KDP zaslala své připomínky k vládnímu prohlášení

Koronavirová opatření, daňové odpisy či proklientský přístup finanční zprávy. Takové jsou připomínky a náměty Komora daňových poradců ČR k programovému prohlášení vlády, které zaslala Ministerstvu financí. „O těchto námětech a připomínkách bychom chtěli nadále (bez ohledu nato zda byly či nebyly promítnuty do programového prohlášení) jednat, což nám MF přislíbilo. Důležitá tak bude praktická realizace jednotlivých bodů programového prohlášení.“ říká člen prezídia Jiří Nesrovnal. Zdůrazňuje také, že KDP ČR se dlouhodobě nevyjadřuje k politickým otázkám, které se týkají zdanění, jako je například výše sazeb daně. Ekonomický magazín přináší výběr nejdůležitějších z nich.

KDP by doporučovala do vládního prohlášení vlády zapracovat opatření boje proti koronavirovým a jiným podobným situacím v daňové oblasti. „Tato opatření jsme již v minulosti uplatňovali a mohou usnadnit a zjednodušit nejen současnou nepříznivou situaci, ale i jiné podobné případy.“ Za nejdůležitější považuje Komora zjednodušení v oblasti home office, především pak paušalizaci nákladů na home office. Dále jde o možnost rozhodnutím ministra také posunout termín pro podání daňového přiznání pro definovanou skupinu poplatníků s tím, že využití tohoto posunutí termínu by bylo dobrovolné na základě předchozího oznámení daňového subjektu o tom, že této možnosti využije, čímž by se řešil problém případných přeplatků na dani.

Daňové odpisy

„Vítáme avizované zjednodušení v oblasti majetku včetně zkrácení doby odpisování s tím, že bychom v této oblasti doporučovali ještě radikálnější změny, a to až takové, že by nakonec zůstaly jen dvě či tři odpisové skupiny. Jako další oblast zjednodušení v oblasti majetku uvádíme náš opakující se návrh na dobrovolnou paušalizaci nákladů na majetek (stanovenou například určitým procentem ze vstupní ceny), do jehož výše by nebylo nutné řešit otázku, zda náklady mají charakter oprav či technického zhodnocení (investice) a byly by bez dalšího daňově uznatelné. Tím by došlo ke zvýšení právní jistoty daňových subjektů a ke snížení zbytečných sporů se správcem daně,“ uvádí se v další z připomínek.

Zvýšení limitu DPH

KDP rovněž upozorňuje, že z hlediska zvýšení limitu pro povinou registraci za plátce DPH na 2 mil Kč s ohledem na komunitární právo je nezbytný souhlas Komise. „Víme o tom, žádost již byla podána, ale nemáme zatím informaci o jejím kladném vyřízení. Dáváme na zvážení, zda nezmínit, že zvýšení limitu je vázáno na souhlas Komise,“ konstatují dále připomínky.

Daňové prázdniny

Ty rovněž zmiňují, že není zcela zřejmé, co znamená zavedení daňových prázdnin a zastropování výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovské příspěvky nebo mají 3 a více dětí, či o jaké platby za pečovatelské služby, které mají být odečitatelné z daní, má jít. Tj. zda jde o pečovatelské služby pro starší občany či pečovatelské služby týkající se dětí případně zdravotně postižených a jak v tomto kontextu bude měněna či upravována v současné době platná sleva na dani z titulu tzv. školkovného.

Minimální daň

„Obecně souhlasíme se správností základní myšlenky na podporu minimální daně z příjmu právnických osob a navazujících dohod týkajících se zdaňování příjmů nadnárodních korporací v jednotlivých zemích, kde docilují zisky, nicméně upozorňujeme na určitou obezřetnost z hlediska praktické realizace na úrovni jednotlivých zemí (včetně ČR) a především kontrolovatelnost a vymahatelnost praktického řešení. Zatím se nám jeví, že implementovat tyto obecné teze do konkrétních opatření (zákonů) a kontrolovat a vymáhat jejich plnění může být velmi obtížné. V programovém prohlášení by na to mělo být pamatováno a především při vyjednávání konkrétním podmínek, ať už na úrovni EU nebo OECD,“ všímá si Komora dalšího z bodu vládního prohlášení.

Daňové výjimky

Při rušení daňových výjimek doporučí daňoví poradci postupovat systémově, tj. věc dostatečně dopředu zkonzultovat s odbornou veřejností a především z odborného a technického hlediska nastavit tak, aby mj. skutečně vedla ke zjednodušení daňového systému. Aby výsledek nebyl obdobný jako v případě změn v oblasti zdaňování tzv. EUROBONDŮ, kdy výsledkem je, že místo jednoho speciálního a v zásadě fungujícího systému, který měl svoji ekonomickou logiku, zde máme tři nové systémy, které působí množství výkladových problémů. „Také bychom chtěli zdůraznit, že zbytečné výjimky, které systém komplikují, by se neměly hledat jenom na straně různých osvobození příjmů, ale i ve vztahu k výdajům. V ustanoveních v § 24 a § 25 ZDP je dle našeho názoru množství zbytečných výjimek a speciálních pravidel pro daňovou uznatelnost výdajů, které jsou mnohdy odůvodněny pouze tím, že kdyby zde tato přísná pravidla nebyla, docházelo by k daňovým podvodům. To je dle našeho názoru nepřípustná argumentace, neboť k potírání daňových podvodů slouží procesní předpisy a kontroly ze strany finanční správy. K potírání podvodů by neměla sloužit nelogická omezení a restrikce v hmotném právu, která také zbytečně komplikují systém zdanění.“ Jako příklad lze podle poradců uvést ztrátu z prodeje obchodního podílu ve společnosti, která je daňově neuznatelná, např. na rozdíl od ztráty z prodeje akcií či ztráty z prodeje obchodního závodu, které jsou logicky a správně daňově uznatelné. Tato ztráta měla být ve všech případech daňově uznatelná neboť z ekonomického i logického hlediska není důvod, proč by v obecné rovině měla být tato ztráta daňově neuznatelná. Z hlediska rušení výjimek by tedy mělo dojít i ke zjednodušení pravidel daňové uznatelnosti výdajů.

Jedno inkasní místo

Z hlediska zavedení jednoho inkasního místa by KDP z technického hlediska doporučila v programovém prohlášení vlády tuto věc řešit jednotně na jednom místě a pod jedním resortem, který by měl tento projekt zaštiťovat a řídit. Tuto myšlenka považuje za obecně správnou, ale upozorňuje, že v minulosti se při její praktické realizaci vždy narazilo na problémy z hlediska koordinace a realizace u třech dotčených resortů, tj. v zásadě MF, MPSV a MZd. „Pro její praktickou realizaci bude také nezbytné individualizovat „daňové a pojistné účty“ jednotlivých zaměstnanců a to jak z hlediska daně z příjmů, tak z hlediska zákonných pojistných, což dle našich informací v současné době není.“

Digitalizace

Pokud se týká digitalizace, doporučuje Komora oblast více zaměřit z pohledu uživatelů. Koncepčně by se mělo vycházet z toho, aby digitalizace vedla ke zjednodušení hlavně na straně občanů a podnikatelů a ne pouze na straně státu. Jako příklad toho, co by bylo vhodné zlepšit, je možné uvést současné pojetí portálu MOJEDANĚ, které je založené na e-identitě fyzických osob, což komplikuje založení daňové informační schránky zahraničními osobami (nutná fyzická přítomnost statutárního orgánu na finančním úřadu či u jiného orgánu) a zpřístupnění daňové informační schránky klientům zástupcům – právnickým osobám.

Proklientský přístup FS

„Jistě lze pozitivně hodnotit návrat k proklientskému přístupu finanční správy vůči daňovým subjektům. Doporučovali bychom však uvést některé možné příklady, co to může znamenat: Oddělovat zjevné daňové podvody od neúmyslných pochybení mnohdy způsobených složitými, nejednoznačnými a často se měnícími právními předpisy, opustit snahu finanční správy se vždy a za každou cenu soudit a nutit tak daňové subjekty absolvovat strastiplnou, dlouhou a nákladnou cestu, aby se domohl svých práv, a to i v případech, kdy se NSS k dané věci jednoznačně nesporně vyjádřil ve prospěch daňových subjektů. Sama daňová správa uvádí, že u soudů prohrává cca 40% sporů (někdy se lze setkat, že je uváděno i vyšší číslo). To je dle našeho názoru nepřípustné. Dle našich informací v zahraničí daňová správa zpozorní, když se číslo prohraných sporů přehoupne přes 10%.“

KDP opakovaně navrhuje umožnit v rámci soudního řízení správního soudu určit výši náhrady škody, která byla nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem správce daně daňovému subjektu způsobena. Finanční správa by měla rovněž přispívat k právní jistotě daňových subjektů, ať již odpověďmi na individuální dotazy či řešení sporných případů v rámci například Koordinačních výborů, což posiluje právní jistotu daňových subjektů a přispívá k předcházení zbytečných sporů.

Kontrolní hlášení

Ohledně parametrické úpravy kontrolního hlášení daňoví poradci doporučují zde uvést, že se bude jednat zejména o úpravu v oblasti sankcí. Například za zcela neodůvodněné považují sankci za pozdní podání následného kontrolního hlášení v případě, že původní kontrolní hlášení je věcně správné a chyba nastala na straně obchodního partnera.

Vedení účetnictví v cizí měně

Pozitivně vnímá KDP možnost vedení účetnictví v eurech. V daném případě by podle ní dávalo logiku umožnit používat i jiné funkční měny jako jsou dolary či libry. Z hlediska daňové evidence by možnost vést ji v cizí měně dávalo logiku, pokud by bylo možné také platit daň v této cizí měně. V opačném případě nebudou výhody tak výrazné. „V této souvislosti bychom doporučovali zvážit pro některé velké poplatníky (například ty, na které se mají vztahovat nová mezinárodní pravidla zdaňování nadnárodních korporací, které se připravují v rámci EU i OECD možnost, aby mezinárodní účetní standardy používaly i pro účely určení základu daně z příjmů. To by mimo jiné usnadnilo právě navrhované nové principy zdaňování nadnárodních koncernů, které mají být postaveny na mezinárodních účetních standardech.

Trestní represe

„Z hlediska nadužívání trestních represí u jednání s malou společenskou škodlivostí doporučujeme zaměřit se i do oblasti činnosti daňové správy. Ze zpráv státního zastupitelství vyplývá, že finanční správa u cca. 80% doměrků nad hranicí trestnosti (dříve 50 tis. Kč nyní 100 tis. Kč) podává orgánům činným v trestním řízení podnět pro podezření ze spáchání daňových trestních činů. Jde o konkrétní hmatatelný příklad nadužívání trestní represe, který mj. zahlcuje systém a komplikuje možnost zaměřit se na skutečné podstatné a důležité kauzy,“ uzavírá KDP.


Zdroj: Ekonomický Magazín, 26.01.2022 (15:37:20)