Vinaři hlásí rekordní prodej. Společnosti nakupují „na firmu“ do zásoby, trik ale podle expertů neprojde

Publikováno 07.12.2023
Autor: Ing. Lukáš Eisenwort

Ve Vinařství rodiny Špalkovy ze Znojemska tvoří nákupy firem desetinu obratu. „Věříme, že některé bohaté společnosti nás budou dál podporovat, i když si nebudou moci snížit základ daně. Obáváme se ale, že třeba o 80 procent těchto prodejů přijdeme,“ říká spolumajitel Marek Špalek ke změně, která ruší daňovou výjimku na darování vína. Není sám, podobné obavy mají i další vinaři. Nyní ale hlásí rekordní prodeje – část firem zřejmě nakupuje do zásoby.

Z vinařství Sonberk jde do firem 20 až 40 procent hodnoty produkce. „Uvidíme, jestli firmy zůstanou věrné a uznají, že víno je hezký dárek, nebo budou kupovat jako dárky třeba diáře,“ uvádí ředitelka obchodu a marketingu Dominika Holešínská.

Podle dotazníkového šetření Svazu vinařů ČR pocítí zrušení výjimky až osmdesát procent vinařů – u nich tvoří prodeje vína firmám minimálně pět procent obratu. Zejména u malých a středních vinařů to ale může být až 60 procent produkce. „V podstatě pro každé malé a střední vinařství to znamenalo významnou položku v obratu. Jsou jich stovky,“ říká prezident svazu Martin Chlad.

„Prodej se nám maximalizuje v posledních čtyřech měsících roku, firmy si tiché víno hodně berou jako dárky. Nějak nás to zasáhne, v jaké míře, to nevím. Firmy o tom, zda víno darují, budou víc přemýšlet,“ myslí si zakladatel jihomoravského Gala Vinařství Jaromír Gala. Víno určené na firemní dary zde tvoří zhruba čtvrtinu obratu.

Vinaři se ale nevzdávají. Svaz plánuje dotazníkové šetření mezi členy zopakovat za rok, až budou vinaři přesně vědět, o kolik méně vína prodali firmám na reprezentaci. „S těmito daty chceme samozřejmě dál jednat o opodstatněnosti, přínosu versus negativních dopadech tohoto kroku,“ uvádí Chlad.

Podle Špalka budou firmy coby vánoční dárky pro obchodní partnery víc nakupovat čokoládu, kávu, prosciutto crudo či parmezán. „Lidé mají rádi, když se dá něco vypít, sníst... Máme i nealko produkty jako bezový sirup a meruňkový nektar nebo kosmetické produkty jako hroznový olej, očekáváme, že část odbytu se přesune sem,“ doufá.

Zatímco budoucnosti se vinaři bojí, nyní zažívají žně. „Letos jsme měli opravdu velké prodeje, domýšlíme se, že část bude darována až příští rok,“ uvádí Špalek. To se ale podle daňových poradců nevyplatí. „Samozřejmě musí být dary rozdány do konce roku 2023. Pokud by nějaká vína zbyla na skladě do příštího fiskálního období, použije se na jejich darování již nová úprava, nepůjde je tedy uznat jako daňově uznatelné náklady,“ říká daňový poradce a partner v EKP Advisory Lukáš Eisenwort.

Dá se očekávat, že velké firmy budou víno jako dar nakupovat i do budoucna. „Tento typ daru pro naše partnery využíváme, případné zrušení jeho daňové uznatelnosti nebude mít na naše darování vliv,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Záležet pak bude spíš na tom, jaká jsou ve firmě nastavená pravidla. „V Komerční bance máme již několik let platné nařízení, že alkohol, tedy i víno, obchodním partnerům či klientům nedáváme,“ říká tisková mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Nakupovat víno „na firmu“ a vykazovat ho jako dar na reprezentaci jsou čeští podnikatelé zvyklí od roku 2005 a dnes to berou jako samozřejmost. „Hodně klientů ani neví, že tam nějaká daňová uznatelnost je,“ říká Tomáš Pelikán z e-shopu Dejsivino.cz, který mimo jiné dodává víno firemním klientům. Coby reklamní předmět či dar na reprezentaci lze v daňově uznatelném režimu pořídit jakýkoliv předmět do 500 korun, na který se nevztahuje spotřební daň. A na tiché víno je spotřební daň nulová.

Právě obava ze zneužívání této výjimky je podle důvodové zprávy k vládnímu konsolidačnímu balíčku jedním z důvodů jejího zrušení. „Lze předpokládat, že ne všechno vykázané tiché víno uplatněné jako výdaj na reprezentaci je ve výsledku opravdu darováno,“ uvádí se v důvodové zprávě. Jinými slovy – majitelé firmy si ho vypijí sami a dají si ho do nákladů na podnikání.

Ministerstvo financí, které se daňovou výjimku v rámci konsolidačního balíčku rozhodlo zrušit, argumentuje, že pokud daňová uznatelnost neplatí na jiný alkohol, nemělo by mít výjimku ani tiché víno. „Je to nekoncepční a selektivní výjimka,“ říká mluvčí resortu Stefan Fous. Velký rozpočtový výnos od zrušené výjimky ministerstvo neočekává. „Maximálně v řádech desítek milionů korun,“ říká Fous.

Diskuse kolem daní a vína přitom není u konce. V rámci konsolidačního balíčku se vinaři zejména díky neústupnosti koaličních lidovců úspěšně vyhnuli spotřební dani na tiché víno. Protože větší část koalice ji ale chce, vznikla pracovní skupina k jejímu možnému zavedení. Na poslední jednání vinaři přišli s vlastním alternativním řešením – zavedením minimální ceny na tiché víno. Ta by státu téměř nic nepřinesla, ale nahrála by vinařům prodávajícím středně drahá a dražší vína.

Právě této skupině vinařů by ale podle všeho nevadila ani spotřební daň na tiché víno výměnou za zachování daňové výjimky. „Vyčistil by se trh, možná by se vymazala nějaká šedá ekonomika,“ zamýšlí se Gala. „Věřili jsme, že by spotřební daň mohla být do 10 korun na litr, to bychom utáhli sami,“ přitakává Špalek. Často citovaný problém se zřízením celního skladu by zrovna jejich vinařství neměla – už dnes ho totiž provozovat musí, protože vyrábí mimo jiné také sekty, na které je spotřební daň již uvalená.


Zdroj: Hospodářská komora, 7.12.2023, 00:00