ČNB oproti očekávání zvýšila úrokové sazby. Koruna reaguje růstem na téměř osmileté maximum

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 2,25 procenta. Jde o první zvýšení sazeb od loňského května. Analytici očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Pro rozhodnutí zvýšit sazby hlasovali čtyři její členové. Tři členové rady pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

ČNB zároveň zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce na 2,3 procenta z listopadových 2,4 procenta. Rovněž mírně zhoršila odhad růstu pro loňský rok na 2,5 procenta z předchozích 2,6 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá nadále s růstem ekonomiky o 2,8 procenta. První údaje o vývoji ekonomiky v loňském roce zveřejní Český statistický úřad v pátek 14. února.

Koruna po překvapivém zvýšení sazeb posílila pod 25,00 Kč/EUR. Po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala dokonce za 24,92 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Jde o nejsilnější hodnotu od března 2012. V době oznámení o rozhodnutí ČNB ve 14:00 se česká měna obchodovala za 25,09 Kč/EUR. Po oznámení posílila nejprve těsně pod 25,00 Kč/EUR a poté až k 24,92 Kč/EUR.

"ČNB trh překvapila. Zveřejnění výsledku měnového jednání bylo dnes opět odloženo, tentokrát o hodinu, což možné překvapení ze strany centrální banky naznačovalo. Obavy z vyšší inflace a ztráty kredibility ČNB tak zvítězily nad obavami ze zpomalující domácí ekonomiky a dalšími zahraničními riziky," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Doplnil, že výše aktuální inflace nad třemi procenty je pro ČNB prohraná bitva a měnová politika se soustředí na inflaci v horizontu roku až roku a půl. "Inflační tlaky se tak mohly v nové prognóze ukázat jako trvalejší a silnější," dodal.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

Další zvyšování sazeb nepředpokládám, uvedl Rusnok

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady uvedl, že nepředpokládá, že by ČNB musela kvůli vývoji inflace ještě zvyšovat úrokové sazby. S dalším růstem sazeb nepočítá totiž ani nová prognóza centrální banky. Možné snížení úrokových sazeb v druhé polovině roku bude záležet na vývoji české i zahraniční ekonomiky. "Prognóza s dalším zvyšováním již nepočítá. Otázka toho snížení někdy ve druhém pololetí je otázka, kterou bych nechal otevřenou. Bude záležet na tom, jaká budou přicházet data z domácí i zahraniční ekonomiky," uvedl Rusnok.

Současné představené prognóze odpovídá nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. "Podstatné je, že to zvýšení, které jsme signalizovali již v minulosti, se odehrálo dnes a dále je ta věc otevřená. Nepředpokládáme, že by ty inflační tlaky eskalovaly dále tak, že bychom museli reagovat dalším zvýšením sazeb," uvedl dále Rusnok.

Guvernér upozornil na to, že čtvrteční diskuse bankovní rady byla složitá a dlouhá, což byl také důvod odložení zveřejnění rozhodnutí o hodinu. "Jsme nadále v jakémsi dilematu. To je dáno na jedné straně nad očekávání silnými inflačními tlaky v domácí ekonomice, které se projevují v datech o inflaci a ovlivňují i výsledky nové prognózy. Na druhé straně jsou tady evidentní signály jistého útlumu růstu v ekonomice, zejména v té její exportní části, tedy zejména v průmyslu, který je tak zatím ve velmi mělké recesi," uvedl Rusnok.

Dále uvedl, že očekávané oživení na zahraničních trzích se podle něj dostavuje s určitým zpožděním a do toho také vstupuje nová globální nejistota v souvislosti s koronavirem. "Museli jsme tak vyvažovat obě strany, a výsledek je tak velmi těsný. Nakonec převážily argumenty, které zdůrazňují ten domácí aspekt," dodal guvernér. Pro zvýšení sazeb totiž dnes hlasovali čtyři ze sedmi centrálních bankéřů.

Hlavním rizikem je vývoj kurzu koruny k euru

V případě inflace ČNB odhad pro první čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,3 procenta. V listopadu počítala s 2,1 procenta. Pro druhé čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta z předchozích 1,9 procenta. Bankovní rada ve čtvrtek zároveň vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako zhruba vyrovnaná. Mezi hlavní rizika a nejistoty patří podle guvernéra budoucí vývoj kurzu koruny k euru, možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky a možný rychlejší cenový růst kvůli silnějším domácím inflační tlakům.

Zároveň banka v nové prognóze očekává letos silnější kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,30 Kč/EUR. V předchozí listopadové prognóze ČNB čekala letos kurz 25,40 koruny za euro. Pro příští rok naopak centrální banka odhad kurzu zhoršila na 25,20 Kč/EUR z předchozích 25,10 Kč/EUR.

Ministerstvo financí nechalo v úterý v nové makroekonomické prognóze odhad růstu ekonomiky v letošním roce na dvou procentech. Úřad také ponechal odhad růstu ekonomiky pro loňský rok, a to na 2,5 procenta. Pro příští rok očekává nově ekonomický růst o 2,2 procenta. Česká bankovní asociace v prognóze z ledna počítá letos s růstem ekonomiky o dvě procenta. Pro loňský rok počítá s 2,5 procenta a pro rok 2021 s růstem o 2,3 procenta.

"Na základě prognózy lze předpokládat stabilní vývoj výběru daní. I přes předpoklad snížení růstu průmyslové výroby lze rovněž očekávat mírné zvyšování mezd. Menší poptávka průmyslových podniků po pracovnících v nejnižším kvalifikačním zařazení nemusí mít zásadní vliv na spotřebu obyvatelstva, tedy ani na výběr DPH," uvedl daňový poradce poradenské společnosti BDO Martin Tuček. Dále je podle něj pozitivní, že lednový brexit a dohoda Velké Británie s EU omezily dosavadní nejistoty vývoje obchodních vztahů pro rok 2020. "Otazníky ale zatím představuje předpokládaná reakce USA na zavedení digitální daně a v této souvislosti uvalení cel na některé zboží vyvážené z ČR," dodal.

Analytici: Zvýšení sazeb ČNB pozvolně zdraží úvěry

Rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu bude znamenat pozvolné zdražení hypoték a dalších úvěrů, shodli se oslovení analytici. Například Air Bank ale již oznámila, že hypotéky zdražovat nebude. "Změnu úroků u hypoték nyní nechystáme. Ani kvůli aktuální nabídce konkurence, ani kvůli novým sazbám ČNB," řekla mluvčí Air Bank Jana Karasová.

Podle analytiků ale až v příštích dnech bude jasné, jak na toto zvýšení budou jednotlivé banky reagovat. "Dá se předpokládat, že se zvýšení sazeb promítne do všech druhů spotřebitelských úvěrů včetně hypoték," řekl regionální ředitel společnosti 4fin David Krůta. V konkurenčním prostředí bank se ale podle něj bude vyčkávat, kdo udělá první krok. A tak zbývá posledních pár dnů či týdnů, kdy si vzít úvěr za lepších podmínek, dodal.

Zvýšení sazeb může mít samozřejmě za následek zdražení hypotečních úvěrů koncovým klientům, souhlasil hypoteční specialista realitní společnosti Bidli Daniel Horňák. "Na druhou stranu v minulém roce nastalo kontinuální snižování úrokových sazeb právě navzdory vyšším sazbám ČNB. Vše se bude odvíjet od globální situace na trzích a ceny peněz na mezibankovním trhu. Například cena, za kterou si banky půjčují peníze na mezibankovním trhu, v únoru navzdory avizovanému zvyšování po lednovém zdražení opět klesla prakticky na totožnou hodnotu z prosince 2019," připomněl.

Ředitel produktového managementu Broker Consulting Vladislav Herout míní, že v dalších dvou měsících běžní lidé mohou očekávat zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů o 0,1 až 0,2 procentního bodu. Hypotéky budou letos i kvůli dnešnímu kroku ČNB podražovat, a to možná i poměrně citelně, doplnil analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. To ovšem podle něho bude platit, pokud vydrží příznivé podmínky ve světě, tedy pokud se nevystupňuje americko-čínská obchodní válka a koronavirová nákaza se nebude výrazněji šířit mimo Čínu.

Hypotéky přitom koncem loňského roku spíše zlevňovaly. Průměrná sazba úvěrů na bydlení v prosinci klesla na 2,51 procenta, což znamená proti listopadu snížení o 0,05 procentního bodu. Od ledna a února 2019, kdy sazby hypoték překonaly tři procenta, jde o pokles o 0,53 procentního bodu, vyplývá z Broker Consulting Indexu.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že prognóza ČNB doporučovala zvýšit úroky již v předchozích čtvrtletích, bankovní rada ale toto volání podle něj vyslyšela až nyní. "Domnívám se, že ČNB již letos své úroky dále nebude muset zvyšovat a repo sazba po zbytek roku setrvá na úrovni 2,25 procenta," uvedl.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Na posledním jednání 18. prosince nechala rada ČNB úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Dva členové rady, Vojtěch Benda a Tomáš Holub, přitom tehdy hlasovali pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. V platné listopadové prognóze očekává ČNB letos růst české ekonomiky o 2,4 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem o 2,8 procenta.

Zdroj: www.byznys.iHned.cz 06.02.2020 (14:02:00)