Účet za korunové dluhopisy: stát za daňový trik doměřil firmám přes dvě miliardy. Platit musel i Koh-i-noor

Největší česká továrna na kancelářské a výtvarné potřeby, českobudějovický Koh-i-noor Hardtmuth, musí zaplatit v součtu 16 milionů korun na pokutách a penále za korunové dluhopisy. Potvrdil to ve svých třech rozsudcích Nejvyšší správní soud. Poslední z nich padl letos v srpnu. Holding Vlastislava Břízy patří mezi 163 firem, které finanční úřad kvůli korunovým dluhopisům dodanil. Berní úředníci daně doměřili téměř každé druhé kontrolované firmě, do státní kasy by díky tomu mělo připlout navíc celkem 2,29 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která si vyžádaly HN od finanční správy.

Korunové dluhopisy se staly mezi firmami hitem poté, co je začalo v roce 2011 nabízet ministerstvo financí v čele s Miroslavem Kalouskem občanům jako spořicí nástroj pro drobné investory. Jejich výhodou byla nulová daň z výnosu každého jednotlivého dluhopisu.

„Považuji to za největší křivdu, která se mi v podnikání stala. Je to absurdní – každý finanční úřad k tomu přistupoval jinak – někomu to prošlo, pro někoho je to zneužití práva. Když to Kalousek udělal se státními dluhopisy, musel počítat s tím, že to všichni udělají,“ říká k rozsudkům Bříza.

Podobně jako Koh-i-noor se u soudu bránilo 36 kontrolovaných firem, celkem podaly proti finanční správě 90 správních žalob. Z justičních databází vyplývá, že do bitvy u Nejvyššího správního soudu se aktuálně pustil například Synot Tip miliardáře Ivo Valenty – hraje o doplacení 140 milionů korun na daních. 

Právě Nejvyšší správní soud už podle zveřejněných rozsudků rozhodl ve prospěch finančního úřadu nejméně ve 12 případech. Potvrdil přitom postoj berních úředníků, že dluhopisy byly použity převážně za účelem „daňové optimalizace“. Další spory ještě běží nebo už doběhly u krajských soudů a také tam finanční správa s touto argumentací vychází vítězně.

„Ve většině případů úřad i soudy aplikovaly porušení zákazu zneužití práva –zjednodušeně to znamená, že poplatník sice respektuje literu zákona, ale poruší jeho smysl,“ vysvětluje daňový poradce Richard Jahoda ze společnosti Grinex. Podle něho je vždy důležité posuzovat individuální příběh firmy a jeho okolnosti – tedy hlavně proč korunové dluhopisy vydávala.

„Pokud společnost za peníze získané z korunových dluhopisů skutečně udělala investici nebo je racionálně využila ve prospěch firmy, je to obhajitelné, navíc podmínky emise, například výše úroku, musely odpovídat tržní situaci,“ vysvětluje poradce.

Trik s daňovou úsporou byl jednoduchý. „Společnost emituje dluhopisy s pevnou nebo variabilní úrokovou sazbou, úroky si odečte od základu daně a zpravidla majitelé či blízké osoby tyto emitované dluhopisy zakoupí, úrokový výnos ovšem nezdaní díky zaokrouhlovacímu vzorci,“ popisuje Jahoda. 

Daň z výnosu z každého jednotlivého dluhopisu se totiž zaokrouhlovala na celé koruny směrem dolů, což u cenných papírů s nominální hodnotou jedné koruny vycházelo v praxi vždy nula. 

Miliony na daních a penále už musely doplatit například Krkonošské papírny či výrobce koupelen Siko CB (později Senesi). Dokonce desítky milionů zpětně odvedla státu také firma Samarinda miliardáře Otakara Moťky, který investoval například do skláren Kavalierglass nebo do textilky Veba. 

Právníci, kteří emitenty zastupovali, mají za to, že úřady se pustily do kontrol až příliš nemilosrdně. „Finanční úřady postupovaly velmi přísně a snažily se co nejvíce případů doměřit,“ říká například Tomáš Munzar z advokátní kanceláře Bříza & Trubač, která zastupovala některé emitenty před finančním úřadem i před soudy. Podle něj finanční správa v praxi zdůrazňovala hlavně okolnosti svědčící pro zneužití práva a ostatní argumenty nebrala tolik v potaz. Podobně přísný postoj zaujaly i soudy. „Posuzování individuálních okolností případu vždy hrozí i určitou libovůlí, protože dává širší prostor pro uvážení,“ domnívá se advokát Patrik Koželuha, rovněž z AK Bříza & Trubač.

V případě dluhopisů vydaných holdingem Koh-i-noor konstatoval Nejvyšší správní soud, že šlo o „umělé navození situace, jejímž jediným účelem bylo získání daňové výhody“. Firma vlastněná Břízou a jeho syny si snížila základní jmění a tyto peníze hned bezúročně půjčila právě vlastníkům, kteří za ně obratem nakoupili dříve emitované korunové dluhopisy firmy s šestiprocentním výnosem. Takový postup však podle soudu nebyl z pohledu podnikání racionální a bez daňové úlevy by na něj vůbec nedošlo. Vyplacené úroky si tak firma nesmí započítat do nákladů a musí dodanit zisk za roky 2013 až 2017. A k tomu má ještě zaplatit srážkovou daň z výnosu dluhopisů vyplaceného majitelům. 

Ministr Kalousek byl první, kdo fintu s korunovými dluhopisy použil ve velkém, když lákal občany k nákupu státních spořicích bondů s nezdaněným úrokem. A když pak ministerstvo financí rozhodlo, že k 31. 12. 2012 legální postup se zaokrouhlováním zakáže, nastaly pro daňové a advokátní kanceláře hektické měsíce. Vydávaly pro své klienty ve velkém dluhopisy do zásoby a zakládaly firmy „na sklad“ s narychlo emitovanými dluhopisy, aby je později mohly výhodně prodat.

Součástí daňového triku totiž byla skutečnost, že jednou emitované dluhopisy šlo prodat novému vlastníkovi i kdykoliv po konci roku 2012 a daňovou výhodu si přitom zachovat. Korunové dluhopisy si tak tehdy pořídilo přes 500 firem, mezi nimi třeba výrobce koupelnového vybavení Ravak, dopravce Leo Express, Student Agency podnikatele Radima Jančury nebo investiční skupina Penta.

Navzdory dlouhodobé kritice v médiích začala finanční správa tyto bondy prověřovat až v roce 2017, kdy tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s podezřením na krácení daně ve věci korunových dluhopisů vydaných holdingem Agrofert. V letech 2013 až 2014 jeho tehdejší majitel a také ministr financí Andrej Babiš (ANO) půjčil tímto způsobem své firmě 1,5 miliardy korun a na úrocích pak ročně vydělával 90 milionů korun bez nutnosti je danit. 

Babiš kvůli kauze odešel z vlády. Podané trestní oznámení kvůli obligacím Agrofertu policie odložila s tím, že se žádný trestný čin nestal, a kontrola finanční správy z roku 2017 rovněž skončila bez nálezu. Zda u holdingu proběhla později i nějaká další kontrola, případně s jakým výsledkem, není dosud jasné. „Nebudeme komentovat,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. 

Podle Generálního finančního ředitelství je v běhu ještě 164 kontrol u 41 firem. Nejvyšší kontrolní úřad přitom v únoru 2019 ve své zprávě upozornil, že finanční správa nezareagovala na možná zneužití institutu korunových dluhopisů u všech emitentů včas. „Minimálně u 15 poplatníků došlo k uplynutí tříleté prekluzivní lhůty pro stanovení daně,“ uvedl tehdy v obecné rovině úřad. 

Pochybnostem o nerovném přístupu finančních úřadů, který naznačuje majitel Koh-i-nooru,  nahrávají rozdílné výsledky kontrol u podobných případů. Téměř stejný model jako Břízova společnost použila například Advokátní kancelář Jansta Kostka (nyní Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář), která v březnu 2012 snížila své základní jmění o stovky milionů a vzápětí vydala korunové dluhopisy v naprosto stejné výši. Při kontrole pak ale svůj postup na rozdíl od Koh-i-nooru uhájila.

„Udělali jsme vše přesně podle úmyslu zákonodárce. To snížení jmění nebylo vůbec spojené s těmi dluhopisy,“ říká dnes právník Miroslav Jansta, který svůj podíl ve firmě mezitím prodal. „Vysvětlit by to mohla finanční správa či jednotliví daňoví poradci. Ale všichni jsou vázáni mlčenlivostí,“ sděluje Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR. 

Mluvčí finanční správy Tomáš Weiss v souvislosti s kontrolami korunových dluhopisů uvedl, že úřad v jejich „intenzivním prověřování“ pokračuje. Současná generální ředitelka Simona Hornochová podle něj přitom zdůrazňuje potřebu prověřovat zejména kontext a reálný ekonomický důvod transakcí souvisejících s korunovými dluhopisy. Hornochová byla téměř dva roky Babišovou náměstkyní pro daně, po neshodách se ale rozešli. Později patřila k těm, kdo k prošetření daňových optimalizací kolem dluhopisů vyzývali.

Celkově finanční správa v souvislosti s korunovými dluhopisy podala více než 150 trestních oznámení, policie však všechna odložila. Potvrdil to mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle něj by případný pachatel musel v době protiprávního jednání vědět, že jeho jednání je trestné. „V této souvislosti nelze pominout fakt, že v závěru roku 2012 sama vláda uvolnila pravidla pro neveřejné emise dluhopisů a tyto propagovala a samo ministerstvo financí vydalo. Část těchto odložených trestních řízení byla přezkoumána ze strany Nejvyššího státního zastupitelství,“ dodal mluvčí. 


Zdroj: Hospodářské noviny, 6. 9. 2023 00:00