Jak zaměstnancům účtovat firemní školky, chaty, sportoviště? Zaměstnavatelé stojí před rébusem
Do konce roku zbývá už jen několik pracovních dní, ale firmy stále nemají jasno, jak by měly od ledna počítat a také danit některé zaměstnanecké benefity. Typicky třeba zimní pobyt na podnikové horské chatě. Od Nového roku bude každá společnost evidovat, o kolik svým zaměstnancům takto přilepšuje. A pokud to bude více než o 21 983 korun ročně, musí se z přesahující částky odvést daně a pojistné. Jenže například u firemních dětských táborů, zaměstnaneckých tělocvičen nebo podnikové rekreace umožňuje výklad zákona velmi „kreativní“ nacenění. Podle expertů by to v praxi mohlo vést i k obcházení nových pravidel. Ministerstvo už proto chystá metodiku. Reaguje tak na případ firemních školek. Za ně zaměstnanci často platí třeba jen nízké tisícikoruny měsíčně, zatímco komerční školky vyjdou i na deset tisíc a víc. A pokud by se tento oblíbený benefit nově oceňoval podle běžných tržních cen, tak by zaměstnanec svůj limit vyčerpal velmi rychle a z benefitu nad něj by se muselo zaplatit pojistné i daň z příjmů. Ministerstvo financí ale uklidňuje, že ceny privátních zařízení v tomto případě hrát roli nebudou. „Ocenění firemních školek vychází z cen, za které je služba poskytována ve školkách státních, nikoliv soukromých,“ uvedl resort na svém webu. Za běžnou cenu se tak bude považovat školkovné už ve výši vyšších stokorun. Pokud alespoň tolik zaměstnanec firmě za její školku platí, do limitu se mu tento benefit vůbec nepromítne. A zůstane mu tak prostor čerpat další firemní bonusy bez daní, v přepočtu na měsíc až do výše 1832 korun. Například podle daňového poradce ze společnosti EKP Jana Kotaly ale ministerstvo svým přístupem ke školkám otvírá stavidla pro kreativní nacenění u některých dalších benefitů. „Pokud přijmeme přístup, že je to podobné jako státní školka, která je dotovaná, tak to daňové subjekty budou používat ve všech ostatních případech a zastropování firemních benefitů ztratí smysl. Všichni se do limitu vejdou a vrátí se to tam, kde to bylo,“ domnívá se Kotala. U podnikové chaty by se firma teoreticky mohla inspirovat ceníkem rekreačního zařízení některé univerzity či sportovního spolku, kde hrají roli dotace, a hodnotu svého benefitu pro zaměstnance „podstřelit“. Ministerstvo ale na dotaz HN uvedlo, že firemní školky jsou „speciální kategorie“ benefitů, protože do jisté míry suplují nedostatek státních zařízení. „Význam péče o předškolní děti proto nelze bez dalšího srovnávat s ostatními běžnými zaměstnaneckými benefity, protože ty už spadají mnohem více do kategorie volnočasových, rekreačních aktivit,“ uvedl mluvčí resortu Filip Běhal. K oceňování benefitů teď ministerstvo podle něj připravuje spolu s finanční správou metodiku. U benefitů, které zaměstnavatelé nakupují od dalších subjektů a zaměstnancům je nabízejí za zvýhodněnou cenu (ať už jde např. o karty typu MultiSport nebo vstupenky do divadla či na fotbal), prostor pro „optimalizaci“ není, protože ty mají ceny doložitelné. Nejasnosti vznikají naopak u bonusů, které dosud žádným naceněním neprošly – například použití firemní chaty, zmíněné školky nebo tělocvičny, kam chodí jen zaměstnanci. „Má cena na podnikové chatě odrážet například i sezonnost?“ uvažuje Kotala. „V rámci pracovních jednání s ministerstvem jsme ale zatím ujišťováni, že firmy nebudou muset například obíhat rekreační zařízení kolem Orlíku a zjišťovat, kolik kde stojí ubytování,“ přibližuje daňový poradce ze společnosti N-Consult Jiří Nesrovnal, který je zároveň členem prezidia Komory daňových poradců. A naznačuje, jak by mohlo ocenění vypadat: „Buď se vezme cena, za kterou na firemní chatě bydlí někdo cizí, anebo se bude muset stanovit cena metodou náklady plus nějaké procento zisku,“ uvádí. Finanční správa slíbila zaměstnavatelům, že pokyny k naceňování jednotlivých benefitů vydá ještě před Vánoci, aby si firmy mohly ohlídat strop už od začátku roku. Pokud by výklad nestačil a propukla by „výkladová kreativita“, je ministerstvo financí připraveno udělat technickou novelu zákona. Firmy reagují na zastropování volnočasových benefitů různě – některé je na příští rok seškrtávají, další se do limitu vejdou, jiné jsou ochotné limit překročit a odvody státu platit. „U většiny zaměstnanců bude celkový objem čerpaných benefitů pod schváleným limitem. U zaměstnanců, u kterých bude překročen, odvedeme z rozdílu daň a pojistné. Benefity zaměstnancům ale omezovat nebudeme,“ říká mluvčí polostátní energetické společnosti ČEZ Alice Horáková. Podobně se vyjádřila i Gabriela Kudrnáčová z Budějovického Budvaru. Stát si od změny, kterou zavedl v rámci konsolidačního balíčku, slibuje vyšší výnosy na dani z příjmu a na pojistném – odhadem ve stovkách milionů korun. Navíc už nechce, aby větší a bohaté firmy, které dnes lákají zaměstnance na nejrůznější přilepšení, byly ještě zvýhodněné neplacením pojistného. Dát benefit je pro ně výhodnější než pracovníkům zvýšit plat. Menší firmy, které na benefity nemají, daňové zvýhodnění využít ani nemohou a jsou tak v konkurenční nevýhodě. Místo toho se disproporce mezi firmami v případě předškolní péče ještě prohloubila. „Rodiče, kteří neměli dítě ve firemní školce, mohli uplatňovat slevu na dani za umístění dítěte v běžné školce a tato sleva byla zrušena bez náhrady, zatímco daňová výhoda firemních školek byla omezena, nicméně stále existuje,“ upozorňuje Lukáš Eisenwort z daňově poradenské EKP. Zdroj: Hospodářské noviny, 11.12.2023 06:53