Nová pravidla pro příspěvky developerů narážejí v praxi. Daně se pohybují v šedé zóně
Jízdní řád pro poskytování developerských příspěvků Praze a jejím městským částem dělá těžkou hlavu „daňařům“. Metodika, kterou začátkem roku schválilo zastupitelstvo, má být vodítkem pro investory, úředníky i samosprávu, jak společně financovat výstavbu infrastruktury, občanské vybavenosti či městských bytů. Komplikace však dělá v daňové oblasti, kde nezbývá než dál improvizovat. Developer Skanska Reality postaví v Letňanech více než šest stovek bytů. Už v nyní realizované první etapě projektu Albatros Kbely se v rámci takzvané kontribuce zavázal vybudovat mateřskou školu a předat ji městské části. I když v nové rezidenční lokalitě s přibližně dvěma tisícovkami obyvatel bude školka nezbytná, daňovým poradcům dělá spolupráce investorů a města těžkou hlavu. „Co se týká daní a investorských příspěvků obcím, pohybujeme se v šedé zóně. Jakkoli třeba výstavba školky či parku u areálu bytových domů má jasnou ekonomickou souvislost, z pohledu daňového tomu tak není, což se týká i vyměřování DPH,“ upozornila Tereza Gebauer, ředitelka daňového oddělení české pobočky Deloitte. Aby měl developer nárok na odpočet DPH či daňově uznatelné náklady, musí doložit, že poskytnutý příspěvek na školu, hřiště či náměstí v nové čtvrti souvisí s výstavbou jeho projektu. „Bála bych se to takto prokazovat,“ konstatovala Gebauer na Stavebním fóru. Tržní, anebo nákladová cena? Partnerka poradenské společnosti TPA Jana Skálová předpokládá, že platby developerů na další rozvoj lokality budou účetně i daňově chápány jako takzvaně vyvolané investiční výdaje. To znamená, že příspěvek je podmínkou pro to, aby město s výstavbou souhlasilo nebo změnilo územní plán. Konkrétně za změnu územního plánu stanoví nová metodika tarif 2300 korun za metr čtvereční hrubé podlažní plochy projektu. Nicméně dál platí, že z právního hlediska jsou příspěvky investorů dobrovolné. „Město se k ničemu nemůže zavázat. Je to tedy platba přímo za změnu územního plánu?“ klade otázku Gebauer a dodává příklad z praxe: „Ve smlouvách s městskými částmi se objevuje šalamounské řešení. Při nerealizované změně plánu bude příspěvek vrácen.“ Příspěvky k zušlechtění lokality mohou mít i nefinanční podobu. Metodika uznává třeba obnovu původních objektů v brownfieldech, převod pozemků městu nebo zajištění podporovaného bydlení v podobě odevzdání „desátku“ nově postavených bytů městu. A tady se objevuje další nejasnost. „Pokud bude část bytů předána městu, pak jejich ocenění pro účely kontribuce bude záležet na tom, zda se město s developerem dohodnou na tržní ceně bytu, nebo na úrovni vynaložených vlastních nákladů,“ upozorňuje Skálová. Rozhodne „finančák“ Dosavadní individuální dohadování investorů s městskými částmi, která má nová metodika eliminovat, tak budou minimálně v daňové oblasti pokračovat. „Každý projekt se bude pro každé plnění posuzovat individuálně. Zdůvodnění příspěvků bude záviset na argumentaci samosprávy. To se děje doteď běžně,“ vysvětluje výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. Přesto považuje letos schválená pravidla za krok vpřed. „Investice, které realizujeme v rámci velkých rozvojových celků, jsou mnohdy vyšší než navrhované kontribuce a rozvoj území se bez nich neobejde. Jsme rádi, že díky metodice se budou solidárně podílet i další developeři,“ říká Anderle. Jak to ale bude s placením daní, a nakolik se tedy příspěvky na infrastrukturu developerům nakonec „prodraží“, ukáže až praxe. „Zatím netušíme, jak se k tomu budou finanční úřady stavět,“ dodává daňová expertka Gebauer. Zdroj: e15.cz, 3.4.2022 11:30
