Navrhované změny u dohod a home office jsou legrační až bizarní, říkají podnikatelé

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce u dohod mimo pracovní poměr zavést dovolenou. U home office zase mají zaměstnavatelé platit zaměstnancům domácí náklady. A nejen to.

Podnikatelé se shodují, že navrhované změny jsou mnohdy až bizarní. Pokud by navíc došlo ke schválení novely v předloženém znění, do velké míry to poškodí i zaměstnance, upozorňují zaměstnavatelé.

U dohod má být nově dovolená

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo před měsícem do připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která má přinést v některých oblastech doslova revoluci. Například u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti by měli podnikatelé proplácet nově i dovolenou. Podmínky mají být stejné jako u pracovního poměru. Dohodáři mají rovněž získat nárok na ošetřovné při péči o nemocného člena rodiny.

Další novinkou u dohod má být rozvrh pracovní doby. Nově budou muset zaměstnavatelé předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Zároveň budou mít povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.

Zaměstnancům na home office máte platit domácí náklady

Výrazných změn má doznat i home office. Nově má být zaměstnavatel povinen v souvislosti s prací na dálku (tzv. home office) hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že zákon pro určitý okruh obvyklých nákladů (plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu) stanoví formu úhrady paušální částkou, přičemž jiné, zejména nahodilé, náklady bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli prokazovat.

Komu budete muset s home office vyhovět

Dále budou muset zaměstnavatelé umožnit určitým pracovníkům home office. Zaměstnavatelé budou muset umožnit práci z domova těhotné zaměstnankyni, zaměstnanci pečujícímu o dítě mladší než 15 let nebo o osobu závislou na péči jiné osoby, respektive bude nově zakotvena povinnost, aby zaměstnavatel případně písemně odůvodnil vážné provozní důvody, které mu brání, aby vyhověl žádosti zaměstnance. Další novinkou je, že home office bude možný jen na základě písemné dohody o práci na dálku a že i u home office má zaměstnavatel zajistit bezpečnost a ochranu při práci.

Změny u dohod ničí flexibilitu, vadí podnikatelům

Podnikatelské asociace ale navrhované změny ostře kritizují a hovoří o tom, že by měla novela enormní ekonomické dopady na zaměstnavatele a zásadně by omezila flexibilní formy zaměstnání a možnost home office.

Jak upozornila pro server Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), DPP a DPČ jsou jedny z mála flexibilních nástrojů na pracovním trhu, navrhovanými úpravami by se však jejich atraktivita rapidně snížila.

Jde o tak výrazný nárůst byrokracie a tím i nákladů zaměstnavatelů, že pochopitelně tento nástroj (dohody) nadále zajímavý nebudou. Utrpí tím samozřejmě i ti, kteří se vedle svého stálého pracovního angažmá či živnosti díky DPP a DPČ dostali k zajímavým pracovním nabídkám a novým zkušenostem. Tak výrazná změna jednoznačně sníží flexibilitu pracovního trhu se všemi možnými konsekvencemi a neprospěje zaměstnavatelům, zaměstnancům ani státu, doplnila Pavla Břečková s tím, že u dohod by se spíše měla zvýšit hranice, od které výplata podléhá odvodům. To ostatně připomínají i další zaměstnavatelské svazy.

Hospodářská komora ČR v připomínkách k zákonu zase napsala: Obáváme se, že bude-li novela přijata v podobě navržené MPSV, budou firmy, ve snaze zajistit svou existenci v době ekonomické krize, hledat řešení mimo rámec pracovněprávních vztahů, například uzavíráním nepojmenovaných občanskoprávních smluv. Takové řešení nepřináší výhodu nikomu – státní rozpočet nezíská příjmy z pracovněprávních odvodů, zaměstnanci nebudou chráněni normami pracovního práva, zaměstnavatelé budou vystaveni riziku sankcí za nelegální práci.

Kromě nároku na dovolenou a ošetřovné se HK ČR u dohod nezamlouvá ani povinnost přesně předem určit pracovní dobu. Navržené parametry dohod však již nebudou na tyto pracovněprávní vztahy aplikovatelné. Flexibilita těchto pracovněprávních vztahů (založených dohodami) má své nesporné výhody i pro zaměstnance, nejen pro zaměstnavatele. Viz třeba lyžařští instruktoři, kteří v listopadu podepíší DPP na 7 sobot v roce, přičemž lyžařská škola není schopna dopředu říci, jaké soboty to konkrétně budou (když záleží na sněhových podmínkách, počtu přihlášených do kurzů apod.) a instruktoři takto dopředu opravdu nevědí, kolik sobot a jaké budou moci ve finále odučit, doplnila HK ČR v připomínkách.

S tím souhlasí i Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), podle které rozvržení pracovní doby bude při určitých situacích nerealizovatelné, respektive bude realizováno pouze formalisticky. V případě těchto instrumentů návrh zavádí nárok na dovolenou, ošetřovné a také například povinnost rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby. Tím tyto instrumenty ztrácejí svoji hlavní výhodu, tedy flexibilitu, velmi nízkou administrativní zátěž pro zaměstnavatele a možnost jejich využití v případě jednorázových prací, napsala KDP ČR.

Hlídat bezpečnost práce u home office je dle podnikatelů bizarní

U nastavení pravidel pro home office podnikatelé sice připouští, že určitá regulace je v pořádku, ale způsob, jakým to ministerstvo učinilo, se jim nezamlouvá. Bizarní zaměstnavatelům přijde především požadavek na zajištění bezpečnosti a ochrany při práci na home office. Návrh v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnance na home office je nefunkční až legrační. Ten totiž v návrhu počítá běžně s domovem, chatou a jinými místy dle volby zaměstnance. Není dnes výjimkou letní home office v plážových destinacích. V návrhu není zřejmé, jak přesně by měl zaměstnavatel tato místa kontrolovat, aby zajistil standardy BOZP, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Pavla Břečková z AMSP ČR.

Pokud bude home office iniciovat zaměstnanec, pozastavuje se Břečková i nad požadavkem, aby zaměstnavatel hradil pracovníkovi domácí náklady. Zaměstnavatel totiž již v kancelářském prostoru platí v nájmu a službách za pracovní místo zaměstnance (plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů atd.). Jedná-li se tedy o preferenci zaměstnance, proč má zaměstnavatel totéž platit ještě jednou? A to včetně odvozu odpadních vod a čištění jímek a odvozu komunálního odpadu, jak stojí v návrhu, dodala Břečková.

Podle Komory daňových poradců ČR zaměstnanci mnohdy v případě požadavku na práci na dálku z jejich strany náhradu nákladů na výkon práce na dálku nepožadují, možnost práce mimo běžné pracoviště považují za benefit, jehož využití jim v praxi náklady spíše snižuje – ušetří náklady na dopravu a stravování mimo domov. Opomenout nelze ani ušetřený čas na přepravu na pracoviště zaměstnavatele a zpět. Snaha zákonodárce vedená ochranou práv zaměstnanců tak povede k přesnému opaku. Navrhovaná úprava a její velká finanční náročnost v praxi způsobí omezování možnosti využití práce na dálku, varovala v připomínkách KDP ČR.

KDP ČR proto navrhuje zavést úpravu, podle které zaměstnavatel nebude mít povinnost náhradu nákladů poskytovat, resp. zaměstnanec bude moci prohlásit, že výkonem práce na dálku mu zvýšené náklady nevznikají, pokud uzavření dohody o práci z domova bude iniciováno zaměstnancem.

Home office až po nějaké době, navrhuje Hospodářská komora ČR

Hospodářská komora ČR zase upozornila, že navrhovaná úprava by novým zaměstnancům umožnila, aby okamžitě po uzavření pracovněprávního vztahu požádali o práci z domova. Zaměstnavatel tak podle HK ČR nebude schopen zaměstnance řádně zaškolit a zaučit, zaměstnance prakticky nebude možné začlenit do pracovního kolektivu a navíc bude muset vynaložit náklady na jeho vybavení pracovními pomůckami a hlavně zajištění BOZP na jeho domácím pracovišti, i když se nakonec ukáže, že vzájemná spolupráce nebude fungovat a dojde k ukončení spolupráce třeba i jen za několik málo dní.

Směrnice WLB proto umožňuje podmínit splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru ne delší než šest měsíců. Této možnosti by proto měla česká úprava využít a stanovit tuto dobu právě v délce 6 měsíců, případně v délce 3 a 6 měsíců, jak je např. omezena délka zkušební doby pro „řadové“ a vedoucí zaměstnance. Stejně tak by měla právní úprava omezit možnost opakovaných žádostí a právo zaměstnavatele posoudit časový rozsah, po kdy bude práce takto vykonávána, upřesnila HK ČR.

Jak navíc podotkla jak KDP ČR, tak HK ČR, navrhovaná úprava nijak neřeší výkon práce na dálku mimo území ČR. Takováto práce na dálku přitom může mít mimořádně závažné dopady na daňové a odvodové povinnosti jak zaměstnavatele, tak zaměstnance. Podnikatelské asociace tak navrhují, aby možnost home office byla omezena pouze na ČR.

Proti jsou i další připomínková místa

Zaměstnavatelé navíc nejsou jedinými, kterým se novela zákoníku práce nezamlouvá. V připomínkovém řízení proti ní vystoupily i odbory, ostatní ministerstva, kraje či úřady. Nyní je míč opět na straně ministerstva práce a sociálních věcí, které aktuálně chystá vypořádání připomínek.


Zdroj: Podnikatel.cz, 24. 10. 2022 06:00