Jak probíhá daňová kontrola z finančního úřadu?

Většina podnikatelů vnímá daňovou kontrolu jako Damoklův meč. Je se čeho bát? Jak ve skutečnosti probíhá, jaká práva a povinnosti máte jako kontrolovaný a jak se bránit, když s postupem berňáku nesouhlasíte?

V souvislosti s vyplácením kompenzačního příspěvku pro OSVČ se ze strany podnikatelů výrazně skloňovala obava z budoucí daňové kontroly. Tento úřední proces je tak obávaný, že některé OSVČ si raději o příspěvek nepožádaly. A to i přesto, že žijí ve víře, že daňové povinnosti plní poctivě a bezchybně.

Postup pro odstranění pochybností vs. daňová kontrola

Ještě než se dostaneme k praktickým věcem, dopřejme si trochu teorie a odlišme si dva pojmy. Kromě daňové kontroly se v podobné souvislosti můžete setkat ještě s pojmem postup pro odstranění pochybností. Jak se tyto dva procesy od sebe liší?

Postup pro odstranění pochybností se zahajuje ještě před vyměřením daně, když např. zaměstnanec finančního úřadu má nějaké pochybnosti při kontrole vašeho daňového přiznání. Jedná se o kratší proces, který má vést k rychlému prověření konkrétní nejasnosti.

Postup k odstranění pochybností je zahajován výzvou, která musí být doručena daňovému subjektu a správce daně je v ní povinen zformulovat konkrétní pochybnost, kterou chce vyjasnit a odstranit, upřesnil pro server Měšec.cz Martin Bortlík ze společnosti Apogeo.

Podle Vlastimila Sojky, daňového poradce ze společnosti Kodap, je obvykle zahajován celkem brzo po podání přiznání (u DPH při požadavku na vrácení daně nejpozději do 30 dní po termínu přiznání). Pokud se nedaří operativně a jednoduše pochybnosti odstranit, pak je před vyměřením daně zahajována i daňová kontrola. Ta už má složitější postup, v rámci něhož probíhá podrobné dokazování, hodnocení důkazů a obvykle trvá řadu měsíců, i 1–2 roky, dodal Sojka.

Jak se octnete v hledáčku?

Prostřednictvím daňové kontroly finanční úřad prověřuje plnění vašich daňových povinností, tvrzení daně nebo okolnosti rozhodné pro správné stanovení daně.

Podnět, kvůli kterému si správce daně vybere právě vás, může vyplynout například z nesrovnalosti během kontroly vašeho daňového přiznání nebo z analýzy dalších dat. Správce daně má k dispozici mnoho informačních zdrojů (např. data z daňových přiznání a povinných příloh, účetní výkazy, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení, data o vývozech a dovozech zboží, data z evidence tržeb, vlastní evidence a analytické nástroje). Před zahájením samotné daňové kontroly je oprávněn provádět tzv. vyhledávací činnost, v rámci které shromažďuje a ověřuje informace, které by měly souviset s konkrétní hypotézou daňového pochybení subjektu, vysvětlil Martin Bortlík ze společnosti Apogeo.

Zaměstnanci finančního úřadu také mají náhled například na vaše platby zdravotního a sociálního pojištění, exekuce apod. V případě podezření tak dají echo svým kolegům z daňové kontroly, kteří mají vyšší pravomoci a mohou požádat třeba o údaje operátorů, bank či policie.

Kontrolu může úřad zahájit také na základě podnětu od občana nebo jiné instituce (např. OSSZ, ministerstvo, celní správa). V praxi se lze setkat i s kontrolami zaměřenými na určitou profesi (např. jen finanční poradci) nebo pracovníkům daňové kontroly subjekty určí nadřízení.

Jak serveru Měšec.cz potvrdila daňová specialistka Jana Janoušková ze společnosti Kodap, namátkové kontroly jsou v posledních letech naprosto ojedinělé. Často je kontrola zahájena spíš na základě analýzy údajů, které má finanční úřad k dispozici od samotné kontrolované osoby, a to z daňových přiznání, hlášení (zejména kontrolní hlášení DPH), účetních výkazů apod., upřesnila s tím, že dalším důvodem kontroly je často i zjištění u jiných subjektů nebo z nejrůznějších oznamovacích povinností jiných subjektů, včetně zahraničních bank.

Zahájení daňové kontroly

Pracovník finančního úřadu vám dá obvykle o daňové kontrole vědět předem, písemně či telefonicky. Buď zasílá oznámení o jejím zahájení, které obsahuje rozsah kontroly, datum, čas a místo (případně dostanete na výběr s tím, že potvrdíte vyhovující termín), nebo zavolá a dohodnete se společně. Předem vám může říci, které dokumenty si máte připravit. Ve výjimečných případech může úřad kontrolu zahájit i bez předchozího upozornění.

Za faktické zahájení kontroly se považuje okamžik, kdy správce daně začne např. klást daňovému subjektu nebo jeho zástupci otázky, dohodne se s daňovým subjektem na tom, které doklady vyžaduje předložit a kdy, provede prohlídku prostor apod., uvedl Bortlík, podle kterého je vzájemná spolupráce daňového subjektu se správcem daně předpokladem, aby kontrola mohla být zahájena. Pokud nebudete spolupracovat a neumožníte zahájení kontroly, finanční úřad vás k tomu může vyzvat.

Nejčerstvější novela daňového řádu s účinností od 1. ledna 2021 zavede možnost zahájit či ukončit daňovou kontrolu i korespondenčně (poštou, datovou schránkou), a stejným způsobem pak vést dokonce i samotnou kontrolní činnost. Cílem je stanovit okamžik zahájení kontroly doručením písemnosti o zahájení daňové kontroly, tj. bez osobního kontaktu. Současně je vymezen i předmět daňové kontroly (kontrolovaná daň) a rozsah kontroly (neomezený či omezený, např. na určité dodavatele, nebo jen na uskutečněná zdanitelná plnění atd.), vysvětlil Vlastimil Sojka, daňový poradce ze společnosti Kodap.

I nadále ale bude platit, že oznámení o zahájení kontroly mohou pracovníci finančního úřadu zasílat po předchozí domluvě.

V souvislosti s novelou daňového řádu Bortlík připomněl, že zahájení daňové kontroly má významný vliv na běh lhůt pro stanovení daně. Finanční úřad může totiž zahájit daňovou kontrolu maximálně v rozsahu tří let zpětně. Lhůta se počítá ode dne, kdy uplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud se správce daně bude pohybovat na hranici lhůty pro stanovení daně, bude dle mého názoru volit apriori korespondenční zahájení bez předchozí komunikace s daňovým subjektem. Jinak by se mu nemuselo daňovou kontrolu podařit zahájit včas a možnost stanovit daň by správci daně prekludovala.

Kontrola probíhá zpravidla přímo ve firmě nebo u podnikatele v místě, které je k tomu nejvhodnější (např. sídlo, provozovna, účtárna). Pokud nemáte nic podobného k dispozici, vše se odehraje na finančním úřadu a na vás je, abyste s sebou vzali potřebné doklady.

Jak probíhá samotná daňová kontrola?

Procesně musí finanční úřad postupovat podle daňového řádu, který kontrolu upravuje v § 85 – § 88. Kromě listin a dokladů zaměstnanci „berňáku“ nahlížejí i do samotného účetnictví, na místě mohou projít i výrobu či sklad. Zkrátka všechny prostory určené k podnikání. Z dokumentů a dokladů se mohou zajímat například o:

vydané faktury spolu s příslušnou smluvní dokumentací, přijaté faktury spolu s příslušnou smluvní dokumentací, účetní evidence (hlavní kniha, obratová předvaha, analytické vedení účtů, stavy pokladny, skladová evidence, evidence zakázek apod.), inventarizace majetku a závazků, bankovní výpisy, další smlouvy související s podnikatelskou činností, daňová evidence u subjektů, které nevedou účetnictví, evidence pro účely DPH.

Předchozí analýza bankovních účtů podle Janouškové z Kodapu není pravidlem. Poměrně často se však podle ní stává, že v rámci přípravy na kontrolu si úřad zjistí informace o stavu bankovních účtů nebo si opatří důkazní prostředky u dodavatelů či odběratelů.

Ačkoli kontrola probíhá ve vymezeném rozsahu, v případě nesrovnalostí ho může správce daně i rozšířit. V odůvodněných případech dokonce může kontrolu ve stejném rozsahu zopakovat znovu. To ale jen v případech, kdy finanční úřad např. zjistí nové skutečnosti nebo získá nové důkazy, které neuplatňoval během kontroly původní.

Kontrolovanému subjektu legislativa přiznává práva i povinnosti. Přijde-li na vás kontrola, měli byste:

správci daně umožnit zahájení a provedení kontroly, zajistit vhodné místo a podmínky k provádění kontroly, poskytnout informace o organizační struktuře, pracovní náplni útvarů, oprávnění zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících vaši činnost a o uložení účetních záznamů a jiných údajů, předložit důkazní prostředky prokazující vaše tvrzení (doklady, náhled do účetnictví, výpisy z účtu apod.) umožnit jednání s kterýmkoli vaším zaměstnancem či jinou osobou, která zajišťuje vaši činnost, umožnit vstup do provozních budov, sídla, dopravních prostředků apod., které také používáte k podnikání nebo souvisí s předmětem daně, nezatajovat žádné důkazní prostředky, v případě potřeby zapůjčit doklady a další věci i mimo prostor prováděné kontroly.

Jako kontrolovaný naopak máte právo na:

potvrzení převzetí dokumentů (pokud si je od vás pracovníci vyžádají k zapůjčení) a jejich vrácení do 30 dnů (ve zvlášť složitých případech se lhůta může – i opakovaně – prodloužit), osobní účast na jednání s vašimi zaměstnanci nebo dalšími osobami, které pro vás pracují, překládání důkazů nebo navrhování dalších, které v danou chvíli nemáte k dispozici, a to v průběhu kontroly, vyvracení pochybností vyjádřených správcem daně, podávání námitek proti postupu úřadu, otázky pro svědky a znalce během jednání, vyjádření k výsledkům kontroly, ke způsobu jejich zjištění a dále právo navrhnout jejich doplnění.

Berte to tak, že součástí daňové kontroly je váš dialog a spolupráce se zástupcem finančního úřadu. Pokud máte v jejím průběhu nějaké výhrady, správce daně je musí vzít v úvahu. Stejně tak máte právo předkládat či navrhovat další důkazy ve prospěch vašeho tvrzení a uvádět další vysvětlení v reakci na každou zformulovanou pochybnost ze strany správce daně.

V případě, že dokážete odstranit všechny vznesené pochybnosti, měl by správce daně podle Bortlíka ze společnosti Apogeo ukončit kontrolu bez nálezu.

Jestliže jste však správce daně nepřesvědčili, proces dokazování buď probíhá s ohledem na provedení dalších důkazních prostředků dále, nebo finanční úřad, pokud shromáždil dost důkazů svědčících o daňovém pochybení, vyhotoví tzv. výsledek kontrolního zjištění, popsal Bortlík s tím, že zde úřad toto pochybení zformuluje a vyhodnotí důkazní prostředky jím získané i vámi předložené.

Berňák vám následně výsledek kontrolního zjištění předloží k vyjádření a na vaši žádost stanoví lhůtu pro vyjádření. Ještě v této fázi můžete vyjádřit nesouhlas, argumentovat, žádat o doplnění. Kontrola se tak dostává do fáze, kdy má daňový subjekt jednu z posledních možností vyjevené závěry zvrátit, zdůraznil Bortlík s tím, že pokud se vám to nepodaří, sepíše pracovník úřadu zprávu o daňové kontrole.

Zpráva o kontrole na závěr

Zpráva o daňové kontrole obsahuje zjištěné nesrovnalosti a hodnocení. Finanční úřad by v ní měl reagovat i na vaše vyjádření k výsledku kontrolního zjištění. Pokud by se s vašimi argumenty nevypořádal, mohli byste napadnout platnost platebního výměru.

Ve zprávě najdete informace o:

zahájení kontroly, průběhu kontroly, ukončení kontroly, výsledku kontrolního zjištění, hodnocení důkazů zjištěných v průběhu kontroly, odkazech na protokoly nebo úřední záznamy o zahájení kontroly, vedených jednáních, zjištěných skutečnostech mimo jednání, vyjádření kontrolovaného subjektu atd., platebním výměru (v případě doměření daně).

Po sepsání zprávy vás správce daně vyzve k jejímu projednání. Tento dokument je zároveň podkladem pro doměření daně a stanovení penále a úroku z prodlení.

V případě, že jsou závěry ve zprávě o kontrole shodné s výsledkem předcházejícího kontrolního zjištění (na základě vašeho vyjádření ke kontrolnímu zjištění tedy už nedošlo ke změně jeho výsledku), nemůžete už v rámci projednání zprávy navrhovat její další doplnění. Můžete pouze vyjádřit nesouhlas s jejím zněním.

Po podpisu zprávy od úřadu získáte stejnopis a tím se považuje kontrola za ukončenou. Vyhýbat se podpisu, převzetí nebo projednání zprávy nemá cenu, protože na její platnosti se tím nic nezmění a finanční úřad vám ji nechá doručit poštou.

Máte-li stále výhrady, zbývá vám už jen podat odvolání do měsíce od doručení platebního výměru. Během odvolacího procesu opět můžete předkládat další důkazy a znovu obhajovat svá tvrzení. V rámci daňového řízení je to poslední možností obrany, pak už zbývá pouze správní žaloba.

Zdroj: www.mesec.cz 20.07.2020 (00:10:08)