Komu se vyplatí paušální daň

Díky chystané paušální dani by si od roku 2021 mohli drobní živnostníci vyřídit své odvodové povinnosti vůči státu jedinou platbou, a to v předem stanovené výši. Vyhnuli by se tak daňovým kontrolám i vyplňování přiznání. Ne každému se to ale vyplatí. Koncept tzv. paušální daně představila veřejnosti Hospodářská komora již v květnu 2016. Nyní již tento institut pomalu získává jasnější obrysy. 

V únoru letošního roku vláda představila první návrh paušální daně. Podle něj měla měsíční platba zahrnovat minimální výši sociálního a zdravotního pojištění pro příslušný rok (tj. částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí) a 500 korun na daň z příjmů fyzických osob. Tento návrh ale postupně doznal změn. Trnem v oku byla především pětistovka měsíčně na daň z příjmu, což by se mnoha drobným živnostníkům nemuselo vyplatit. A zejména pak obava o výši budoucích důchodů živnostníků. 

V říjnu tedy vláda představila druhou variantu s upravenými parametry. Nově by se měl měsíční odvod paušální daně skládat z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši přibližně 100 korun. To znamená snížení dílčí částky daně ve prospěch navýšení sociálního pojištění tak, aby se celková částka paušální daně nezměnila oproti původnímu plánu. Například v případě roku 2020 by se jednalo o odvod ve výši zhruba 5400 korun. 

S takovou částkou by podle průzkumu agentury Median nemělo problém 62 procent respondentů. 

Plusy i minusy 

Za tuto sumu by si živnostníci mohli koupit klid – tedy pokud by návrh prošel legislativním procesem v této podobě a byl schválen. „Vedle snížení administrativní zátěže – podnikatelům by odpadla nutnost podávat daňové přiznání a, jak ministerstvo samo uvedlo, netýkaly by se jich ani daňové kontroly – by se jednalo i o úsporu z hlediska financí,“ říká Miroslav Říha, ředitel vývoje fakturačního systému iDoklad. „Řada drobných podnikatelů kvůli daňovému přiznání využívá služeb specializovaných poradců. Díky novince by jim tato nutnost odpadla a ušetřili by každoročně nemalé prostředky.“ 

Novinku by mohli využít živnostníci a podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun. Důraz je přitom na slově „mohli“. Paušální daň by totiž měla být dobrovolnou záležitostí, nikoliv povinnou platbou. „Záleželo by tak na samotném podnikateli, zda by například na základě vlastního propočtu došel k závěru, zda by pro něj platba paušální daně byla výhodná, či nikoliv,“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP. 

I přes atraktivitu, kterou nabízí v podobě jediné platby a eliminování rizika daňové kontroly a případného doměření daně, se však nemusí všem vyplatit. 

Vliv na výši důchodu 

Obecně se objevují obavy zejména o výši budoucích starobních důchodů drobných živnostníků, které nejsou nijak vysoké již nyní. Ministerstvo financí je ovšem vyvrací. Žádný živnostník, který se od roku 2021 dobrovolně rozhodne pro placení paušální daně, a začne tak státu místo tří odvodů platit pouze jeden, se prý nemusí obávat nižšího základu pro výpočet důchodu. „Naopak, náš návrh je nově konstruován tak, aby se příjmy důchodového systému od skupiny nejmenších živnostníků s příjmem do jednoho milionu korun ročně zvýšily a s nimi i jejich budoucí důchody,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Cílová skupina představuje dohromady asi 408 tisíc subjektů. „Drtivá většina z nich má takové příjmy, že do systému sociálního zabezpečení odvádí jen minimální částku. Více než minimální odvod je pak povinno odvádět asi 60 tisíc poplatníků,“ komentuje čísla Schillerová. 

„Souhlasím, že pokud by těchto 60 tisíc poplatníků začalo platit minimální pojistné, jejich budoucí důchody by se pak za jinak nezměněných podmínek mohly opravdu snížit.“ Pokud by ovšem ušetřených peněz nevyužili například k výhodnějšímu spoření se státním příspěvkem ve třetím pilíři nebo si nezačali dobrovolně platit vyšší pojistné. 

Ztráta daňových zvýhodnění 

Z tohoto pohledu se tedy asi většina drobných živnostníků paušální daně obávat nemusí. Jeden velký otazník zde ale přece jenom je. „Nevýhodu paušální daně v současné navrhované podobě může podnikatel spatřovat především v tom, že při jejím využití není možné uplatnit již žádné daňové slevy ani odpočty na dani,“ upozorňuje Jan Kašpar. Vysvětluje, že mnoho OSVČ totiž právě díky slevám na dani a dalším úlevám nezaplatí ve výsledku na dani z příjmů ani korunu. 

V souladu s výše uvedeným by zaplatil na dani za rok 1200 korun bez ohledu na skutečnost, zda poskytl nějaké dary, zaplatil úroky z hypotečního úvěru nebo má několik vyživovaných dětí. „Podnikatelé by z tohoto důvodu neměli nárok ani na výplatu daňového bonusu, což může být pro mnoho z nich zásadní nevýhoda,“ doplňuje Kašpar. 

Pokud by tedy připravovaný návrh prošel celým legislativním procesem ve stávající podobě, znamenalo by to, že paušální daň by nebyla příliš výhodná například pro poplatníky s nižšími příjmy a ani pro ty, kteří uplatňují slevu na vyživované dítě či děti, případně jiné úlevy na dani. Určitá část podnikatelů tedy zřejmě bude i po roce 2021, kdy by měla být paušální daň zavedena, nadále raději podávat přehledy a daňová přiznání. 

Co je v živnostenském balíčku 

Jde o desatero záměrů, které mají zjednodušit podnikání. Přehled navrhovaných změn, z nichž některé se již podařilo schválit, najdete na webu www.zivnostensky-balicek.cz. 

1. Podpora rodinného podnikání 

„Definice rodinného podnikání se v zákoně objevila již letos v květnu, přičemž do budoucna je hlavním cílem podpora těchto podnikatelských uspořádání především formou vzdělávacích a poradenských služeb, přístupu k financím, propagace a podobně,“ říká Jan Kašpar, daňový poradce KODAP. 

2. Jednodušší rozjezd 

Maximálně zjednodušit se má i podnikatelský start. Nově tak je možné vyřídit si živnostenské oprávnění přes Portál občana, snadnější je také registrace k daňovým povinnostem. Od roku 2020 by legislativa měla umožnit složení základního kapitálu pro s. r. o. v notářské úschově. 

3. Změny v zákonech jen dvakrát ročně 

Legislativa ošetřující podnikání se mění v posledních letech nepravidelně a je těžké její vývoj sledovat. Proto je navrženo ustanovení dvou dnů, kdy budou nabývat účinnosti právní předpisy s dopadem na podnikání: 1. leden a 1. červenec. „Změna dosud nebyla projednána, ani schválena,“ doplňuje Kašpar. 

4. Konec daňovým výjimkám 

Cílem je zajistit revizi a sloučení daňových výjimek a bránit zavádění dalších v budoucnu. Tím by se měl vytvořit prostor pro plošné snížení daňové zátěže a snížení administrativy spojené s prokazováním nároků na uplatnění výjimek. Předpokládá se projednání a uvedení do praxe v roce 2020. 

5. Jednotná databáze formulářů 

Přes 1300 formulářů pro živnostníky je soustředěno do jedné přehledné databáze – www.businessinfo.cz/formulare. Do budoucna se plánuje jejich převedení do interaktivní podoby. 

6. Všechny povinnosti na jednom místě 

Záměrem bylo zprovoznit informační systém pro podnikatele (PES) Hospodářské komory ČR, ve kterém podnikatelé snadno najdou přehled všech svých povinností vůči veřejné správě. „PES v současnosti obsahuje 19 nejdůležitějších podnikatelských zákonů, ze kterých vyplývá 1185 povinností,“ říká Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory. Připravují se také nové webové stránky pro podnikatele na adrese www.businessinfo.cz. 

7. Omezení statistických průzkumů 

Statistických šetření by mělo být v budoucnu méně, a to díky rušení a úpravám statistických formulářů nebo zvýšení limitů pro povinné vyplňování. 

8. Jednodušší a nižší daně nejen pro malé firmy 

Hlavním bodem je zavedení jedné paušální platby pro živnostníky s ročním obratem do jednoho milionu korun. Plánuje se zavedení v roce 2021. 

9. Kompenzace exekučních nákladů 

Problémy s exekucemi má v současné době až 900 tisíc občanů. A pokud jsou zaměstnáni, má jejich zaměstnavatel s výkonem exekuce nemalé náklady. Proto je zásadní prosadit kompenzační systém, který tyto náklady pokrývá. Změna by měla začít platit v roce 2021. 

10. Vstřícnější stavební úřad 

Jednání se stavebním úřadem je pro živnostníky noční můra. Záměrem je proto zásadní zjednodušení procesu. Živnostník pouze odevzdá projekt a stavební úřad vyřídí všechna ostatní povinná vyjádření za něj. Předpokládá se platnost v závislosti na projednání nového stavebního zákona. 

"Nevýhoda paušální daně v současné navrhované podobě je, že při jejím využití není možné uplatnit již žádné daňové slevy ani odpočty na dani. Mnoho OSVČ totiž právě díky nim nyní nezaplatí ve výsledku na dani z příjmů ani korunu."

Zdroj: Lidové noviny 14.11.2019