Daňové přiznání s poradcem: Škody se obávat nemusíte, experti jsou pojištěni

Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmů daňový poradce, mají letos čas do 1. července. Co by si měli podnikatelé pohlídat a jak postupovat, pokud se poradce dopustí chyby?

Drtivá většina zástupců firem či podnikatelů, kteří nevyužívají služeb daňového poradce nebo nemají ze zákona povinný audit, už přiznání za rok 2021 odevzdala.

Ke 2. květnu měly finanční úřady k dispozici asi 88 procent všech přiznání k dani z příjmů (bezmála 2,5 milionu). Svou povinnost ale stále ještě nesplnilo přes 300 tisíc subjektů s povinným auditem účetní závěrky či fyzických osob, které svěřily přiznání do rukou poradce.

Vyplnit a odeslat berňáku jej musejí do pátku 1. července. V týž den musí mít finanční úřad na účtu zaplacenou daň.

Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává poradce, prodlužuje se mu lhůta do prvního červencového pracovního dne každoročně. Do konce března ale nemusí, tak jako dřív, doručovat na finanční úřad plnou moc.

Poradce si najímá stále víc podnikatelů

Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank z roku 2020 si na přípravu přiznání najímá daňového poradce přes třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. V roce 2017 využily v Česku posunutý termín zhruba dvě pětiny firem a patnáct procent fyzických osob. V roce 2020 šlo o téměř třetinu subjektů.

„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců v uplynulých letech stoupal. Od roku 2013 do roku 2020 narostl více než trojnásobně,“ říká daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová.

Loni jich opět ubylo díky zavedení paušální dani. Tu aktuálně využívá asi 80 tisíc živnostníků (ve výsledku to znamená, že daňové přiznání vyplňovat a posílat berňáku nemusíte). A přibývá také lidí, podávajících přiznání elektronicky a jednodušším způsobem prostřednictvím portálu MOJE daně.

Pro mnoho živnostníků a zástupců podniků je praktickým důvodem k odkladu přiznání a zaplacení daně nedostatek peněz na účtech na počátku kalendářního roku.

„Začátek roku bývá pro řadu společností finančně náročný, proto se jim odložení platby hodí. Mnoho firem i OSVČ také povinnost nechává na poslední chvíli a pak zjistí, že účetní a daňové firmy nestíhají,“ upozorňuje daňový poradce KODAP Vlastimil Sojka.

Menší část firem tak činí z nutnosti kvůli svému byznysu v zahraničí. Například dceřiné společnosti zahraničních podniků čekají na závěrky a daňová přiznání mateřských společností v jiných státech.

Nebojte se oslovit experta

Oslovit poradce se podle expertů vyplatí, pokud podnikatelé neuplatňují pro výpočet daně výdajové paušály, mají nárok na více slev či odpočtů, nebo nevyužívají zmíněnou novinku v podobě paušální daně.

„Daňovému poplatníkovi se v Česku žije krušně, stíhá ho spousta povinností a současný právní řád se rychle mění. Sám mám problém vyznat se v zákoně o dani z příjmu. Ačkoli jsem daňový profesionál, výjimek je v daňových zákonech tolik, že je ani neumím spočítat,“ říká daňový poradce David Hubal.

Jednoduché daně přitom slibuje vláda už několik let. V roce 2020 byla sice přijata novela zákona o dani z příjmu, k zásadnímu zjednodušení a odstranění výjimek ale nevedla.

Lidé se mohou od poradce dočkat nejen cenných rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale daňový expert především minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody.

„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, je poradce povinen spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jeho zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ připomíná daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

K profesionálnímu přístupu poradce patří plnění stanovených smluvních závazků, pojištění odpovědnosti a upozornění klientů na blížící se termíny pro odevzdání přiznání či zaplacení vyměřené daně. Jediné, co by si měl poplatník sám ohlídat, je včasné dodání veškerých informací včetně účetních podkladů. Za správnost těchto údajů je samozřejmě zodpovědný sám poplatník.

Za zpracování jednoduchého daňové přiznání obvykle zaplatíte poradci 1500 až 3000 korun.

Pozor na pokuty!

Pokud se s přiznáním poplatník opozdí po 1. červenci pouze o méně než pět pracovních dnů, žádné sankce z prodlení mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout 8. července, což je datum, dokdy ještě může podat DAP bez postihu. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhne.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud daňové přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta bude minimálně 500 korun.

Zhruba stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň. Opozdilcům pak neustále naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile za 24 hodin. Roční penále činí aktuálně 19,75 procenta (je tvořeno repo sazbou ČNB, tradičně navýšenou o 14 procentních bodů).

Blanka Štarmanová připomíná poplatníkům ještě jedno úskalí: „Daňový poradce sice o nutnosti provedení platby, její výši a způsobu jejího provedení podnikatele informuje, peníze na účet za něj ale nepošle.“ Pokud tedy podnikatel platbu neprovede, případné sankce bude platit on.

Dnem úhrady daně se rozumí datum, kdy má finanční úřad peníze na účtu, nikoli ten, kdy jej z vašeho účtu odešlete, případně, kdy na poště zaplatíte složenku.


Zdroj: businessINFO.cz, 6. 5. 2022, 13:02