Stanovisko Komory daňových poradců ČR k připravovanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Komora daňových poradců ČR plně podporuje boj proti nezákonnému krácení daně a karuselovým obchodům sloužícím k neoprávněnému inkasu DPH ze státní pokladny. Nicméně Komora daňových poradců ČR považuje připravovanou novelu zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění navrhovaných změn § 240 obsahující zavedení trestnosti přípravy trestného činu daňového a současné zpřísnění § 240 odst. 3) za zásadní krok ke kriminalizaci podnikání a k významné destrukci profese advokáta a daňového poradce. Návrhy změn u těchto ustanovení byly vloženy až v rámci připomínkového řízení a nebyly předmětem řádného připomínkového řízení. Důsledky zákonné úpravy tedy nebylo možno zvážit a negativní vliv na občany, podnikatele a představitele dotčených profesí komentovat, ani v běžném legislativním procesu argumentovat. Komora daňových poradců podporuje z důvodů dále uvedených vypuštění jak zavedení trestnosti přípravy trestného činu krácení daně v § 240, tak především v této souvislosti odmítá rozšíření povinnosti překazit trestný čin daňový z § 367 odst. 1 trestního zákona i o povinnost překazit přípravu trestného činu daňového.
Komora daňových poradců ČR opakovaně zdůrazňuje, že boj proti trestné činnosti v oblasti daní se musí dít cílenými zásahy a nikoliv plošnými „kobercovými“ nálety, které dle našich zkušeností většinou dopadnou na poctivé podnikatele a ve svém důsledku mohou mít velmi negativní dopad na celé podnikatelské prostředí a vést k nežádoucí kriminalizaci podnikání. Opakovaně jsme již dříve upozorňovali, že v této věci bychom považovali za přínosné vést nejprve odbornou diskusi se všemi zainteresovanými subjekty (Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Státní zastupitelstvo, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Specializované policejní složky, Komora daňových poradců ČR, Česká advokátní komora, Svaz průmyslu a obchodu, Hospodářská komora) a v rámci této diskuse identifikovat problémová místa a nalézt taková opatření (ať již na základě stávající právní úpravy či prostřednictvím legislativních návrhů), která budou skutečně zacílena na podvodníky a nepostihnou celou společnost. Na takové diskusi jsme připraveni se podílet a aktivně se jí účastnit. Jsme přesvědčeni, že není možné takto závažné věci řešit narychlo bez této diskuse v rámci současného návrhu, který dokonce neprošel možností oficiálního připomínkování ze strany připomínkových míst.
Trestní právo by mělo být až tou poslední možností, jak řešit problémy v oblasti daní. Problémy s výběrem daní by měly být řešeny především daňovými nástroji, srozumitelnými a aplikovatelnými daňovými zákony a důsledným výkonem správy daní. Považujeme za důležité upozornit a zdůraznit skutečnost, že v poslední době, tj. v letech 2014 a 2015, jsou připravována, ale již i schválena, mnohá silná daňová opatření, jejichž cílem je právě boj proti daňovým únikům. Namátkou je možné uvést rozšíření okruhu přenesení daňové povinnosti, zavedení kontrolního hlášení (zákon č. 360/2014 Sb.), zpřísnění v oblasti daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), např. zpřísnění v delegaci, v oblasti pokut, prodloužení prekluzivní lhůty v případě trestního stíhání (zákon č. 267/2014 Sb.), dále zavedení hlášení osvobozených příjmů u fyzických osob, o kterých správce daně neměl dříve informace (zákon č. 267/2014 Sb.), nové kauce a pokuty v oblasti spotřebních daní, návrh na zavedení elektronické evidence tržeb v hotovosti, návrh zákona o prokazování původu majetku a podobně. Všechna tato opatření a úpravy daňových zákonů nabývají, resp. mají nabýt účinnosti od 1. 1. 2015 či od 1. 1. 2016, případně v průběhu tohoto období. Z tohoto vyplývá, že v tuto chvíli není možné hovořit o tom, zda jsou nebo nejsou tato opatření a novelizovaná ustanovení daňových zákonů dostatečně účinná, protože jejich dopad není možné v tuto chvíli vyhodnotit. Zaznamenali jsme výrazné zpřísňování postupu finanční správy v oblasti praktického výkonu správy daní, ať již jde o rozšíření podmínek, kdy se plátce daně stane nespolehlivým plátcem, rozšiřování zajišťovacích příkazů, zpřísnění při registraci plátců DPH a podobně. Za této situace zásadní zpřísnění v oblasti trestního práva před vyhodnocením těchto opatření se jeví v rozporu s principy trestního práva a předem rezignuje na budoucí účinnost těchto opatření.
Návrh zavedení trestnosti přípravy trestného činu krácení daně je ze strany předkladatele odůvodněn především vývojem v oblasti postihování černého trhu s lihovinami, tabákem, resp. s komoditami podléhajícími spotřební dani, kde je kriticky vnímána skutečnost, že trestní zákoník v platném znění neumožňuje trestní postih přípravného jednání ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Jde o typický příklad, kdy kvůli jednotlivým individuálním kauzám z oblasti daně spotřební a na ni navazující DPH, je zaváděno zcela obecné plošné opatření, které se dotkne v zásadě všech osob (ať již právnických či fyzických) v této zemi a může mimo jiné způsobit kriminalizaci podnikání. Návrh trestnosti přípravy krácení daně dopadá na veškeré daňové povinnosti. S vlivem na aplikaci u dalších daní, např. u daně z příjmů, se důvodová zpráva nevypořádává. To je významným nedostatkem návrhu, neboť pokud se může trestnost přípravy jevit jako jednoduše aplikovatelná na spotřební daně a na ni navazující DPH, bude její výklad u daně z příjmů či běžných otázek DPH, se kterými se setkává každý plátce a které nesouvisejí se spotřební daní a karuselovými podvody, mnohem komplikovanější a pro daňové poplatníky i správce daně neuchopitelný.
Návrh rozšiřuje podmínky trestní odpovědnosti u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 trestního zákona o přípravu. To za situace, že je u tohoto trestného činu značně problematické vymezit hranice přípustného a legálního snižování daňového základu, a tím i daňové povinnosti, a kdy jde již o nedovolené zkrácení daně ve smyslu uvedeného trestného činu. Jedná se o problém tzv. optimalizace daňové povinnosti určitého daňového subjektu, který je významný nejen pro tento subjekt, ale též pro jeho daňového poradce a pro příslušného správce daně. S ohledem na rozdíly mezi jednotlivými druhy daní a na rozmanitost konkrétních případů, nelze dát
jednoznačnou a všeobecně platnou směrnici k tomu, které postupy jsou beztrestné a které jsou již trestným činem. Je pravděpodobné, že v této otázce bude mít při posuzování větší váhu společenská nálada a politická ambice, než racionální zvážení nebezpečnosti a škodlivosti konání daňového poplatníka.
Z hlediska reálného uplatnění navrhované novely zákona může ustanovení § 240 odst. 4 paralyzovat činnost statutárních orgánů korporací a účetních, neboť tyto osoby mohou mít obavy realizovat běžné právní úkony a účtovat o účetních případech v účetnictví, sestavit na základě účetnictví účetní závěrku a podat daňová přiznání, neboť nebude zřejmé, které situace mohou být posouzeny jako příprava krácení daně.
Elementární zásadou právního státu je právo na právní pomoc. Tato zásada umožňuje, aby mimo jiné v případě jakéhokoliv trestního obvinění, měl potenciální pachatel právo na právní pomoc. V případě, kdy by trestnost přípravy krácení daně byla skutečně zavedena, vyvstává otázka prolomení povinnosti mlčenlivosti, která je advokátovi a daňovému poradci na rozdíl od jiných profesí uložena ze zákona.
S ohledem na zvláštní povahu daňového práva bylo zákonem č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, v oblasti daní daňovým poradcům přiznáno obdobné postavení, jako mají v jiných druzích řízení advokáti. Daňové poradenství je ze své zákonné definice v § 1 písm. a) zákona č. 523/1992 Sb. poradenstvím právním, a to v oblasti daní a souvisejících věcech. Stejně tak tedy je s ním svázána i zákonná povinnost mlčenlivosti. Proto se domníváme, že s ohledem na specifika daňových řízení a z toho i vyplývající specifikum skutkové podstaty zkrácení daně, je třeba přiznat daňovým poradcům obdobné postavení jako advokátům, neboť v rámci daňových řízení je to často právě daňový poradce, na koho se klient obrací s žádostí o právní pomoc.
V souvislosti s povinností překazit trestný čin daňový upozorňujeme, že tato povinnost dopadá obecně nejenom na daňové poradce a advokáty, ale také stejnou měrou na pracovníky finanční správy. Je zřejmé, že předkladatel se z tohoto úhlu pohledu na překládanou úpravu zákona nedívá a upřednostňuje pohled na úzkou skupinu daňových poplatníků organizujících trestnou činnost. Pokud zohledníme povinnost nově překazit přípravu trestného činu daňového a to při škodách nad 50 tis. Kč (při přeshraniční organizované skupině), je zde poměrně velké riziko potencionální trestní odpovědnosti i na straně pracovníků správce daně. Jestliže zohledníme množství dat, které budou mít nově správci daně k dispozici (např. na základě kontrolních hlášen DPH, výkazů týkajících se § 23 odst. 7 ZDF či elektronické evidenci tržeb), je zde velké riziko možnosti masivního nárůstu trestních oznámení ze strany správců daně tak, aby se sami případně ochránili před vlastním trestním stíháním. Podobné riziko dle našeho názoru může hrozit i ve vztahu k jiným skupinám např. představitelům obecní samosprávy. Nejde pouze o možné obavy správce daně, ale také o zcela reálnou možnost podat návrh na jeho stíhání třetí osobou a to ve všech případech, kdy je prokázán nebo vyšetřován připravovaný či dokonaný trestný čin krácení daně. Možný negativní dopad navrhované úpravy ve vztahu k těmto skutečnostem v důvodové zprávě zcela absentuje a není zřejmé, zda se jím předkladatel vůbec zabýval. Jsme přesvědčeni, že tyto skutečnosti jsou dalším jednoznačným argumentem pro vypuštění povinnosti překazit trestný čin daňový z § 367 odst. 1 trestního zákona v případě, kdy bude schválena trestnost přípravy trestného činu daňového.
Společenská nebezpečnost návrhu spočívá také v tom, že umožňuje správci daně a policii selektivně posoudit případy, které budou vyšetřovány a u kterých bude zahájeno trestní stíhání, což je v přímém rozporu se záměrem EU vypořádat se s korupcí ve státní správě. Zahájení trestního stíhání je natolik destruktivní pro podnikání, že bude v rámci konkurenčního boje pro korupční jednání velmi přitažlivé.
Zpracovali: Ing. Martin Tuček prezident KDP ČR T: +420 602 435 194 E: tucek@adeus.cz H: www.kdpcr.cz
Ing. Bc. Jiří Nesrovnal člen Prezidia KDP ČR T: +420 602 771 822 E: nesrovnal@volny.cz H: www.kdpcr.cz
Komora daňových poradců ČR Kozí ulice č. 4 602 00 Brno - město
