hmotněprávních podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus lze pouze v rámci postupu k odstranění pochybností nebo v rámci daňové kontroly. Je tedy povinností správce daně kompenzační bonus buď vyplatit, nebo zahájit postup k odstranění pochybnosti či daňovou kontrolu, potvrdil Tomáš Hajdušek.

Stejný názor má i daňový expert Richard Jahoda, Managing Partner společnosti Grinex Czech Republic. Podání žádosti o kompenzační bonus se považuje za okamžik vyměření kompenzačního bonusu a správce daně má možnost zahájit postup k odstranění pochybnosti nebo daňovou kontrolu. Náš názor je, že bez kontrolního postupu finanční úřad výplatu kompenzačního bonusu odmítnout nemůže. Samozřejmě u podnikatele je riziko doměření se sankcemi v případě, že žádost nebyla v pořádku. Postup je ale podobný jako u daně. Daň přiznám, zaplatím a správce až následně prověřuje správnost, podotkl Jahoda.

Také podle advokáta a předsedy Unie daňových poplatníků ČR Ondřeje Lichnovského má finanční úřad veškeré nesrovnalosti řešit až následnou daňovou kontrolou. Jediný zákonem předvídaný postup je oficiální zahájení postupu k odstranění pochybností či daňové kontroly, respektive výzva k úpravě kompenzačního bonusu, to analogicky s výzvou k podání dodatečného daňového tvrzení (§ 145 odst. 2 daňového řádu). Povinností daňového subjektu tak není reagovat na jakékoliv neformální výzvy, vysvětlil serveru Podnikatel.cz Lichnovský a doplnil, že pokud se správce daně musel ptát daňového subjektu na skutkové okolnosti, pak se z povahy věci nemohlo zjevně jednat o právně nepřípustné podání, které umožňuje daňový řád odmítnout.

Jde o dílčí pochybení, tvrdí úřady

Finanční správa pochybení nejprve odmítala. Po zaslání jednoho z rozhodnutí, které má server Podnikatel.cz k dispozici, kdy pražský berňák místo zákonné kontroly jen zastavil řízení o žádosti kvůli tomu, že podnikatel nereagoval na neoficiální výzvu, však připustila, že finanční úřad nejednal správně.

Z přiloženého textu se skutečně jeví, že správce bonusu nepostupoval v souladu s metodickým nastavením, které samozřejmě vede k upřednostnění neformální komunikace v případě pochybností, které brání stanovení a vyplacení kompenzačního bonusu, a to proto, aby bylo možné s menší administrativní zátěží a v rychlejším čase pochybnosti odstranit, nicméně pokud na to žadatel vůbec nezareaguje, měl by správce bonusu vyzvat k odstranění pochybností žadatele oficiální cestou a až pak o žádosti s konečnou platností rozhodnout – buď kompenzační bonus předepsat, nebo řízení zastavit, potvrdila Klára Křehlová z GFŘ a dodala: Tato dílčí pochybení při ověřování oprávněnosti nároku na kompenzační bonus (přičemž dle současné statistiky by se mělo jednat o ojedinělé případy), budou ze strany finanční správy eliminována.

Pokud vám bonus odmítli, odvolejte se a pokud jste žádost stáhli, podejte ji znovu

Všem podnikatelům, kterým finanční úřady po neformální komunikaci žádost odmítly, každopádně daňoví experti radí, aby se odvolali. Prakticky každá činnost může být zasažena vládními opatřeními a správce daně by to měl u jednotlivých poplatníků zkoumat. V některých případech k tomu zjevně nedošlo. Odeslali jakousi výzvu e-mailem, což bych v odvolání popřel, respektive bych konstatoval, že žádná výzva v souladu s daňovým řádem poplatníkovi doručena nebyla. Samozřejmě by bylo dobré v odůvodnění odvolání podrobněji, proč si myslíme, že poplatník má nárok na bonus a že správce daně jeho žádost prakticky vůbec nezkoumal, doporučil Richard Jahoda ze společnosti Grinex.

Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to u správce daně, který napadené rozhodnutí vydal.

Žadatelé, kteří svou žádost vzali zpět kvůli nesprávnému neformálnímu postupu finančního úřadu, mohou podat novou žádost. Lhůta na podání žádosti či její úpravy je dva měsíce od konce bonusového období, tedy u prvního bonusového období do konce února.

Jak byl bonus schvalován

Návrh na znovuzavedení kompenzačního bonusu sice kvůli zhoršující se epidemiologické situaci a zpřísnění opatření předložila už předešlá Babišova vláda, schvalovala jej však až nová Sněmovna. V ní měla již většinu stávající koalice Spolu a Pirátů a Starostů. Ve Sněmovně tak došlo k několika změnám v návrhu, například k umožnění souběhu čerpání kompenzačního bonusu a dalších covidových podpor. Stejně jako loni na jaře činí až 1000 Kč na den.



Zdroj: Podnikatel.cz, 21.01.2022 (06:03:03)