Podařilo se nám prosadit zrušení absurdní podmínky přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v šibeniční lhůtě jednoho dne

Jak již jsme dříve informovali v naší tiskové zprávě, při projednávání návrhu zákona snižujícího penále při pozdních úhradách sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem, Ministerstvo práce a sociálních věcí skrytě prosadilo prostřednictvím poslankyně Hany Aulické Jírovcové změnu, která může směle kandidovat na absurditu roku. Tato změna spočívala v tom, že zaměstnavatelům byla stanovena zcela nesmyslná a v praxi fakticky absolutně nesplnitelná lhůta jednoho dne na přihlášení resp. odhlášení zaměstnanců na Správě sociálního zabezpečení. Lhůta jednoho pracovního dne je zcela bezprecedentní a ve veřejnoprávních předpisech se z hlediska plnění povinnosti ze strany podnikatele téměř nevyskytuje. Tento skrytý přílepek nebyl s nikým projednán a nejenže neprošel celým legislativním procesem, ale dokonce o zkrácení lhůty nebyla zmínka ani v písemném ani v ústním odůvodnění.

Jakmile jsme tuto skutečnost zjistili, spojili jsme se se zástupci podnikatelů, na daný problém jsme upozornili a začali pracovat na jeho odstranění. Můžeme s potěšením konstatovat, že toto úsilí bylo korunováno úspěchem a dnes byl Poslaneckou sněmovnou schválen pozměňovací návrh, který vrací zpět roky platnou a nikdy nezpochybňovanou lhůtu 8 dnů. Jsme velmi rádi, že v této složité době nebudou zaměstnavatelé zatěžováni nesmyslnou administrativní zátěží s podmínkou, kterou nemohou reálně splnit a bude nad nimi viset Damoklův meč, potenciální sankce až do výše 20 tisíc Kč.  

Je jistě správné, že nakonec zákonodárci vyslyšeli hlas odborné veřejnosti a zástupců všech zaměstnavatelů a nesmyslnou změnu zrušili. Musíme však podotknout, že nám přijde až absurdní, že taková změna mohla vůbec být přijata. Z následných vyjádření jednotlivých aktérů v médiích vyplývá, že návrh připravili úředníci MPSV a s jeho podstatou neseznámili ani dotčenou poslankyni, která jej nejprve načetla a poté, kdy zjistila, co návrh může způsobit v praxi, se připojila k pozměňovacímu návrhu, který vrací původní osmidenní lhůtu. Z těchto vyjádření je zřejmé, že o podstatě návrhu zřejmě nevěděla ani sama ministryně Maláčová, byť jej následně zcela absurdně i nadále obhajovala. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem by přijímání zásadních legislativních změn s dopadem do podnikatelského prostředí fungovat nemělo a to zvláště v dnešní době. Tato situace je ukázkou toho, co se stane, když státní úřednický aparát své návrhy neprojednává ani nekonzultuje s odborníky a zástupci podnikatelů. 
Naopak, pokud je při tvorbě legislativy využita pomoc odborné veřejnosti využívá, jsou výsledkem praktické a snadno využitelné dopady v praxi, což je možné dokladovat na příkladech úspěšné pětadvacítky, daňového řádu či návrhu na zpětné uplatnění daňové ztráty. Na všech těchto návrzích Komora participovala, což se ukázalo jako jednoznačně pozitivní.  Ze strany MPSV však ani opakovaná nabídka na spolupráci při přípravě návrhů nebyla využita. K čemu pak takové kabinetní úřednické návrhy vedou, ukazuje právě tento příklad velmi názorně.

Ing. Tomáš Hajdušek                                        Ing. Bc. Jiří Nesrovnal            
vedoucí Sekce správa daní a poplatků            člen Prezidia KDP ČR,  vedoucí Sekce DPPO