Přivydělali jste si? Přiznejte to státu. Co se daní a od jakého příjmu
Ne kvůli každému přivýdělku je třeba řešit daňové přiznání. Formuláře vás nemusí zajímat, pokud pracujete takzvaně na dohodu, nebo když příjmy nedosahují určitých hranic. Jenže ty limity jsou různě vysoké, podle toho, o jaký příjem jde a kdo ho získává. Kdy je potřeba vyplnit růžový formulář a kdy vás daňové přiznání nemusí zajímat? 1. Příjmy nad 6 000 korun Jestliže si jako zaměstnanci přivyděláváte podnikáním, pronájmem nebo jiným nezaměstnaneckým způsobem, oficiálně zvaným „ostatní příjmy“, platí pro vás tato roční hranice. Když si vyděláte nad rámec mzdy přes 6 000 korun, budete růžové formuláře vyplňovat. 2. Příjmy nad 15 000 korun Tato hranice platí pro ty, kdo nemají zaměstnanecké příjmy, ale za rok 2022 si vydělali víc než 15 000 korun – podnikáním, pronájmem nebo zmíněnými ostatními příjmy. I oni musejí podat daňové přiznání. Týká se to zejména důchodců, studentů či lidí na rodičovské dovolené. Naprostá většina penzí, stipendia ani rodičovský příspěvek nejsou zdanitelné příjmy – když mají lidé jen ty, daňové přiznání nepodávají. Pokud si však přivydělají víc, než stanoví limit, růžové formuláře budou vyplňovat. 3. Ostatní příjmy nad 30 000 korun Pokud jste zaměstnaní (a daně vám zúčtovává zaměstnavatel), studujete, jste v penzi nebo třeba v domácnosti a nemáte žádné jiné přivýdělky než ostatní příjmy podle § 10 a jsou příležitostné, pak až do této částky nemusíte daňové přiznání podávat. Toto pravidlo zní složitě a skutečně má poměrně komplikovaný výklad. Je třeba správně rozlišit, co je příležitostná činnost a co opakovaná – ta už by měla být vlastně podnikáním. Třeba jednorázové vytvoření grafického návrhu webových stránek je první případ, kdežto pravidelná správa webu fotbalového klubu, za kterou dostáváte odměnu, druhý. A existují paradoxy: třeba prodej přebytků ze zahrádky, kde se pravidelnost péče o plodiny předpokládá, se považuje za příležitostnou činnost. A vlastnoruční tvorba a následný prodej výrobků na internetovém tržišti je činností opakovanou, byť byste prodali třeba jen dvě věci za rok. Pozor, hranice 30 000 korun se týká příjmu, nikoli toho, co reálně vyděláte. Pokud nakoupíte materiál za 20 000 korun a 11 000 si vezmete za práci, celkem si řeknete o 31 000 korun a daňové přiznání podávat budete.4. Příjem nad 100 000 korun Pokud váš výdělek pochází z investic do cenných papírů, platí ještě další pravidla. Daňové přiznání musíte podat, když investice netrvala déle než tři roky a příjem z ní přesáhl 100 000 korun. A zase je to zamotané. Když investujete 100 000 korun a za rok investici vyberete a ona má v té době hodnotu 105 000 korun, vydělali jste na ní 5 000 korun. Ale váš příjem byl 105 000, takže daňové přiznání podávat musíte. 5. Příjmy na dohodu Když si přivyděláte dohodou o provedení práce do 10 000 korun měsíčně, zaměstnavatel automaticky odvede takzvanou srážkovou daň. Z každé vydělané tisícikoruny dostanete 850 korun vy a 150 korun finanční úřad. Pak už nemusíte nic řešit – zdravotní ani sociální pojištění se z těchto příjmů neplatí. Mohou však být situace, kdy se člověku vyplatí i již zdaněné peníze do daňového přiznání uvést. Třeba když si na dohodu vydělá každý měsíc 9 000 korun, tak se mu zvýšený příjem může hodit při žádosti o hypotéku. Nebo pokud je takový přivýdělek jediným příjmem důchodce, studenta či rodiče na rodičovské: podají přiznání, budou moci uplatnit slevu na poplatníka a zaplacená daň se jim vrátí zpět. „Slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun si vždy odečítáte od vypočtené daně celou, a to i když jste pracovali třeba jen měsíc v roce. Ostatní slevy se odečítají po měsíčních částkách za dobu, kdy nárok na ně trval,“ upozorňuje Blanka Marková, daňová poradkyně Ekofi.cz. „Ostatní příjmy“ mají jasně daná pravidla Jestli si myslíte, že slovo ostatní v souvislosti s příjmy lze nahradit synonymy jako další či jiné, mýlíte se. „Ostatní příjmy“ je daňový terminus technicus a jsou v zákoně poměrně přesně popsané jako příjmy podle § 10. Dělí se do několika kategorií: A) PŘÍLEŽITOSTNÁ ČINNOST Příklady: zahrádkář prodá nadúrodu ovoce, zeleniny, květin, chovatel prodá štěňata, koťata..., maminka udělá návrh výzdoby školní auly, tatínek tu výzdobu realizuje, ajťák vytvoří na zakázku webové stránky, kutil opraví sousedovi rozbitý přístroj, majitel za úplatu zapůjčí živnostníkovi speciální čisticí techniku. Nic pravidelného – snad kromě zahrádkaření, zájmového chovu a včelaření. A včelařů se týká i další výjimka: neplatí pro ně třicetitisícová hranice osvobození – k tomu, aby nemuseli řešit daňové přiznání, stačí, když neobhospodařují víc než 60 úlů a neprodávají nic jiného než med (tedy ani oddělky, medovinu, propolis, vosk...). B) PRODEJ NEMOVITOSTÍ Uvádět nemusíte nemovitosti, které nejsou zapsané v obchodním majetku firmy a jež jste současně vlastnili déle než deset let (platí nově, na majetek pořízený do konce roku 2020 se vztahuje pětiletá lhůta) nebo jste v nich bydleli déle než dva roky. Pokud jste nemovitost zdědili a obratem ji prodáváte, ani tehdy to nemusíte do daňového přiznání psát. Počítají se totiž i roky, po které tam bydlel (či ji vlastnil) zůstavitel. C) PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ Prodej vlastních osobních věcí danit nemusíte. Výjimkou jsou auta, lodě a letadla – kdybyste je prodávali do roka od jejich nabytí, případný zisk danit budete. Příkladem může být třeba auto, které vyhrajete v loterii, ale protože ho nepotřebujete, prodáte ho. Pozor na internetový prodej: když v nějakém bazaru prodáte náušnice, které se vám okoukaly, není to problém. Pokud však prodáváte náušnice každý týden, mohlo by to finančnímu úřadu připadat podezřelé. Museli byste být schopni doložit, že nejde o skryté podnikání: že s náušnicemi neobchodujete, ani je nevyrábíte na prodej, ale máte třeba bohatého přítele, který však není ve výběru dárků příliš nápaditý. D) PRODEJ CENNÝCH PAPÍRŮ Pokud cenné papíry prodáte do tří let od doby, co jste je nabyli, musíte je uvést do daňového přiznání, jestliže jste je odprodali za více než 100 000 korun. A tady nejde o zisk, ale o prostou odkupní cenu. Například jeden rok investujete 500 000 do akcií. Druhý rok peníze nutně potřebujete, ale trhy šly dolů. Odkoupíte tedy investici, ale zpět dostanete jen 400 000 korun. I tak oněch 400 000 musíte uvést v daňovém přiznání, proti nim však postavíte výdaj 500 000 – ve výsledku nebudete danit nic. E) PŘÍJMY Z PŘEVODU Typicky příjem z převodu družstevního bytu. Pokud jste vy nebo vaši příbuzní (v případě dědictví) podíl vlastnili déle než deset let, uvádět jej v daňovém přiznání nemusíte. F) JINÉ OSTATNÍ PŘÍJMY Sem patří například příjmy ze zděděných autorských práv. Ale hlavně dodaňování předčasně vypovězeného penzijního připojištění či životního pojištění. O jejich platby si lze snížit základ daně a zároveň jsou i částky, kterými případně přispívá zaměstnavatel, od daně osvobozené. Dřívějším zrušením smlouvy však dochází k porušení podmínek, osvobození zaniká a uplatněná výhoda se stává příjmem, který je třeba zdanit. Je nutné dodanit uplatněné slevy za 10 let zpátky – zvýšíte si o ně daňový základ za rok, kdy došlo k porušení podmínek. G) BEZÚPLATNÉ PŘÍJMY Dědění a dary v příbuzenské linii do daňového přiznání psát nemusíte, stejně jako dary od někoho, s kým sdílíte společnou domácnost a jste na sebe odkázáni výživou. Pokud však dostanete od někoho „cizího“ dar v hodnotě vyšší než 15 000 korun, přiznat ho musíte. Zdroj: iDnes.cz, 16.2.2023, 0:00
