Jsou brigády výhodnější než stálé zaměstnání?

Spousta lidí dnes místo běžného zaměstnání preferuje brigádu. Ať už se jedná o studenty, kteří brigádničí při studiu, důchodce, kteří si přivydělávají nebo maminky na mateřské dovolené. A také mnoho vypočítavců, kteří si myslí, že brigáda je pro ně výhodnější než stálé zaměstnání. Jak to tedy s brigádami je

Brigády – vysvětlení v číslech

Odpovídá Richard Jahoda, Managing partner Grinex Czech Republic a daňový poradce:

Dohody o pracovní činnosti jsou do 3500 Kč měsíčně bez odvodů na zdravotní a sociální pojištění a při podepsaném prohlášení k dani též bez daně z příjmů. Bez podepsaného prohlášení je aplikována srážková daň ve výši 15 %, která je ale při vystaveném potvrzení o příjmech následující rok zúčtovatelná tzn., může být vrácena jako přeplatek na dani.

Fond pracovní doby by neměl překročit polovinu běžného fondu, tedy 20 hodin týdně. Dohody o provedení práce jsou do 10.000 Kč měsíčně bez odvodů na zdravotní a sociální pojištění a s podepsaným prohlášením k dani a s případným uplatněním slevy na studenta také bez daně z příjmu.

Student neplatí daň z příjmů do výše 19.300 Kč hrubého, odvody na zdravotní a sociální pojištění činí pak celkem 11 %, čistá mzda je tedy 17.176 Kč. Jakákoli zaplacená daň, tj. při studentových příjmech nad 19.300 Kč hrubého, může být předmětem ročního zúčtování.

U osoby, která není studentem, je hrubá mzda, z níž nebude při podepsaném prohlášení k dani odváděna daň z příjmů, ve výši 17.000 Kč. Čistá mzda pak bude 15.130 Kč. Uvedené příklady nezohledňují situaci, kdy by bylo zaměstnancem uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované děti, případně sleva na určitý stupeň invalidity.

Důležité je vědět, že v rámci dohody o provedení práce nesmí poplatník u jednoho zaměstnavatele odpracovat více než 300 hodin za kalendářní rok. Poplatník může mít samozřejmě souběžně více dohod o provedení práce, nicméně prohlášení k dani může být v daném měsíci podepsáno jen u jednoho zaměstnavatele.

Protože roční daňová sleva na poplatníka představuje částku 30.840 Kč (u studenta pak dokonce 34.860 Kč), lze obecně říci, že pokud je celkový roční příjem nižší než cca 204.000 Kč, je daňová povinnost právě těmito slevami na dani plně eliminována. Pokud si tak brigádníci vydělají více než 10 000tis. Kč u DPP (resp. 3500 u DPČ), vyplatí si na konci roku podat daňové přiznání a odvedenou daň z příjmu si nechat vrátit zpátky. Zaměstnavatel totiž může uplatnit pouze 1/12 dané slevy měsíčně, nicméně student si tuto slevu může v přiznání uplatnit v celé výši, nehledě na počet odpracovaných měsíců.

Daňové přiznání nepodává ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů (zaměstnaní, podnikání, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy) nepřesáhly 15.000 Kč. Poplatník, který má pouze příjmy ze zaměstnání od jednoho, případně postupně od více plátců, nemusí podávat přiznání, nepřesáhly-li jeho zdanitelné příjmy 6000 Kč za kalendářní rok.

V případě příležitostných příjmů (včetně nahodilého pronájmu movitých věcí) a příjmů ze zemědělské výroby, nejedná-li se o příjmy samostatně hospodařícího zemědělce, se jedná o roční limit 30.000 Kč. Nesmí se ovšem v žádném případě jednat o opakovanou a systematickou činnost, která by byla správcem daně klasifikována jako podnikání.

Sem typicky patří například jednorázová odměna za opravu sousedovy stodoly, nahodilý prodej zahrádkářských přebytků, odměna za krátkodobou výpůjčku přívěsného vozíku bratranci apod. Pozor na prodej motorových vozidel a lodí, pokud od jejich nabytí a prodeje uplynulo méně než jeden rok. V takovém případě je nutno prodej uvést v daňovém přiznání, i kdyby se jednalo o prodej ztrátový.

Pozor na tzv. příjmy načerno, které jsou vypláceny zaměstnavatelem v hotovosti „na ruku“, aniž by byl tento příjem řádně zúčtován. Takové příjmy jsou též předmětem daně z příjmů a navíc jsou pak příslušnými orgány, jsou-li odhaleny, velmi tvrdě sankcionovány, a to i v trestněprávní rovině. Plátcem daně je při zaměstnání vždy zaměstnavatel, který by takovým sankcím čelil.

Pozor na končící studenty, kteří si chtějí užít posledních prázdnin před nástupem do stálého zaměstnání. Pokud by si osoba bez zdanitelných příjmů, která již není studentem, vydělala méně než činí minimální mzda pro daný rok a zároveň více než činí limity pro DPČ – 3500 a DPP 10 000,-, může se stát, že zaměstnavatel srazí vysokou částku na zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění se totiž u takových osob, bude počítat z minimální mzdy.


Zdroj: FTV Prima, 14.12.2022 00:15