Nový účetní zákon se vzdaluje. Brzdí ho komplikace s daněmi i 130 dalších paragrafů, které se s ním musí změnit

Dobrá zpráva pro účetní, kteří se obávají návalu nových vyhlášek a paragrafů. Špatná pro ty, kteří už chtějí jet podle nových pravidel. Dlouho připravovaný zákon o účetnictví současná vláda zřejmě schválit nestihne. Původně měl platit už letos, poté se termín postupně posunul až na rok 2026 a podle expertů z oboru je v ohrožení i toto datum.

Hlavním důvodem, proč se vládě nedaří největší změnu v účetnictví za posledních třicet let prosadit, je návaznost na další zákony. Zejména na zákon o dani z příjmů. „Když nevím, jak se něco zaúčtuje, nevím, jak to zdanit,“ popsal člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.

Současný návrh zákona je podle Nesrovnala „nepovedený, nedomyšlený a nedotažený“. Návrh přitom zavádí do účetní praxe nové definice i pojmy a mimo jiné také mění pravidla pro povinné audity, v návaznosti na takzvané antibyrokratické balíčky. A k připomínkám jej resort poprvé zaslal už v říjnu roku 2022. 

Letos v červnu Komora daňových poradců zaslala dalších 63 stran připomínek k doprovodným změnám zákonů. „Věříme, že se jimi bude resort zabývat a návrh zásadně a koncepčně přepracuje,“ uvedl Nesrovnal pro HN s tím, že komora následně očekává další připomínkové řízení, aby bylo jasné, že nic z uvedených 63 stran nezapadlo.

Ministerstvo financí uvedlo, že doprovodný zákon k novému zákonu o účetnictví novelizuje kromě zmíněných daní dalších téměř 130 zákonů. A to je důvodem opakovaných odkladů, které podle resortu nespustí nový zákon dříve než v lednu 2026. „Kvůli jeho obsáhlosti lze předpokládat, že vypořádání přijatých připomínek si vyžádá více času než u subtilnějších novel,“ uvedl mluvčí Stefan Fous.

Vypořádání připomínek a doladění zákona však bude vyžadovat další měsíce času ještě před tím, než bude nový zákon a doprovodné změny absolvovat takzvané legislativní kolečko, tedy tři čtení ve sněmovně, schválení v Senátu a podpis prezidenta. To trvá obvykle jeden rok. A pak bude ještě před začátkem účinnosti zákona následovat dostatečná doba, aby se účetní, auditoři a daňoví poradci mohli s novými pravidly seznámit. Mezitím budou v říjnu volby a změní se vláda i sněmovna. To vše činí nejistým i zmíněný termín v lednu 2026. 

Viceprezident Svazu účetních ČR Miloslav Hejret potvrdil, že hlavní problém je napojení nových účetních pravidel na daňové zákony. „Zatímco zákon o účetnictví je prakticky apolitický, zákon o dani z příjmů je politický a v tom je problém. Dá se tak očekávat hodně různých tlaků,“ popsal HN.

Připomněl, že zákon zavede do účetnictví řadu změn. „Například nové pojmy, o kterých všichni víme, že existují, ale dosud nejsou nikde definované.“ Současně se podle něj přesune důraz od samotného účetnictví k takzvanému účetnímu výkaznictví neboli k účetním závěrkám.

Další změny budou třeba ve vykazování leasingu, kdy majetek bude vykazovat uživatel, a ne leasingová společnost. Změní se také některé definice, třeba majetku nebo dluhů.

Některé změny výrazně zasáhnou určité profese. Mají se například změnit pravidla pro to, která firma bude mít povinný audit. Spodní limit obratu pro povinný audit by se měl podle nového zákona v kombinaci s evropskými pravidly zvednout ze současných 80 až na 250 milionů korun. Což znamená, že se této povinnosti zbaví odhadem asi deset tisíc firem. Protože se ale účinnost zákona opakovaně odkládá, jsou auditoři v nejistotě. „Pokud projde verze s vyššími limity, pro mnoho zejména menších auditorů by se jednalo o téměř likvidační opatření,“ uvedl pro HN partner auditorské společnosti V4 Group Michal Jelínek.


Zdroj: Hospodářské noviny, 22. 4. 2024 00:00