Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne

Zavádění dalších sazeb paušální daně kritizovali podnikatelské sdružení, daňaři i ekonomové. Místo zjednodušení podle nich přinese komplikace.

Limit pro povinnou registraci k DPH stoupne od roku 2023 z jednoho na dva miliony korun ročně. V návaznosti na to se zdvojnásobí také strop pro dobrovolné využití paušální daně, ta se zároveň rozdělí do tří pásem. Počítá s tím novela, kterou dnes schválili poslanci a teď zamíří k senátorům.

Obě změny byly součástí programového prohlášení současné vládní koalice. „Změny mají jednoho společného jmenovatele: zjednodušování daňových povinností a snížení či rušení administrativy pro naše podnikatele. V programu jsme slíbili podporu podnikání, méně státní byrokracie a uživatelsky přívětivou finanční správu trestající úmyslné obcházení daní, ne drobné přestupky,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podle podnikatelských sdružení i některých ekonomů jsou však nová pásma paušální daně příliš komplikovaná, v něčem i nelogická a nespravedlivá.

Limit ročního obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty se zvýší z jednoho na dva miliony korun.

„Aktuální limit ve výši jednoho milionu korun odpovídal částce 35 tisíc eur, který Česká republika získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004 a který se za 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny nezměnil,“ vysvětluje Stanjura.

Česká republika v květnu získala od EU souhlas se zvýšením limitu na 85 tisíc eur (přes dva miliony korun). Výjimka pro Česko platí do konce roku 2024, od následujícího roku pak budou moct standardně zvýšit limit všechny státy.

Veřejné rozpočty přijdou kvůli zvýšení limitu k DPH maximálně o 10 miliard korun ročně, očekává ministerstvo.

V návaznosti na zdvojnásobení limitu pro povinné placení DPH stoupne také strop ročních příjmů, do kterého se osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může dobrovolně přihlásit do režimu paušální daně. Ten umožňuje platit měsíčně jedinou částku zahrnující daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Podnikatelům může díky paušální dani klesnout administrativa a nebudou muset podávat daňové přiznání ani přehledy.

Po zvýšení stropu z jednoho na dva miliony korun ročně však nebude měsíční paušál pro všechny stejný. Dosavadní systém zůstane jen pro příjmy do jednoho milionu: zahrnuje daň 100 korun, minimální výši zdravotního pojištění (letos 2627 Kč) a minimální výši důchodového pojištění navýšenou o 15 procent (letos 3267 Kč), což má po valorizaci minimálních odvodů dělat v příštím roce celkově asi 6500 korun měsíčně. Nově se tato varianta bude nazývat jako první pásmo paušální daně.

Pro podnikatele s vyššími příjmy – od jednoho do dvou milionů ročně – vstoupí do hry další dvě pásma paušální daně. Kromě samotného příjmu však bude záležet i na výši výdajového paušálu, který se na konkrétní příjmy vztahuje (tedy 80 % pro řemeslné živnosti, 80 % pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů, 30 % pro příjmy z pronájmu) .

Celková paušální daň pro druhé a třetí pásmo bude stanovena pevnou částkou v zákoně. V pásmu od jednoho do jednoho a půl milionu korun ročního příjmu půjde o 16 000 Kč měsíčně (z toho 4963 Kč daň, 7446 Kč důchodové a 3591 Kč zdravotní pojištění). V pásmu od jednoho a půl do dvou milionu korun bude paušální daň 26 000 Kč měsíčně (z toho 9320 Kč daň, 11 388 Kč důchodové a 5292 Kč zdravotní pojištění).

Do prvního pásma (dosavadní systém) se vedle všech OSVČ s příjmy do jednoho milionu ročně vejdou také ti, kteří mají příjmy do 1,5 milionu, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60% výdajový paušál. V prvním pásmu budou také OSVČ s příjmy do dvou milionů, pokud k alespoň 75 % z nich mohou uplatnit 80% výdajový paušál.

Ve druhém pásmu mají být OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do dvou milionů, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80 či 60 % výdajový paušál. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do dvou milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Pokud podnikatel po skončení zdaňovacího období zjistí, že jeho příjmy jsou vyšší, než odpovídají zvolenému pásmu, musí doplatit daň i pojistné. Když naopak zjistí, že jeho příjmy odpovídají nižšímu pásmu, má nárok na vrácení části daně (zaplacené formou záloh) a bude mít nárok i na vrácení části pojistného. Poslanci dnes schválili pozměňovací návrh bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, díky němuž dostanou podnikatelé zpátky nejen daň, ale i pojistné.

Stanjura očekává, že v roce 2023 by se díky zvýšení stropu mohlo k paušální dani nově přihlásit až 30 tisíc podnikatelů. Veřejné rozpočty kvůli tomu přijdou přibližně o 600 milionů korun ročně.

Zvýšení limitu pro registraci DPH podporují podnikatelská sdružení i ekonomové. Zavádění dalších sazeb paušální daně se jim ale nelíbí.

„Nedomníváme se, že by mělo dojít k zavádění dalších sazeb. Paušální daň chápeme jako zjednodušující prvek komplikovaného daňového systému. Tím, že by došlo k zavedení nových pásem i pro paušální daň, dojde k dalšímu zkomplikování právní úpravy. Paušální daň byla a je určena pro ty nejmenší podnikatele, měla by být jednoduše zjistitelná a přehledná pro všechny,“ napsala Asociace malých a středních podniků a živnostníků letos na jaře v připomínkách k návrhu.

„Systém tří pásem s dalšími podskupinami v jednotlivých pásmech bude administrativně poměrně velmi náročný, bude přinášet výkladové problémy a nejednoznačnosti a je v rozporu s deklarovaným zjednodušením. Při drobné změně jednotlivých příjmů bude u poplatníků, kteří mají více činností podléhajících paušálním výdajům ve výši 40%, 60% a 80%, docházet ke skokovému navýšení daně,“ upozornila Komora daňových poradců.

Daňoví poradci, Hospodářská komora i asociace malých podnikatelů chtěli také prodloužit dobu, po kterou se začínající podnikatel může rozhodnout pro vstup do paušálního režimu. Dosavadních 10 kalendářních dnů je podle nich málo, ideální by byl jeden měsíc až 90 dnů. Ministerstvo však tuto změnu odmítlo podpořit.

Rozšíření paušální daně, respektive nastavení dalších pásem, kritizovali například i ekonomové Daniel Münich a Libor Dušek. „Nízkonákladové profese OSVČ (například IT, právní a podobně) se středními a vysokými zisky již dnes do veřejných rozpočtů přispívají diametrálně méně, něž ostatní OSVČ profese, o zaměstnancích nemluvě. Návrh toto extrémní zvýhodnění dále posiluje. Daňová povinnost některých činností bude směšně nízká a dále podpoří zneužívání takzvaného švarcsystému,“ říká Münich.

„Navrhované parametrické nastavení způsobuje obrovské skoky v daňové povinnosti. Průměrné zdanění podobných OSVČ s téměř identickými tržbami se bude diametrálně lišit,“ dodává Münich. U podnikatelů, které se budou pohybovat na hranici pásem, podle ní hrozí snaha o „optimalizaci“, varovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Schválená novela také prodlužuje mimořádné zrychlené odpisy na majetek zařazený v první a druhé odpisové skupině pořízený v letech 2022-2023. Tím naváže na zrychlené odpisy majetku pořízeného v letech 2020-2021 zavedené v důsledku dopadů covidové pandemie na podnikatele.

Nadále tedy bude možné majetek zařazený v první odpisové skupině odepsat bez přerušení za 12 měsíců namísto standardních tří let, a majetek zařazený ve druhé odpisové skupině bez přerušení za 24 měsíců namísto standardních pěti let. Prvních 12 měsíců přitom bude moci poplatník uplatnit odpisy až do výše 60 procent vstupní ceny.

Novela zároveň zpětně osvobozuje bytová družstva (a případně další subjekty) od daně z příjmů z bezúplatného převodu spoluvlastnického podílu na bytových domech z majetku obce.

Jedná se o bytové domy, které byly postaveny v letech 1995-2007 za pomoci dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z programu podporujícího výstavbu nájemních bytů a technické infrastruktury, a u nichž se obec zavázala bezúplatně nebo za jednu korunu a zpravidla po uplynutí 20 let převést svůj podíl na bytovém domě většinou na bytové družstvo.

„S ohledem na aktuální tržní ceny nemovitostí by dnes daňová povinnost z toho převodu mohla přesáhnout i hodnotu v minulosti poskytnuté dotace, což by bylo proti smyslu tehdejší podpory dostupného bydlení,“ vysvětluje Stanjura.


Zdroj: peníze.cz, 4.11.2022 13:07