Česko nestihne zavést plošný systém obráceného účtování DPH

Publikováno 29.06.2020

Autor: Mgr. Ing. Petr Toman

Přenesení daňové povinnosti, reverse charge, je téměř zázračný lék proti karuselovým podvodům s DPH. Projekt se však kvůli zpožděným přípravám hroutí a stát začne prostřednictvím Evropské komise o systému jednat znovu. Resort financí už informoval příslušného komisaře v Bruselu, že budeme potřebovat prodloužit termín udělené výjimky.

Skoro šest let usilovalo Česko v rámci Evropské unie o možnost změnit u nás plošně u všech obchodních transakcí systém účtování daně z přidané hodnoty. Zavedení takzvaného přenesení daňové povinnosti, cizím slovem reverse charge, je podle odborníků i úředníků takřka zázračný lék proti rozsáhlým karuselovým podvodům s DPH a může ulehčit i fungování mnoha podniků. Loni v listopadu Česko konečně dostalo od všech členských zemí souhlas se zavedením této výjimky v rámci v Evropě jednotných daňových pravidel. Jenže teď lze bez nadsázky říci, že Česko „utrpělo“ vítězství.

Dlouho chystaný projekt se kvůli zpožděným přípravám hroutí a stát začne prostřednictvím Evropské komise (EK) o celém systému jednat znovu. Ministerstvo financí už informovalo příslušného komisaře v Bruselu, že budeme potřebovat prodloužit termín udělené výjimky. Schvalovací kolečko začne nanovo. A tentokrát s nejistým výsledkem – EK další postup podle vyjádření českého ministerstva financí zatím „upozadila“ s ohledem na přednostní řešení současných problémů s koronavirovou krizí.

Nereálný termín

Provozovat obrácený systém DPH, ve kterém má povinnost přiznat daň odběratel, nikoliv dodavatel zboží nebo služeb, totiž může Česko jen do 30. června 2022, kdy začne v EU platit nový jednotný daňový režim. Stihnout tento šibeniční termín je v tuto chvíli nereálné. Česko musí nejprve vyjednanou novinku zavést do vlastních zákonů, což trvá měsíce, a změna by těžko vstoupila v platnost dřív než v příštím roce. A instalovat nový daňový mechanismus pro všechny firmy v Česku nemá na pouhý jeden rok význam.

Pokud Brusel nepovolí výrazné prodloužení termínu za polovinu roku 2022 – přičemž toto jednání také potrvá dlouhé měsíce –, nemá cenu jej u nás zavádět. „Jednání v této věci budou samozřejmě pokračovat. Jedinou možností, jak prodloužit požadovanou lhůtu, je legislativní iniciativa ze strany Evropské komise, která rozhoduje, zda a kdy předloží legislativní změnu evropské směrnice. Šlo by tedy o standardní legislativní proces, ve kterém by byl třeba opět souhlas všech členských států,“ vysvětlila Anna Fuksová z tiskového oddělení ministerstva.

Systém přenesení částky DPH z prodávajícího na kupujícího, při kterém ale daň platí v řetězci obchodníků až koncový odběratel a stát nevyplácí vratky, prakticky vylučuje rozsáhlé podvody v řetězci nastrčených překupníků. Česko se s takovými karuselovými podvody za stamiliony korun potýkalo před lety například při dovozu nezdaněných pohonných hmot. Nastrčené firmy podvodníků před zaplacením DPH z fiktivních důvodů zkrachovaly, ale další nastrčená firma v řetězci mezitím stihla od státu inkasovat vratku DPH.

Podobné kšefty s palivy už dnes prakticky zmizely, stát zavedl opatření, která karuselové podvody omezují. Podvodníci to ale stále zkoušejí v rámci jiných komodit a služeb. Uvažovaná celoplošná přenesená daňová povinnost by se měla v Česku týkat všech dodání zboží a poskytnutí služeb bez ohledu na odvětví, pokud převýší jednotlivý prodej hodnotu 450 tisíc korun. Nyní tento systém funguje jen u některých oborů. Ministerstvo financí ale zatím ani nepřipravuje novelu zákona o DPH s cílem zavést plošný reverse charge.

Zavedení režimu například na pouhý jeden rok se dle zástupců resortu nejeví vhodné vzhledem k množství změn a nákladů. Nejen v případě státu, ale zejména podnikatelů a firem – museli by přenastavit své účetní systémy, a to pouze dočasně, a pak vše vracet do původního stavu. Na tom, že je nutné se pokusit vyjednat v Bruselu výraznější prodloužení lhůty na provozování obráceného systému DPH, se ministryně financí Alena Schillerová shodla už v lednu se zástupci podnikatelských svazů i s daňovými odborníky. Pak přišel koronavirus a Česko i celá EU akutně řeší vážnější problémy.

Riziko daňových úniků

„Plošné reverse charge má z pohledu podnikatelů význam. Většina jistě uvítá, že nebude muset v řetězci obchodníků operovat s penězi, daň se sice bude, například elektronicky, evidovat, ale platit se bude až na konci celého řetězce. Vzhledem k nastalým komplikacím jsem ale k zavedení tohoto systému poněkud skeptický,“ uvedl Ladislav Minčič, někdejší náměstek ministra financí pro daně a cla a dnes ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Parametry reverse charge, jež byly České republice schváleny, stanovují jako hranici obchody (faktury) nad 450 tisíc korun. Nižší transakce by novému režimu DPH nepodléhaly, což může představovat riziko pro pokračování daňových úniků.

Skeptičtí jsou i odborníci na daně. Podle viceprezidenta Komory daňových poradců Petra Tomana by nemělo význam nový systém zavádět, pokud by nebyl podstatně prodloužen termín na jeho uplatnění. Už současná opatření, jako je kontrolní hlášení, EET nebo povinné kauce pro distributory pohonných hmot, výrazně omezila existenci karuselových podvodů a zrychlila možnost zásahu finanční správy proti podvodníkům, kteří se jich dopouštěli.

„Nelze však vyloučit, že i přes zavedená opatření stále určitá možnost vzniku takových podvodů zůstává. Zavedení plošného reverse charge by takovým reziduálním podvodům zamezilo,“ připomíná Toman. Upozorňuje však na jedno minus: parametry reverse charge, jež byly České republice schváleny, stanovují jako hranici obchody (faktury) nad 450 tisíc korun. Nižší transakce by novému režimu DPH nepodléhaly, což může představovat riziko pro pokračování daňových úniků.

Co je to reverse charge (přenesení daňové povinnosti)

Povinnost přiznat daň z přidané hodnoty (DPH) má příjemce (odběratel), nikoliv plátce (dodavatel) zboží nebo služeb.
Nemůže tedy dojít k situaci rozšířených tzv. karuselových podvodů, kdy dodavatel daň přizná, ale z vykonstruovaných důvodů zkrachuje a nezaplatí, přičemž stát mezitím už daň vrátil odběrateli na základě uplatněného nároku na odpočet.
V řetězci obchodníků a distributorů se daň neplatí, státu ji uhradí až koncový odběratel (například v případě obchodů s benzinem by to byla čerpací stanice).
V jakých oborech se dnes systém v Česku uplatňuje: stavební a montážní práce pořízení nemovitostí použitý materiál, šrot, odpad převod emisních povolenek dodávky mobilních telefonů telekomunikační služby čipy, zařízení s integrovanými obvody herní konzole, tablety, notebooky obiloviny a technické plodiny surové a polozpracované kovy.

Zdroj: www.ceskapozice.lidovky.cz 29.06.2020 (15:31:15)