Nová paušální daň očima expertů. Snazší podnikání, nebo jen další zmatky?

Limit pro možnost přihlásit se k paušální dani by měl v příštím roce stoupnout z jednoho milionu korun na dva. Vláda to odůvodňuje zjednodušením administrativy pro podnikatele. Není ale zavedení tří pásem podle výše příjmu v přímém rozporu s touto tezí?

Paušální daň je v současnosti určená pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Vláda navrhuje zvýšit limit na dva miliony korun, čímž by mohlo splnit podmínky pro přihlášení se k paušální dani až dalších šedesát tisíc drobných podnikatelů.

Změny souvisí s návrhem ministerstva financí navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty rovněž z jednoho na dva miliony korun. Kabinet Petra Fialy tím chce splnit závazek ze svého programového prohlášení. O navýšení limitu usilovala už předchozí vláda Andreje Babiše.

Plátci paušální daně by měli být nově rozděleni do tří pásem podle výše ročních příjmů. V prvním pásmu by měli být lidé s příjmy do jednoho milionu korun, ve druhém do 1,5 milionu a ve třetím do dvou milionů. Podle ministerstva financí rozšíření možnosti využití paušální daně sníží ročně příjmy na úrovni veřejných rozpočtů o zhruba 600 milionů korun, u státního rozpočtu tedy přibližně o 500 milionů.

Paušální daň je podle odborníků výhodná hlavně pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem, kteří neuplatňují daňové slevy na manželku a děti. Je totiž nutné si uvědomit, že jelikož je jednou z hlavních výhod paušální daně snížení administrativy na obou stranách, tedy státu i podnikatelů, přihlášením se k ní odpadá i možnost uplatnit celou řadu daňových výhod, které podání běžného daňového přiznání nabízí. Tedy nejen zmíněných odpočtů na děti, ale namátkou i odpočtu úroků z hypotéky, penzijního připojištění (či doplňkového penzijního spoření) či životního pojištění.

Zda se tak paušální daň skutečně vyplatí, je na individuálním zvážení každého živnostníka. Zavedením tří pásem se však systém právě z pohledu tohoto rozhodování ještě více zneprůhlední.

Souhlasíte se zvýšením limitu paušální daně na dva miliony korun? Je plánované rozdělení do tří pásem podle výše příjmů správným krokem? A nebude zvýšení limitu až příliš velkým zásahem do státního rozpočtu?

Zbyněk Stanjura
ministr financí

Rozšíření paušální daně je při zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH přirozeným krokem. V programu jsme slíbili voličům podporu podnikatelů, méně papírování a jednodušší daně. A tímto náš slib plníme. Paušální daní zaplatíte daň, důchodové i zdravotní pojištění jedinou měsíční platbou a dál už se o nic nestaráte. Žádné fronty na úřadech, daňová přiznání, přehledy pojistných ani kontroly finančáku.

Souhlasím tedy, že výhoda paušální daně je v její jednoduchosti. Je ale jasné, že živnostník s příjmy do 500 tisíc korun ročně nemůže státu odvádět stejně jako podnikatel s příjmy ve výši dvou milionů. Proto jsme přistoupili ke kompromisu tří pásem, která určují výši měsíčních paušálních záloh.

Navíc jsme zohlednili výši výdajového paušálu. Zjednodušeně, pro živnostníky s 80% výdajovým paušálem se nic nemění a s příjmy až do dvou milionů budou v prvním pásmu, což příští rok odpovídá paušální záloze kolem 6 500 korun měsíčně. Stejnou částku budou platit živnostníci s 60% výdajovým paušálem s příjmy až do 1,5 milionu. Pro živnostníky s nižším výdajovým paušálem pak platí, že paušální daň je nabídka od státu a je jen na jejich dobrovolném rozhodnutí, zda ji využijí, nebo ne.

Počítáme, že se zvýšením ročního limitu příjmů by mohlo podmínky paušální daně příští rok nově splnit až šedesát tisíc živnostníků navíc. Zhruba pro polovinu z nich pak může být přihlášení do paušální daně opravdu výhodné. Rozpočtový dopad přitom není nijak dramatický. Odhadujeme ho zhruba na minus 600 milionů korun ročně na veřejné rozpočty, tedy kolem půl miliardy na státní rozpočet.

Alena Schillerová
předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Sice mě těší, že ministr Stanjura pokračuje v mém projektu paušální daně a zejména v navýšení limitu na dva miliony korun, ale rozdělení do tří pásem považuji za mimořádně špatné.

Hlavní atraktivita tohoto projektu spočívá v jednoduchosti. Je přehledný a lidé si vystačí bez pomoci daňových poradců. To se ale změní a celý systém bude velmi komplikovaný.

Pásmo se totiž nebude odvíjet jen od výše příjmu, ale také od uplatňovaného daňového paušálu. Budou se tedy dít absurdní situace, kdy mezi třemi lidmi se stejným příjmem bude jeden odvádět 6 500, druhý 16 tisíc a třetí dokonce 26 tisíc korun. To jde úplně proti původní myšlence samotné administrativní jednoduchosti a přehlednosti.

Martin Pánek
ředitel Liberálního institutu

Se zvýšením limitu paušální daně souhlasím. Je logické, že pevně stanovené částky v zákonech se musí čas od času aktualizovat, protože vlivem inflace se reálně snižují. Jenom v letošním roce inflace ukrojí nějakých deset procent, takže z nominální částky milion korun se stává reálných pouze 900 tisíc během jednoho roku. To se týká samozřejmě také například nezdanitelného minima. Ekonomové tomuto procesu říkají taxflace.

Tři pásma, jak je navrhuje ministerstvo financí, mi připadají trochu matoucí. Ještě však uvidíme, jak tento návrh zákona dopadne v Poslanecké sněmovně a v Senátu, třeba bude nakonec všechno jinak. Měli bychom chtít, aby placení daní bylo co nejjednodušší – a to nejenom pro OSVČ, ale pro všechny.

Zvýšení limitu nebude příliš velkým zásahem do státního rozpočtu. Ministerstvo financí odhaduje, že roční výběr daně se mu tímto zvýšením limitu sníží o 500 miliónů Kč. Daleko více se mu ale sníží výběr daně, pokud projde zpřísnění režimu OSVČ, jak jej plánuje Evropská komise v novém návrhu směrnice „o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem“.

Jiří Nesrovnal
daňový poradce, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR

Zvýšení limitu zcela jistě povede k tomu, že tento model zdanění bude moci využít větší množství poplatníků, pro které bude splnění daňových povinností jednodušší.

Systém tří pásem a jejich podskupin s ohledem na variabilitu činností a s tím související procentuální výši paušálních výdajů činí navržený systém pro podnikatele do značné míry složitým a dopředu obtížně předvídatelným. Navrhované rozdělení princip paušální daně komplikuje a může v praxi působit problémy a nejasnosti. Lze předpokládat, že v mnohých případech nebude podnikatel schopen určit výši paušálních výdajů bez pomoci odborníka.

Především v situaci, kdy bude podnikatel vykonávat různé činnosti, u nichž je uplatňována různá výše paušálního odpočtu, nebude vůbec jednoduché výši paušálních výdajů stanovit. I malá změna příjmů z jednotlivých činností může způsobit skokovou změnu do jiného pásma. Ztrácí se tak původní myšlenka, na které byl systém paušální daně budován.

Naopak díky více kritériím, která pro ty nejmenší podnikatele nejsou jednoduše pochopitelná, se zde buduje fakticky paralelní daňový systém, ve kterém se snadno udělá chyba. Z toho důvodu nelze vyloučit ani různá spekulativní jednání. Za méně problematické bychom považovali například již dříve diskutovanou lineární změnu celkové výše paušální daně prostřednictvím procenta z celkových příjmů.

Jak je zřejmé z důvodové zprávy, ministerstvo provedlo analýzu dopadů navrhované změny na veřejné finance a nepovažuje dopad do státního rozpočtu za zásadní problém.

Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Navýšení limitu je správné. Rozdělení do pásem je ale nešťastné, protože systém zase o něco zesložiťuje. Doufejme, že vláda od něj ještě upustí. Celkově ale i tak převažují pozitiva nad negativy. Paušální daň totiž osobám samostatně výdělečně činným zkracuje čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – nahrazuje jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání. A zvýšení limitu znamená, že na toto zlepšení vlastní situace dosáhne větší okruh činorodých lidí.

Živnostníkům paušální daň ušetří čas, neboť nebudou muset komunikovat se třemi různými úřady, ale jen s jedním. Zbaví se složité administrativy, a navíc budou mít klid od případných kontrol z finančního úřadu. Takže i pokud to veřejnou kasu o nějaké peníze připraví, ty se více než vrátí, protože podnikat bude víc lidí, včetně mladých. A hlavně včetně těch, které nyní přílišné papírování odrazuje, takže odcházejí raději neproduktivně intrikovat a leštit kliky do korporátu nebo lelkovat do státní sféry.

Podle předloňských odhadů se měla paušální daň vyplatit zhruba 140 tisícům poplatníků, nakonec se do režimu přihlásilo jen něco přes 70 tisíc OSVČ. Po zvýšení limitu lze očekávat pro příští rok přihlášení dalších zhruba 50 tisíc OSVČ. Je to stále docela málo, ale lepší než nic. Snad státu jednou opravdu dojde, že jej neživí ani odbory, ani státní zaměstnanci, ani důchodci, ale právě podnikatelé a živnostníci.

Michal Jelínek
partner poradenské skupiny V4 Group

Zvýšení limitu paušální daně je bezesporu další dobrou zprávou pro živnostníky. Už zájem o vstup do paušálního režimu s limitem jednoho milionu korun ukázal, že je to cesta správným směrem. Otázkou zůstává, zdali vládou aktuálně navrhovaná výše paušální daně je pro živnostníky s příjmy nad milion dostatečně zajímavá.

Rozdělení do několika pásem dává zcela určitě smysl. Nebylo by vhodné, aby živnostníci s příjmy ve výši například 600 tisíc Kč ročně platili stejně jako živnostníci s příjmy ve výši 1,8 milionu. Pro vládu bude nyní klíčové, aby správně nastavila hranice jednotlivých pásem a výši daně takovým způsobem, aby paušální režim byl pro živnostníky dostatečně atraktivní při zachování co nejvyšší míry fiskální spravedlnosti.

První odhady dopadu nového režimu na veřejné rozpočty již byly zveřejněny, nicméně dokud nebudou vládou schváleny jeho finální parametry, jsou jakákoliv očekávání věštbou z křišťálové koule. Výpadek veřejných rozpočtů se však dá očekávat v řádech stovek milionů korun, což není zásadní číslo. Pokud rozšíření režimu paušální daně zjednoduší administrativu běžným živnostníkům, pak tento výpadek vláda zcela určitě ráda oželí.

Karel Smetana
podnikatel, zakladatel účetní společnosti SM-DATA

Paušální daň se hodí zejména pro OSVČ, kteří podnikají bez zaměstnanců, sami na sebe. Pro tento typ podnikatelů je paušální daň samozřejmě vítaným zjednodušením administrativy a ušetřením času zejména pro jejich výdělečnou činnost.

Věřím, že vláda se rozhoduje na základě statistických dat, které zřejmě říkají, že současná situace si žádá rozvolnit pravidla právě pro tuto skupinu podnikatelů a zároveň zatraktivnit prostředí natolik, aby přilákalo k tomuto způsobu obživy daleko více lidí.

Tento krok hodnotím jako velmi správný a v pravý čas. Malé podniky (samotné OSVČ bez zaměstnanců) totiž potřebují co nejvíce prostoru pro uplatnění svých dovedností a co nejméně omezení v podobě byrokracie a zbytečných administrativních povinností.

Paušální daň bude při přilákání více lidí k tomuto způsobu podnikání naopak znamenat vyšší příjmy státu bez zbytečných agend na straně státu a tím pádem také možnost snížení zaměstnanců státu, které je velice žádoucí. Dopad rozšíření limitů paušální daně do státního rozpočtu vidím kladně, neboť ve střednědobém horizontu nastane zvýšení příjmů a snížení výdajů zejména v oblasti mandatorních výdajů na zaměstnance státu.

V praxi a běžném životě vidíme potřebu této změny téměř denně. Zkuste dnes sehnat řemeslníka… Vidíme sami, že potřebujeme daleko více kvalitních fachmanů, které jejich práce baví a mají na ni čas a daleko méně úředníků, kteří budou svůj čas trávit produkováním nových povinností a formulářů.


Zdroj: Finmag, 13. 5. 2022 02:30