Ke „garážové“ dani se přihlásilo skoro 80 tisíc lidí, úřady chystají kontroly podle map

Ve čtvrtek skončila lhůta pro podání nových přiznání k dani z nemovitosti. Tuto povinnost měli například majitelé přístaveb, kteří je mají zkolaudované třeba jako skladiště, ale v katastru nemovitostí jsou evidované jako garáže. Finanční správa odhaduje, že přiznání podalo skoro 80 tisíc lidí. A další to může ještě potkat během kontroly, kterou letos berní úřad chystá.

Odevzdat nové daňové přiznání museli lidé na základě vládního konsolidačního balíčku. Ten kromě navýšení daně z nemovitosti v průměru o 80 procent nařizoval také sladit účel stavby s katastrem nemovitostí, například u zmíněné garáže. „Nově vzniká majitelům povinnost podat daňové přiznání a v něm tuto stavbu přiznat se sazbou daně pro garáž,“ uvedla k tomu finanční správa. Daň se v takovém případě zvýšila z devíti na více než 14 korun za metr čtvereční plochy.

Další, koho se novela zákona týkala, jsou například uživatelé stavby nebo pozemku, který vlastní stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Takoví uživatelé letos musí nově platit daň.

Finanční správa očekávala, že se změna dotkne asi stovky tisíc lidí. Na začátku února berní úřady evidovaly celkem 390 465 přiznání k dani z nemovitých věcí oproti 313 663 přiznání v roce 2023. „Dosavadní meziroční nárůst 76 802 přiznání, to je bezmála 25 procent, zhruba odpovídá našemu předpokladu v souvislosti s letošní novelou zákona,“ uvedl mluvčí finanční správy Tomáš Weiss.

Již v průběhu ledna přitom berní úřady avizovaly zvýšený počet dotazů od majitelů nemovitostí, zda se jich novela týká. A potvrzují to i daňoví poradci. „Tato daň je tak složitá, že normální smrtelník si přiznání těžko sám udělá. Sice je k dispozici návodný formulář, ale někdo třeba neumí číst v katastru, a když umí, tak to stejně nestačí, protože jenom s katastrem si přiznání nevyplní,“ popsal pro HN vedoucí sekce majetkových daní Komory daňových poradců Petr Koubovský.

Finanční správa upozorňuje, že jednotlivé důvody pro podání přiznání aktivně nesleduje. „Obecně platí, že počet daňových přiznání meziročně kolísá, do čehož se promítá vývoj na realitním trhu, zejména nová výstavba nebo výsledky kontrolní činnosti finančních úřadů,“ uvedl Weiss. Uvedené číslo 76 tisíc daňových přiznání navíc oproti loňsku tak ještě nemusí přesně odpovídat těm, kterých se novela dotýkala.

Úřady se proto chystají na kontrolu, jak zkolaudované stavby sedí s údaji na katastrálním úřadě. A očekávají, že se počet podaných přiznání bude zejména v první polovině roku ještě zvyšovat, a to v důsledku pozdě podaných formulářů například po neformální výzvě berního úřadu. „Ten neformálně poplatníka o povinnosti podat daňové přiznání vyrozumí, pokud budeme mít z našich zdrojů indicie, že mu taková povinnost vznikla,“ popsal Weiss.

Těm, kdo přiznání nepodali, by ale sankce hrozit neměly. Šéfka finanční správy Simona Hornochová v rozhovoru pro HN uvedla, že místo pokut za prodlení budou úředníci posílat upozornění.

V průběhu roku pak budou finanční úřady ověřovat skutečnosti uvedené v daňových přiznáních a porovnávat je s daty evidovanými v katastru nemovitostí, v ortofotomapě či dalších aplikacích.

Daň z nemovitých věcí byla diskutovaným tématem při sestavování vládního konsolidačního balíčku, který má za cíl jen v letošním roce snížit strukturální deficit o 97 miliard korun. Navýšení o 80 procent mělo jít původně do státní pokladny, po protestech měst a obcí však zůstává celá daň v obecních pokladnách. Zvýšení daně by jim podle odhadu ministerstva mělo vynést asi devět miliard korun.

Zdroj: Hospodářské noviny, 12.2.2024 00:00