Bude výšku minimální mzdy určovat EU? V Česku chybí jasná pravidla, jinde jsou, říká daňový expert

Jak upravovat minimální mzdu, teď řeší unijní instituce, členské státy Evropské unie a sociální partneři. Česká minimální mzda patří k nejnižším v Unii, výsledkem harmonizace proto může být to, že se v Česku zvýší o několik tisíc korun. „Samozřejmě to výrazně zvyšuje náklady podnikatelům, byl by to zásah státu do trhu s pracovní silou,“ míní daňový expert Jiří Nekovář.

Minimální mzda se týká poměrně malého počtu lidí, dvou až dvou a půl procenta zaměstnanců. Pro rok 2022 v Česku činí 16 200 korun. Má garantovat příjem lidem s nejnižšími výdělky.

Jde tedy o nástroj sociální politiky státu, který má ale zároveň vliv i na vývoj ostatních mezd. Letos navíc českou minimální mzdu čeká valorizace, jak avizovala vláda.

„Neovlivňuje jen ty dvě tři procenta nejméně vydělávajících osob, ale její vytlačovací efekt ovlivňuje úroveň odměňování v celém spektru. A to minimálně do úrovně průměrné nebo i lehce nadprůměrné mzdy,“ vysvětluje Petr Zahradník, ekonomický expert Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde zasedají zástupci občanské společnosti, odborů či firem.

Chybějící pravidla

Případné úpravu minimální mzdy v EU jako celku komplikuje fakt, že jednadvacet států Evropské unie ji má, šest dalších nikoliv, zvláště některé skandinávské země. Podle čeho by se počítala, zatím není jasné.

Také v Česku chybí pravidla, jak minimální mzdu stanovit. „Je to výsledek velmi složitého politického vyjednávání sociálních partnerů ,“ připomíná Jiří Nekovář, člen výkonného výboru Evropské konfederace daňových poradců.

Dodává, že v některých unijních státech taková pravidla existují. „ Vážou se na inflaci a na řadu dalších ekonomických ukazatelů. U nás tomu tak není,“ podotýká expert.

Tlak na zaměstnavatele

Kromě politiky státu působí na vývoj mezd i tržní tlaky a trh práce. Vývoj mezd ovlivnila i pandemie koronaviru. Otázkou proto zůstává, jaká míra tlaku na zaměstnavatele je ještě únosná, zvláště pokud jde o malé a střední podniky.

„Mzdy a výdělky včetně platů v Česku teď rostou rychlejším tempem vzhledem k obrovskému nedostatku lidí a k tomu, že je velký tržní tlak, že si lidé zkrátka mohou vybírat z mnoha nabídek lepší podmínky, “ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ze společnosti LMC.

Podle něj se výsledky práce, kterou v Česku lidé produkují, mnohdy prodávají pod cenou na vnější trhy. „Nějaký prostor pro růst mezd a vylepšování podmínek tady jednoznačně zůstává, “ vyvozuje Dombrovský.

„Problém nižší efektivnosti ekonomiky je, že jsme finalisté, dodáváme zboží zahraničním řetězcům a marže, která nám zůstává, je velmi malá, “ připouští i Jiří Nekovář. Odtok zisku do zahraničí nepovažuje ale za hlavní brzdu případné úpravy mezd. Vidí rezervy i ve výkonnosti zaměstnanců.

Bulharsko a Lucembursko

Výsledná dohoda o minimální mzdě v Evropě záleží na jednáních mezi Evropskou komisí, europoslanci a vládami členských států, ve věci se momentálně angažuje francouzské předsednictví.

Česko je podle žebříčku Eurostat se 652 eury na patnáctém místě v Unii, nejnižší příčku obsadilo Bulharsko se 332 eury a nejvyšší minimální mzdu má naopak Lucembursko, činí 2257 eur.

Minimální mzda přitom není totéž jako minimální příjem, i nízkopříjmoví lidé v Česku musí platit zdravotní a sociální pojištění.

„Česko společně s Francii patří k zemím s nejnižší úrovní nepřímých nákladů práce, tedy nejnižších výdajů na zdravotní a sociální pojištění ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů , “ připomíná Petr Zahradník.

Problém nevidí jen na zdejším trhu práce, ale i ve struktuře a konstrukci ekonomiky České republiky vůbec. „ Já bych vnímal celý tento příběh jako nějaký druh tržního selhání, který se musí řešit opravdu velmi koncepčně, “ dodává Petr Zahradník.

Trendem v Evropě přitom podle něj bude zdaňovat spíš něco jiného než práci. Diskutuje se například o možnosti daňové reformy vázané na zelenou transformaci.

Jaké případné reformy by pomohly lépe nastavit mzdové parametry v Česku? V čem by se Česko mohlo inspirovat ve Španělsku, Portugalsku nebo Itálii? Jaké tlaky působí na růst mezd? Poslouchejte celé Souvislosti Plus.



Zdroj: ČRo Plus, 1. 3. 2022, 12:30