Zdanění prodejů firem vláda o rok odkládá. Víme, jak se pak bude daň počítat
Ročně se v Česku prodá podle odhadů přes 100 firem, u kterých jejich dosavadní majitelé zinkasují přes 50 milionů korun. A někdy to jde i do miliard. Letos na jaře současná vláda rozhodla, že chce do státní pokladny dostat část těchto peněz. HN ale nyní z vládního pozměňovacího návrhu ke konsolidačnímu balíčku zjistily, že se toto zdanění o rok odkládá. „Jde o výsledek politické dohody v reakci na argumenty odborné veřejnosti,“ vysvětluje odklad Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí. Jako hlavní důvod úřad uvádí snahu o právní jistotu pro podnikatele vzhledem k tomu, že řada z nich už si prodej podílů naplánovala ještě postaru, tedy s osvobozením od daně. Podle Komory daňových poradců nebylo například jasné, jak budou danit ti, kteří už se do prodeje firmy pustili, ale inkasovat budou teprve v ročních splátkách. „Ti budou muset případnou splátku sice uvádět v daňovém přiznání, ale fakticky žádnou daň nezaplatí,“ říká člen prezidia komory a daňový poradce Jiří Nesrovnal z N-Consult. Poukazuje na to, že teď je prodej po uplynutí určité doby od daně osvobozený. V případě akciových společností je tato lhůta tříletá, u společností s ručením omezeným je pětiletá. S návrhem na zdanění přišli Piráti už v roce 2019. „Lidé si mylně mysleli, že se týká stávající hodnoty firmy. Není to tak, zdaní se jen přírůstek hodnoty firmy po účinnosti zákona, a jen pokud přesáhne stanovený limit,“ vysvětluje šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Kdo tedy bude od roku 2025 prodávat svůj podnik a nebude chtít platit daň z celé prodejní ceny, bude potřebovat znalecký posudek na to, jakou jeho firma měla hodnotu na konci roku 2024. To znalci umí dělat i zpětně. Tuto výši si pak bude moct od prodejní ceny odečíst. Výpočet ale podle Komory daňových poradců není tak jednoduchý, jak se může na první pohled zdát. Prodejní cena se sníží o 40 milionů korun, ekvivalentně (tj. stejnými procenty) se sníží i cena z posudku. Z jejich rozdílu se bude počítat daň. Konkrétně: Na konci roku 2024 měla firma hodnotu podle posudku 50 milionů korun. Majitel ji později prodá za 100 milionů. Od nich odečte 40 milionů, což znamená snížení o 40 procent. O stejných 40 procent poníží i znaleckou cenu (takže z 50 milionů zbude 30). Rozdíl mezi takto upravenou prodejní cenou a znaleckým posudkem tak bude činit 30 milionů, což je částka, ze které se bude vypočítávat daň. Prvních 1,4 milionu bude daněno 15 procenty, cokoliv nad tuto sumu 23 procenty. Takže z modelového prodeje by do státní pokladny přiteklo 6,8 milionu korun. Stát má podle ministerstva financí na nové dani inkasovat stovky milionů korun ročně. Podle Michálka ale novinka přinese státu peníze až v horizontu pěti nebo 10 let, v blízké době rozpočtu nepomůže. Jako příklad uvádí rychle rostoucí start-up, který má dnes mizivou hodnotu, ale za několik let ho zakladatel prodá za miliardu. V minulosti tu takový případ byl – technologický start-up Kiwi.com vyhledávající levné letenky, který z původní investice zakladatelů v řádu jednotek milionů korun narostl za sedm let na několik miliard korun. K rychle rostoucím oborům, z nichž by stát mohl získat příjmy z nové daně, budou podle odhadů patřit podniky z oblastí technologie, softwaru, umělé inteligence či biotechnologie. Zakladatelům start-upů se nové zdanění pochopitelně nelíbí. „Většina startupistů, kteří prodali své firmy, výdělek investovala do dalšího podnikání. Nyní budou mít míň prostředků. Na druhou stranu chápeme, že je fér daně platit,“ říká Miroslav Lukeš, předseda České fintech asociace, která sdružuje inovátory ve finančních technologiích. Podle něj jde ale o zbytečný krok, protože stát v nejbližší době na dani moc nevybere a pouze zkomplikuje podnikatelské prostředí. Soustředit by se měl na úspory a zefektivnění svého fungování. Podle Radka Schmieda, partnera nadnárodní poradenské firmy IMAP Redbaenk, specializujícího se na fúze, akvizice a prodeje středně velkých firem, proběhne v Česku transakcí středně velkých firem, které by mohly dani podléhat, 100 až 150 ročně. „Bude se to obcházet, nějakou mezinárodní daňovou strukturou, kterou už dnes velké společnosti mají, akorát ji nově upraví o tento prvek,“ míní poradce. Nejvíc bité tak na nové dani podle něj budou středně velké firmy, kde se majitelům takto složité obcházení daňové povinnosti nevyplatí. Jiného názoru je Monika Marečková, partnerka poradenské firmy RSM, podle níž pro řadu podnikatelů bude nové zdanění impulzem k rychlému prodeji. „Rodinné firmy, které řeší otázku nástupnictví, se možná rozhodnou jít do akce. Je to pro ně takový vykřičník.“ Podle ní si pravděpodobně nejen tyto podniky vyhodnotí, že je lepší mít své jisté a daňově neprůstřelné, než po roce 2025 řešit, zda se zákon opět změní a kterým směrem. „Překvapením nebude, pokud se v Česku prodají stovky firem nad běžný trend,“ dodává. Zdroj: Hospodářské noviny, 10.10.2023 10:35
