Ekonomové: Mimořádná daň vynese méně
Ekonomové příliš nevěří tomu, že se na dani z mimořádných zisků, kterou představilo ministerstvo financí (MF), podaří státu vybrat příští rok do rozpočtu plánovaných 85 miliard korun. MF navrhne daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Příští rok by stát díky nové dani měl získat do rozpočtu 50 miliard od firem z energetického sektoru, 33 miliard od bank a asi dvě miliardy korun od petrochemických společností. „Jsem poměrně skeptický ohledně dvou věcí. Zaprvé, zda se podaří ty představené parametry a cíle této daně jasně a srozumitelně přepsat do zákona. Bude to muset vyjít ‚na první pokus‘ a prakticky bez standardního připomínkového řízení. A za druhé, zda se podle takto napsaného zákona opravdu podaří vybrat těch 85 miliard ročně,“ sdělil Právu daňový expert PwC ČR Tomáš Hajdušek. „Osobně si myslím, že se mohlo postupovat třeba cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Především ale doufám, že se u této daně vyhneme nějakým dlouholetým daňovým sporům, které by musely řešit soudy,“ dodal. Banky návrh kritizují Polemiky se vedou hlavně nad zdaněním bank. „Pozastavil bych se především nad částkou 85 miliard, které chce vybrat vláda za rok 2023. Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že bude výběr mimořádné daně složitější. Některé bankovní domy mají sídlo v zahraničí, kde budou dělat maximum pro to, aby snížily základ pro výpočet daně,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Je to podle něj možné přes různé konzultační objednávky nebo zvýšení úroků na spořicích účtech. „Nesmíme také zapomenout, že zhoršujeme pro podobné firmy prostředí pro podnikání v tuzemské ekonomice,“ dodal. Expert na digitalizaci účetnictví z Digitoo David Homola zase poukázal na to, že nová daň může omezit investice některých firem třeba do efektivnějších zařízení a úsporných opatření. Windfall tax se podle něj historicky jeví jako funkční nástroj, ale občas je opravdu obtížné prokázat intenzitu jejího vlivu. „Samotná daň nás z krize určitě nedostane, částečně nejspíše pomůže,“ věří Homola. Šesti největším tuzemským bankám, kterých se má plánované speciální zdanění dotknout (má jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank), se to logicky nezamlouvá. Podle České bankovní asociace jde o mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. „Navíc nejde o mimořádné zisky. Ty letošní totiž srovnáváme s pandemickými roky 2020 a 2021, kdy byla ekonomika výrazně utlumená,“ uvedl mluvčí ČBA Radek Šalša. Mimořádné zdanění bude mít podle asociace dopad na hodnocení ČR investory. Banky nabízejí podporu ekonomiky, která by byla alternativou k dani z mimořádných zisků a podle asociace by státu přinesla až 50 miliard korun. ČBA navrhla i umožnění dočasného snížení splátky spotřebitelských úvěrů a hypoték a případné přefinancování úvěrů do delší splatnosti. Banky zmiňovaly i Národní rozvojový fond, jehož zřízení před třemi lety prosadil tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, po kterém volala koaliční ČSSD. Z tohoto fondu ale dosud nebyl žádný projekt financován. Podle výhrad opozice hrozí, že banky přenesou zvýšené náklady na klienty. Mimořádná dočasná daň, jak ji navrhlo MF, bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka uplatňovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (tj. 2018–2021) navýšeným o 20 procent. Vláda chce výnosy z této daně financovat pomoc domácnostem a firmám. Zdroj: novinky.cz, 12. 10. 2022, 5:20
