Vláda chce rušit srážkovou daň. Desetitisíce zaměstnanců budou muset podávat přiznání

Spolu se zavedením jednotného měsíčního hlášení dojde i ke zrušení srážkové daně u fyzických osob. Pro desítky tisíc zaměstnanců to bude znamenat povinnost podávat přiznání.

Týkat se to bude těch, kteří mají kromě příjmů za zaměstnání i další drobné příjmy. Jedná se například o odměny předsedů SVJ, brigádníků na výpomoc či členů dozorčích rad.'

Srážková daň u fyzických osob skončí

V souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které má snížit administrativní zátěž, ministerstvo financí rovněž prosadilo, aby došlo ke zrušení srážkové daně u fyzických osob. K tomu by mělo dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 by se měla zrušit srážková daň vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob. Od roku 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zcela zrušit.

Kdy se v současnosti platí srážková daň

Srážková daň se v současnosti odvádí z příjmů zúčtovaných nebo vyplacených plátcem daně, které jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1.

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo
b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

U příjmů zdaněných srážkovou daní pak zaměstnanec nemůže uplatnit žádné odčitatelné položky snižující základ daně a slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Zároveň ovšem platí, že pokud po skončení zdaňovacího období učiní zaměstnanec prohlášení k dani, započítá se z těchto příjmů sražená daň podle zvláštní sazby daně na jeho celoroční daň v rámci ročního zúčtování záloh na daň podle § 38ch zákona o daních z příjmů. Druhou možností je zahrnout tyto příjmy do svého daňového přiznání. V obou případech může poplatník uplatnit odčitatelné položky snižující základ daně a slevy na dani (minimálně základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč) nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Desítky tisíc zaměstnanců budou muset podávat přiznání

V souvislosti se plánovaným zavedením jednotného měsíčního hlášení se však má srážková daň postupně zrušit. Nově totiž budou správci daně díky hlášení disponovat informací o všech příjmech ze závislé činnosti jednotlivých poplatníků (i těch, které se v současnosti spravují jako daň vybíraná srážkou). Na všechny tyto příjmy proto bude aplikovaný stejný jednotný režim. Poplatník se pak rozhodne, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádá si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tím bude jeho daňová povinnost splněna), anebo si podá daňové přiznání sám (což je nutné např. při souběhu více druhů příjmů, včetně současného pobírání příjmů ze závislé činnosti od více plátců), doplňuje se v důvodové zprávě.

Nutnost podat přiznání při souběhu více příjmů ze závislé činnosti však kritizují experti. Jak uvedl v připomínkovém řízení Svaz účetních ČR, zrušení srážkové daně bude mít za důsledek, že každý poplatník se sebemenšími vedlejšími příjmy dle § 6 (odměny předsedů SVJ, brigádníků na výpomoc, členů dozorčích rad atd.) nebude moci požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a bude muset sám podávat daňové přiznání.

Na stejný problém upozornila i Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), podle které budou muset nově podávat přiznání desítky tisíc zaměstnanců. Podle KDP ČR navíc v důvodové zprávě a ve zprávě RIA chybí analýza, u kolika desetitisíců poplatníků vznikne povinnost podat daňové přiznání a jaká je to zátěž pro tyto poplatníky a jaká pro finanční správu.

Analýzu dělat nebudeme, nemáme čas, říká ministerstvo

Ministerstvo financí, které návrh připravilo, však oponovalo, že cílem právě je, aby větší počet poplatníků podával přiznání. Jde o záměr větší participace poplatníků na vypořádání jejich roční daňové povinnosti prostřednictvím podání daňového přiznání digitální formou s nabídkou předvyplnění daňových přiznání poplatníků z pozice orgánů Finanční správy ČR, a současně snížení administrativní zátěže na straně plátců daně. Namítané zvýšení administrativní zátěže související s nárůstem počtu daňových přiznání je eliminováno právě s ohledem na automatizovaný sběr dat a jejich zpracování pro účely předvyplnění daňových přiznání, uvedlo ministerstvo ve vypořádání připomínek

K požadavku na udělání analýzy pak ministerstvo financí uvedlo, že s ohledem na omezený časový prostor a způsob zpracování závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, která se nezabývá všemi souvisejícími tématy, ji dělat nebude. Lze souhlasit s tím, že případná úprava zmíněného parametru má potenciál ovlivnit situace, kdy není nutné podávat daňové přiznání. Jeho úprava se však v této chvíli nenavrhuje, dodalo ministerstvo.

OSVČ s paušální daní se změny nedotknou

Srážková daň hraje roli i u OSVČ s paušální daní. Podle stávající právní úpravy může do paušálního režimu vstoupit poplatník, který mj. k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou). Pokud má OSVČ například i příjmy z dohody o provedení práce, ze kterých je daň vybírána srážkou, může nejen vstoupit do paušálního režimu, ale pokud v tomto režimu zůstává i ke konci zdaňovacího období, je jeho daň rovna paušální dani, protože vedle rozhodných příjmů poplatník může mít i příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

To, že se srážková dan zruší a daň bude vybírána sražením zálohy, by negativně ovlivnilo možnost vstupu do paušálního režimu poplatníkům, kteří vedle příjmů ze samostatné činnosti pobírají např. právě příjmy z dohod o provedení práce, ze kterých byla doposud daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Nově nicméně má platit, aby poplatníci, kteří mají nebo budou mít příjmy ze závislé činnosti, ze kterých bude daň vybírána sražením zálohy na daň, mohli i nadále vstoupit do paušálního režimu a při splnění zákonem stanovených podmínek mohli mít daň rovnu paušální dani. 

Díky tomu nebude těmto poplatníkům vznikat povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob v důsledku pobírání příjmu ze závislé činnosti. Jinými slovy, ti poplatníci, kteří mají podle současné právní úpravy v paušálním režimu i příjmy ze závislé činnosti, které jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, budou i nadále mít při splnění limitu výše příjmů ze závislé činnosti daň rovnu paušální dani, protože u těchto příjmů sice bude daň sražena zálohově, nicméně tato záloha na daň bude konečná, upřesňuje důvodová zpráva.

Časem by se mělo zcela zrušit roční zúčtování

Na zrušení srážkové daně by pak mělo v budoucnu navázat zrušení institutu ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které provádí plátce daně. Roční zúčtování s sebou dle ministerstva financí nese jak administrativní náklady, tak odpovědnost za to, že dojde k ověření správnosti a přesvědčivosti podkladů poskytnutých jednotlivými poplatníky. Díky individualizaci a rozšíření možnosti získávat potřebné údaje přímo od zdroje by správce daně pro futuro mohl konečné vypořádání daňové povinnosti poplatníků, kteří nemají jiné příjmy, které by je předurčovali k aktivnímu podání daňového přiznání, zajistit místo plátce daně tím, že by výsledek dal formou dálkového přístupu k dispozici poplatníkovi, který by aktivně (eventuálně pasivně – omisivním jednáním) výsledek potvrdil. Současně by došlo k další redukci odpovědnosti a administrativy, která podle stávající konstrukce zatěžuje plátce daně, uzavřelo ministerstvo financí.


Zdroj: Podnikatel.cz, 2.4.2025 00:00