Dárek podnikatelům i továrna na švarcsystém. Paušální daň očima expertů
Paušální daň má drobným podnikatelům ulevit od papírování a prý i hrozby kontrol. Návrh projedná vláda a pak zamíří do parlamentu. Pokud to půjde hladce, má novinka fungovat už pro příjmy za rok 2021.
Podnikatelé s příjmy do milionu ročně a neregistrovaní k placení daně z příjmů a by si místo klasického přiznávání k dani mohli zvolit paušální daň ve výši zhruba 100 korun měsíčně, zároveň by se jim o patnáct procent zvyšovalo sociální pojištění.
V Česku je podle loňských čísel 514 tisíc OSVČ s příjmy jen z podnikání, roční příjem pod milion vykázalo 422 tisíc z nich. Ministryně financí Alena Schillerová odhaduje, že k paušální dani by se z nich mohlo přihlásit 140 tisíc. Jak se bude kontrolovat, že poplatníci splňují podmínky, není zatím jasné. Výhodou by mělo být sloučení platby daně a záloh na zdravotní a sociální pojištění do jediné platby pro finanční úřad, který by potom peníze rozpočítal a přeposlal i na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Jak ovšem upozornily Peníze.cz, i 100 korun měsíčně (1200 korun ročně) je víc, než většina osob samostatně výdělečně činných platí teď. Po odečtení slev na poplatníka, případně na děti a dalších, nejčastěji neplatí nic a díky daňovému bonusu můžou od státu naopak peníze dostat. Velké skupině OSVČ by se tedy dobrovolný přechod na nový systém finančně nevyplatil. V pravidelné páteční anketě se tedy ptáme odborníků, jak se na navrhovanou paušální daň dívají oni. Je paušální daň se sloučenými platbami pro povinná pojištění dobrý návrh pro podnikatele? Prospěje státní pokladně? A je to zjednodušování daní, nebo jejich komplikování?
Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory
Koncept jedné paušální daně Hospodářská komora představila v roce 2016. Stojí za ní bývalý první náměstek ministra financím nyní ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Oceňuji ministryni, že podnikatelům naslouchá a chce myšlenku uvést v život.
Návrh Hospodářské komory byl reakcí na to, že vláda zmrazila projekt Jednoho inkasního místa, který měl zjednodušit platební povinnosti firem a živnostníků. Paušální daň jsme navrhli, aby podnikatelé nemuseli podávat tři různé formuláře – daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích, aby nemuseli komunikovat se třemi institucemi a posílat peníze na tři různé účty v různých lhůtách. Podnikatel by poslal jedinou platbu finančnímu úřadu a ten by prostředky přeadresoval i zbylým institucím – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Paušální daň může sice znamenat pro řadu OSVČ vyšší odvody, ale její přitažlivost spočívá v jednoduchosti a nižší administrativě včetně té spojené s kontrolami a pokutami. Možný pozitivní dopad na státní rozpočet je právě v tom, že by ji zaplacení daně mohli využít i ti podnikatelé, kterým účelové a často nekonzistentně upravované zákonné nastavení umožňuje žádnou daň z příjmů neplatit, přesto se ale kvůli nepřehlednosti zákona obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí.
Snad jen pokud jde o rozsah poplatníků, kteří budou moci do paušálního režimu podle představ ministerstva financí vstoupit, byl bych velkorysejší. Rozumím logice provázání s plátcovstvím DPH, proto by vláda měla po 16 letech od vstupu do EU vyjednat podobně jako jiné členské státy zvýšení jednomilionového registračního prahu pro DPH. Už jenom kvůli inflaci, která se za ty roky nakumulovala.
Danuše Nerudová rektorka Mendelovy univerzity a členka Koronerv-20 Osobně se domnívám, že předložený návrh by mohl fungovat, pokud by ovšem byl limit snížen na 600 tisíc korun za rok. Nastavení limitu na příjem ve výši milion korun za rok má totiž negativní konsekvence – ještě dál výrazně rozvírá nerovnost mezi odvody zaměstnanců a OSVČ a zcela jistě bude ještě víc motivovat ke švarcsystému. Zaměstnanec ze superhrubé mzdy jeden milion ročně odvede zhruba 460 tisíc korun, zatímco OSVČ by při tomto návrhu z milionu odvedla 68 880 korun.
Česká ekonomika má aktuálně velký problém s tím, že je práce (závislá činnost) nadměrně daněna. Takto navržená paušální daň ale nijak nevede ke snižování zdanění práce, ba ještě zvyšuje nerovnost. Taktéž nijak neřeší nerovnost mezi stávajícími odvody zaměstnanců a OSVČ do důchodového systému.
Tomáš Goláň senátor a daňový poradce Návrh přináší určitě zjednodušení, což v obecné rovině vítám. Pro podnikatelé ho hodnotím jako pozitivní, protože ho mohou využít jen ti podnikatelé, pro které bude tento postup výhodný.
Ne zcela pozitivně hodnotím to, že je návrh výhodný především pro určitou specifickou skupinu podnikatelů, kteří neuplatňují slevy na děti, mají spíše vyšší příjmy a nejsou to řemeslníci nebo zemědělci s možností uplatnit paušální výdaje ve výši 80 procent. Osobně bych uvítal to, kdyby si mohl podnikatel uplatňující paušální daň jednou ročně dodatečně uplatnit slevu na děti a požádat o vyplacení daňového bonusu.
Jistým úskalím návrhu by mohla být kontrola nepřekročení příjmu ve výši jednoho milionu korun za rok.
Filip Pertold ekonom a výzkumník CERGE-EI Sjednocení plateb do jedné je jistě chvályhodný počin. Problém je, že v této podobě se zvyšuje rozdíl v celkovém zdanění práce zaměstnanců a OSVČ, který je už teď vysoký. Při superhrubé mzdě 60 tisíc korun bude příjem zaměstnance zdaněn 45 procenty (svobodný a bezdětný poplatník), OSVČ se stejným příjmem odvede 9 procent.
Nutno dodat že už současný stav vedl k tomu, že v minulé krizi vzrostl počet podnikatelů. Můžeme se těšit na další nárůsty. Státní rozpočet bude krvácet z dalšího rozšíření švarcsystému – právě o něm totiž vypovídá údaj, že máme jeden z nejvyšších podílů podnikatelů na pracovní síle v Evropě. Znovu se také zvýší rozdíl mezi profesemi, které člověk může dělat jako OSVČ, a těmi, kde to možné není, tedy třeba IT experty na jedné a zdravotními sestrami na druhé straně.
Jiří Nesrovnal člen Prezidia Komory daňových poradců ČR Návrh je podle názoru Komory daňových poradců ČR problematický v tom, že poplatník musí sám dopředu vyhodnotit podmínky, za kterých je možné paušální daň aplikovat, a to ještě s tím, že na některé může mít následně správce daně jiný názor s poměrně fatálními důsledky (poplatník nepodá daňové přiznání, nedohledá doklady, protože vycházel z toho, že žádné nebude potřebovat apod.). Mnohé nebude problém posoudit, někde se ale náhled správce daně a poplatníka může lišit (například co je či není zdanitelný příjem, případně zda je či není tento příjem osvobozen od daně).
Jiným příkladem sporné situace může být švarcsystém (názory soudů, co pod něj spadá, se různí a nejsou jednotné). Může dojít k situaci, kdy poplatník vystavuje faktury a vychází z toho, že je OSVČ. Po několika letech přijde správce daně na kontrolu k odběrateli této „OSVČ“ a posoudí daný stav jako švarcsystém. Daň tomuto odběrateli doměří, ale poplatník vystupující dosud jako OSVČ, se o tom z mnoha důvodů nemusí vůbec dovědět a doměření daně nemůže jakkoliv ovlivnit. Pak ovšem nesplňoval podmínky pro uplatnění paušální daně – se všemi negativními důsledky, které z toho vyplývají.
Proto Komora navrhovala, aby součástí zákona byloo závazné posouzení, zda daný případ splňuje konkrétní podmínky pro aplikaci paušální daně. Aby měl poplatník stoprocentní jistotu, že zaplacením stanovené částky má vypořádány všechny vztahy se státem a nemůže přijít doměrek.
Pro určitou skupinu poplatníků může návrh určité zjednodušení představovat a v některých případech může představovat i úsporu na dani a pojistném. V praxi by šlo o výhodné řešení především u poplatníků, kteří neuplatňují větší množství odečitatelných položek a slev na dani, především daňových bonusů na děti.
Daniel Prokop sociolog
Podle mne to moc smyslu nedává. Bude to další boost švarcsystému. V Česku máme nadstandardně daněnou zaměstnaneckou práci a velký nepoměr mezi daněním zaměstnanců a OSVČ, což ke švarcystému motivuje. Tohle opatření to dále posílí. Zaměstnanec se superhrubou mzdou milion korun ročně odvede na daních a odvodech okolo 460 tisíc. OSVČ s analogickým příjmem dnes okolo 120 tisíc. A my to nově snížíme na 70 tisíc. Skuteční OSVČ mají samozřejmě v tom milionu náklady. Ale pro situace, kde se používá IČO na práci v závislé a skoro zaměstnanecké pozici a bez velkých vlastních nákladů, je právě tohle srovnání klíčové. A ten nepoměr bude tak obrovský, že kdo ještě v IT a dalších profesích různé variace švarcystému nevyužívá, tak začne.
Druhý problém je, že při překročení příjmu 1 milion přijdete o možnost paušálního odvodu a začne vám reálně klesat čistý příjem. Navíc se stáváte plátcem DPH, což přináší další administrativní a finanční náklady. Takže se vlastně vyplatí udržet příjem pod milion než ho mít třeba na 1,2 milionu. To opatření taky nepomáhá nejmenším OSVČ, protože se vyplatí těm s příjmy nad 550 tisíc. Navíc podle mne necílí na to, co je největší administrativní bolest živnostníků – což je právě plátcovství DPH již při relativně malém obratu.
Takže pokud to přijímat, tak jen pro OSVČ s příjmy do 700 tisíc. Ale lepší by bylo na to zapomenout a přichystat celkovou daňovou reformu. Podle mne Česko potřebuje snížení zdanění zaměstnanecké práce, které dnes posiluje šedou ekonomiku a nechává nižší střední třídu na dohled chudobě. A nahradit výběr těchto daní majetkovými a některými spotřebními daněmi. Když budeme bez rozmyslu kupit opatření jako je tento paušál, tak se ke koncepční změně daní nikdy nedostaneme.
Zdroj: www.penize.cz 26.06.2020 (00:32:22); www.finmag.penize.cz 26.06.2020 (00:25:57); www.asocr.cz 26.06.2020 (10:49:33)
