Mohutnější než kampaň ANO. Reklamu Agrofertu na Čapím hnízdě za 272 milionů šetří policie

Ve stínu vládní krize by neměly zapadnout kauzy spojené s premiérem Babišem. O obžalobách v kauze Čapí hnízdo má být rozhodnuto v létě. Policie šetří podezření z daňových úniků přes fiktivní reklamu firem Agrofertu, mohutnější než volební kampaň ANO.

Vedlejším efektem sporu o demisi ministra kultury Antonína Staňka, hrozícího pádem vládní koalice, je odvádění pozornosti od toxických kauz předsedy vlády a jeho holdingu. Nejde jen o pokračující střet zájmů a neoprávněné vyplácení dotací Agrofertu vyplývající z auditu Evropské komise, ale zároveň o šetření trestních věcí kolem farmy Čapí hnízdo, nejlepšího projektu, jaký kdy Andrej Babiš podle svých slov vymyslel.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v České televizi prohlásil (4. 7. 2019), že předpokládá rozhodnutí dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha ve věci padesátimilionového dotačního podvodu v případu Čapí hnízdo do konce srpna. Ostře sledovaná kauza eskalovala v polovině dubna, kdy policie navrhla obžaloby šesti obviněným včetně premiéra Babiše a jeho nejbližších rodinných příslušníků. Den poté za nevyjasněných okolností rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a na jeho místo vzápětí nastoupila Marie Benešová, která tuto kauzu od počátku zpochybňovala.

Dozorový státní zástupce má několik možností, jak se může zachovat. Buď podá obžaloby na všechny obviněné, nebo na část z nich, a celá věc bude směřovat k soudu. Může také policii vrátit věc k došetření nebo celý případ odložit. Tyto varianty by ovšem vzbuzovaly vážné podezření ze zákulisních tlaků.

Premiér a jeho okolí totiž činí vše pro to, aby tuto kauzu sprovodili ze světa. Dozorový žalobce dosud postup vyšetřovatelů nerozporoval, stejně jako dohled vykonávaný pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Nelze si proto příliš představit, že by o vině či nevině Andreje Babiše a dalších obviněných v této věci nerozhodl nezávislý soud.

Současně se po několika liniích rozbíhá ještě závažnější případ podezření z daňových úniků přes nerealisticky objemnou reklamu zadávanou farmě Čapí hnízdo desítkami firem ze skupiny Agrofert. Ačkoli podezřelé okolnosti těchto transakcí zmiňovala už zpráva OLAF zveřejněná v lednu 2018 a tým vyšetřovatelů dotačního podvodu Pavla Nevtípila, policie je začala samostatně prověřovat až letos v březnu.
Policisté se podle serveru Neovlivní zajímají o to, zda hospodaření farmy Čapí hnízdo nedoprovázely daňové úniky. Prověřují stovky milionů korun vynaložených během několika let na reklamu výlučně firmám Agrofertu, podezření z nezákonného odpočtu DPH a dalších daňových deliktů. Ve stejné věci podal koncem dubna trestní oznámení senátor Tomáš Goláň.
Zpráva OLAF uvádí, že z analýzy faktur společnosti Farma Čapí hnízdo vyplývá, že příjem z reklamy objednané dvaceti sedmi firmami ze skupiny Agrofert dosahoval drtivé většiny výnosů farmy v celkové výši 272 milionů korun, ačkoli ji ani neměla zapsanou jako předmět své činnosti.

V letech 2010 až 2013 dosahovaly příjmy Čapího hnízda z reklamy 71 až 91 procent všech výnosů, přičemž do firmy proudily už v roce 2009, kdy byl areál teprve ve výstavbě. Farmu převzala po předepsané pětileté lhůtě společnost Imoba z Babišova holdingu. Vyšetřovatelům OLAF nepravdivě tvrdila, že hlavním předmětem podnikání farmy bylo poskytování čtyřhvězdičkových pohostinských a ubytovacích služeb.
Ze znaleckého posudku zpracovaného společností Česká znalecká vyplývá, že bez tržeb z reklamy od společností z koncernu Agrofert by farma Čapí hnízdo nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv uzavřených s HSBC bankou v celkové výši 380 milionů korun.

V samotné žádosti o přidělení evropské dotace společnost uvádí, že příjmy z „individuálně stanovené“ reklamy a komerčních prezentací dosáhnou 20 – 25 milionů korun. Jak zjistil server iRozhlas, tyto objemy vyvolávaly už tehdy pochybnosti. To vyplývá z posudku ekonomického experta Karla Mojžišíka zpracovaného pro středočeský dotační úřad v roce 2008, kdy se o přidělení dotace rozhodovalo.
„Projektovaný příjem ve výši 25 milionů se zdá být značně nadhodnocený,“ uvádí posudek. V projektu chybí jakákoliv zmínka o počtu a ceně reklamních ploch. Po „konzultaci s dalšími podnikateli v oblasti reklamy“ došel Mojžišík k maximální možné hodnotě reklamy 12,5 milionu ročně. Projekt označil jako finančně nepřesvědčivý a kvůli nejasným příjmům těžko průchodný. Přesto dotaci dostal.

Problém spočívá v tom, že roční objem reklamy zprostředkované farmou Čapí hnízdo pro firmy Agrofertu z České republiky, Slovenska a Německa se vyšplhal na výši 65 až 70 milionů korun, která je naprosto nerealistická a vymyká se všem běžným standardům. Magazín Reportér (8. 7. 2019) oslovil reklamní experty, kteří v celkovém objemu 272 milionů korun spatřují ekvivalent 1 100 billboardů pořízených celý rok po dobu pěti let. Podle jedné takové reklamní smlouvy, uzavřené mezi farmou a Agrofertem Deutschland, měly být na Čapím hnízdě a okolí k dispozici reklamní nosiče a akce za 9 milionů korun. Na smlouvu s podezřením z daňového úniku upozornil českou finanční správu už v roce 2014 německý finanční úřad, k žádnému doměření daně však nedošlo.

Podle odborníků na daně přitom bývá reklama velmi často ve středu zájmu finanční správy. „Kontrolní činnost finančních úřadů je na oblast reklamy intenzivně zaměřena, protože i podle finanční správy se jedná o oblast, kde dochází k daňovým únikům,“ uvedl člen Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek.

Imoba pro vyšetřovatele OLAF uvedla, že farma začala využívat reklamní plochy kvůli ekonomické krizi jako nový zdroj příjmů a bez toho by tehdy zkrachovala. Přesto vyplácela vedoucím manažerům roční mzdu přesahující 5 milionů korun.

„Je absolutně nepřípustné, že by tímto způsobem pomáhala jiná společnost ve skupině v době krize. Jestliže spřízněná osoba potřebuje finanční pomoc, může si samozřejmě od jiné společnosti půjčit. Ale není možné přesouvat zisk, aniž by byly poskytnuty služby v odpovídající tržní hodnotě,“ dodává daňový poradce Michal Hanych ze společnosti SimpleTax.
Různé pokusy o optimalizaci za pomocí objednávek reklamy v posledních letech policisté rozkrývali několikrát a patří mezi nejčastější metody, kterými se firmy daním vyhýbají. Například podnikatel Michal Pavlík dostal šest let za to, že vystavil stovky fiktivních faktur za reklamu na závodních autech veteránů. Celkem šlo o víc než 46 milionů korun.

Zdroj: https://www.forum24.cz