‚Bylo mu řečeno, aby byl shovívavý.‘ Jaká svědectví a důkazy má policie v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo?

• Prosincové rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana opět nasvítilo pochybnosti kolem reklamních peněz, které do Čapího hnízda pumpovaly podniky Agrofertu.
• Šéfžalobce Zeman do dokumentu, který má redakce k dispozici, vepsal, že okolnosti inzerce posilují podezření, že farma mohla být součástí holdingu.
• Kriminalisté přitom daňovou větev prověřují už více než rok odděleně. Server iROZHLAS.cz proto připravil inventuru, kam se posunuli a s jakými podklady pracují.
• Během vyšetřování hlavní větve policisté například zjistili, že na znalce tlačili úředníci a že podniky se řídily interním ceníkem. 

Byla to jedna z indicií, která podle policistů naznačovala propojení Čapího hnízda s Agrofertem. Inzerce holdingových firem totiž tvořila hlavní část příjmů středočeské farmy.

Konkrétně: díky reklamním injekcím si přišla na 272 milionů korun, což vyvolalo podezření, že si Agrofert s pomocí výdajů na reklamu snižoval daně. Detektivové se proto rozhodli prověřit shromážděné informaci samostatně.

Teď to vypadá, že by se část sesbíraných důkazů k možným machinacím s reklamou mohla vrátit zpátky do hlavní větvě kauzy Čapí hnízdo. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to alespoň naznačil ve svém rozhodnutí, kterým obnovil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotační expertky Jany Mayerové kvůli možnému dotačnímu podvodu.

Šéfžalobce konstatoval, že nejednalo pouze o doplňkovou činnost, ale o jeden „z důležitých zdrojů plánovaných příjmů společnosti“. Zeman přitom přidal i další podezřelý detail –objednávky reklamy v totožném objemu.

„Tyto skutečnosti mohou důvodně nasvědčovat tomu, že objednávky reklamy byly činěny nikoliv z důvodu ekonomické odůvodněnosti těchto kroků ze strany jednotlivých obchodních společností, ale z důvodu centrálně učiněného rozhodnutí odpovídajícího formě ovládání celé skupiny,“ popsal šéfžalobce v rozhodnutí, jimž případ Čapí hnízdo znovuotevřel.

Tyto „centrálně řízené objednávky reklamy“ Agrofertu mohou podle Zemana nasvědčovat faktickému propojení s farmou Čapí hnízdo, ačkoli byla prezentována jako nezávislý subjekt. Co přesně Zeman nařídil směrem k daním, není zcela jasné. Dokument Nejvyšší státní zastupitelství zčásti začernilo.
Machinacím s reklamou se ovšem věnoval už dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, jehož rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo má server iROZHLAS.cz k dispozici v kompletním, nezačerněném znění. Přináší proto čtveřici indicií a důkazů, se kterým nyní policisté pracují.

Přimhouřené oči
Počítalo se s ní od začátku. S vysokými výdělky z reklamy kalkulovali manažeři farmy Čapí hnízdo už v projektové dokumentaci, s jejíž pomocí usilovali v roce 2008 o evropskou dotaci.
Na nesrovnalosti už tehdy upozornil ve svém posudku pro středočeský dotační úřad znalec Karel Mojžišík – podle něj šlo o podezřele velkorysé plány. Farma chtěla totiž za reklamu ročně inkasovat 25 milionů korun, což ale nebylo podle jeho výpočtů reálné.

Z usnesení vyplývá, že se expert snažil své stanovisko ještě mírnit. Během vyšetřování podezření z dotačního podvodu kolem Čapího hnízda totiž Mojžišík vypověděl, že ho úřednice požádaly, aby u projektu přimhouřil oči. „Referentkou nebo její vedoucí mu bylo řečeno, aby byl shovívavý. Dnes by bylo hodnocení daleko tvrdší,“ uvedl u jeho výpovědi státní zástupce Jaroslav Šaroch, kterou ve zveřejněné verzi svého rozhodnutí podobně jako u ostatních svědků i obviněných skryl pod černí.

Některé formulace by Mojžišík podle dokumentu dnes napsal daleko ostřeji. „Nevycházely nájmy, energie, a tak mohl napsat, že je to zkreslené a nepravdivé. Spíše ale napsal, že je potřeba něco doplnit. To byla jeho podmínka, aby mohl projekt uspět s dotací,“ reprodukoval Mojžišíkova slova pražský žalobce.
Jenže posudek měl pouze doporučující charakter a úřednice k němu při hodnocení projektu nakonec nepřihlédly. Server iROZHLAS.cz se Mojžišíka na celou věc už dříve zeptal. Expert se ale omezil pouze na prohlášení, že si za svým posudkem stojí. „Nic bych neměnil,“ prohlásil.

Stejně přitom úřednice naložily i s druhým posudkem, který v té době připravila odbornice na stavebnictví Ivana Havlíková. Také tento dokument radil finanční podporu neudělit.

Reklamní injekce
Reklamou na Čapím hnízdě se přitom v pasážích o možném propojení farmy s Agrofertem zabýval i Šaroch. Výhradní inzerce podniků z holdingové struktury podle něj svědčila o nadstandardních vztazích obou firem, což podložil i vzájemnými kontrakty. Hned zkraje roku 2008 totiž uzavřely smlouvu o budoucí spolupráci.

„Společnost Agrofert se zavázala využívat multifunkční kongresový areál pro své marketingové a reklamní účely, k firemním akcím, výstavám a pro stejné účely doporučovat multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo i společnostem, které ovládá,“ píše se k tomu v Šarochově rozhodnutí.

V začerněné pasáži na straně 42 pražský žalobce navíc konstatuje, že by farma bez peněz za reklamní služby od holdingu Agrofert nebyla schopná splácet úvěr a nebyly by ani finance na její provoz. Šaroch vycházel mimo jiné z posudku společnosti Česká znalecká, podle které reklama na Čapím hnízdě neměla „elementární význam“.

„Finanční příjem společnosti Farma Čapí hnízdo z reklamní činnosti byl takového rozsahu, že v některých letech dosahoval 100 procent příjmů společnosti Farma Čapí hnízdo, která, jak vyplývá ze znaleckého posudku ústavu Česká znalecká, se v některých obdobích nacházela v podstatě ve stadiu úpadku,“ stojí přímo v Šarochově usnesení.

Šaroch se ale s údaji o reklamě vypořádal nedostatečně, jak vyplývá z prosincového rozhodnutí Zemana. Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že policisté nezkoumali, jestli firmy Agrofertu také poskytovaly inzerci nebo to, na jakých dalších trzích působily. „Tyto okolnosti jsou přitom naprosto klíčové pro možnost učinění závěrů o tom, zda společnost Farma Čapí hnízdo naplňovala všechny definiční znaky podniku propojeného s jiným podnikem skupiny Agrofert,“ nastínil.

Server iROZHLAS.cz už loni v březnu také prostudoval veřejně dostupné účetní závěrky farmy. Z nich vyplývá, že jí v období 2010 až 2014 poslal Agrofert za reklamu celkem přes 272 milionů korun. Třeba v roce 2010 šlo o více než 91 procent všech příjmů Čapího hnízda.

Výdaje za reklamu navíc Farma Čapí hnízdo fakturovala firmám z holdingu ještě předtím, než dokončila rekonstrukci areálu a spustila v červnu 2010 zkušební provoz. Vyplývá to z příloh závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům, který se dotací pro Čapí hnízdo rovněž zabýval. Loni v listopadu na to upozornily Seznam Zprávy.

Fakturované sumy byly také velmi vysoké. V letech 2009 a 2010, kdy ještě farma nefungovala, fakturovala podle dokumentu OLAF 23,5 milionu korun a 500 tisíc eur (cca 13 milionů korun dle tehdejšího kurzu). V letech 2010 až 2013 pak více než 270 milionů, tedy více než 67 milionů ročně.

Na neobvykle vysoké ceny se při zkoumání reklamy – obvykle – zaměřují podle daňových odborníků i úředníci finanční správy. V případě reklamy podle nich bývá prověřováno, zda reklama byla skutečně poskytnuta, tedy zda se nejednalo o reklamu fiktivní nebo reklamu v menším rozsahu, než je deklarováno, a také zda byla pro daný subjekt smysluplná.

„Kontrolní činnost finančních úřadů je na oblast reklamy intenzivně zaměřena, protože i podle finanční správy se jedná o oblast, kde dochází k daňovým únikům,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz člen Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek.

To potvrzuje i člen rady Unie daňových poplatníků David Hubal. „Vyplývá to z mé osobní zkušenosti jako profesionálního zástupce v daňovém řízení. Je to z toho důvodu, že reklama často bývala v minulosti předmětem sofistikovaných daňových úniků nebo způsobem krácení daně,“ doplnil.

Interní ceník
O marketing a propagaci se na Čapím hnízdě staral Babišův švagr Martin Herodes, který zároveň držel 12 kusů akcií farmy. Ten během výslechu popřel, že by reklama na Čapím hnízdě byla pouze fiktivní a její cena přemrštěná. „Reklamy byly vyráběny částečně externími dodavateli a částečně vlastními silami,“ popsal podle státního zástupce.

Zájemcům o inzerci na Čapím hnízdě se podle výpovědi Herodese nabízelo umístění firemních log na různých místech usedlosti. „Od reklam v TV v rámci celého areálu (hotel, recepce, kongresové sály, bowlingová hala, restaurace, vyhlídka a terasa), přes webové stránky a propagační tiskoviny po reklamní prostor uvnitř budov (multifunkční hala, kongresové sály, stáje) i vně budov (parkoviště, sportoviště, stodoly, golfové hřiště a okolí hlavních budov, příjezdová cesta),“ shrnul jeho slova Šaroch.

Částky za reklamu se podle Herodesovy výpovědi odvíjely od ceníku, který vycházel z externího znaleckého posudku. „Někdy byl některý zadavatel ochoten zaplatit víc a někdy naopak méně. Posuzovalo se to vždy z hlediska, zda je ta částka přijatelná pro společnost Farma Čapí hnízdo. Ceny ovlivňovaly velikosti loga, frekvence jejich zobrazení,“ shrnul jeho slova státní zástupce.

Policie u možných daňových úniků ve spojitosti s reklamou na Čapím hnízdě zatím neurčila konkrétního pachatele. Detektivové Herodese v této věci zatím ani nekontaktovali. „Nevím o tom. Já jsem nikde nebyla a klient také ne. O tom bych stoprocentně věděla,“ řekla jeho obhájkyně Katarína Janisková.

Ve spisu k Čapímu hnízdu jsou podle Šarocha založeny materiály ohledně reklamy i propagace, kterou farma zajišťovala pro různé společnosti ze skupiny Agrofert. V usnesení konkrétně jmenuje smlouvy o reklamě, doklady o platbách i obrazovou dokumentaci poskytnutých služeb.

Premiér Andrej Babiš od začátku jakékoli provinění kolem Čapího hnízda odmítá. Na aktuální dotazy zaslané v textové zprávě ale nereagoval. Stejně tak se možným pochybením brání holding Agrofert, který předseda vlády uložil v únoru 2017 do svěřenského fondu.

„Ve všech záležitostech týkajících se Farmy Čapí hnízdo jsme vždy postupovali plně v souladu se zákonem. Věříme, že se tato skutečnost nakonec prokáže,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí skupiny Karel Hanzelka.

Zdroj: www.irozhlas.cz; 06.01.2020 (06:04:02)