Mzdy v příštím roce: firmy vyčkávají na podobu daňového balíčku, poslanci na něj mají málo času

Praha: Do konce roku zbývá jen pár dní a mnozí ze 4,3 milionu zaměstnanců stále nemají jasno, jak budou vypadat jejich mzdy v příštím roce. I proto, že zaměstnavatelé čekají, zda a v jaké podobě projde daňový balíček, jehož součástí je i nižší daň z příjmů.

Zrušení superhrubé mzdy, které zvýšení výplat umožní a které je nejdražší položkou celého balíčku, je prakticky jisté. Ve stejné verzi, jakou v Poslanecké sněmovně prosadil premiér Andrej Babiš, požehnali konci superhrubé mzdy už i senátoři. Jejich částečné úpravy v balíčku daňových změn teď dostanou na stůl znovu poslanci.

Poté však hrozí veto prezidenta Miloše Zemana. Jemu mimo jiné vadí, že zrušení superhrubé mzdy a sazby 15 a 23 procent ze mzdy hrubé není v návrhu textu zákona limitováno jen na dva roky.

K přehlasování veta mají poslanci ve sněmovně dostatečnou většinu. Co ale nemají, je čas. Budou muset mimořádně jednat i o svátcích. Mzdové úpravy by totiž měly začít platit už od ledna.

„Není za pět minut dvanáct, je už za tři minuty dvanáct,“ komentuje časový pres prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Jde totiž o to, že je nutné ve stovkách tisíc firem změnit účetní systémy a celou účetní agendu.

Nejistota – zhouba firem

Do letošních vyjednávání o mzdách zasáhly i další faktory: koronavirová pandemie a s ní spojená nejistá budoucnost firem, ale také vládní opatření na udržení zaměstnanosti a rozhýbání ekonomiky. Z odborů zaznívá, že majitelé některých firem do mzdových vyjednávání vnesli argument, že není třeba přidávat, protože zaměstnancům se díky daňovému balíčku od příštího roku zvýší čisté výdělky o stovky až několik tisíc korun.

„Je to firma od firmy, neplatí to všude. Ale pro nás zcela neakceptovatelné je, aby pan premiér říkal, nezvyšujte mzdy, my vám to nahradíme zrušením superhrubé mzdy. To považujeme za naprosto nehorázné. Proč by se neměly zvyšovat mzdy ve firmě, která má dobrý hospodářský výsledek?“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula s odkazem na prohlášení premiéra Andreje Babiše na říjnovém sněmu Svazu průmyslu a dopravy. Dodává, že daňové efekty budou mít jen zaměstnanci s vysokými příjmy a že pokud by vládní balíček platil jen dva roky, jak chce prezident Miloš Zeman, pak by lidem mzdy klesly.

To, že zaměstnavatelé čekají s rozhodnutím o mzdách na to, jak to s daňovým balíčkem dopadne, připouští i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Jde podle ní o tak razantní daňové opatření, že to ani jinak nejde. Majitelé firem ale otálejí i z jiných důvodů. „Firmy čelí obrovské míře nejistoty. Ani nevědí, zda budou mít zakázky. A k tomu covid přináší růst nákladů. Proto si majitelé podniků nedovolí rozhodovat o věci, která zatíží jejich náklady tolik jako právě mzdy,“ shrnuje Horská.

Podle analýzy Raiffeisenbank by zrušení superhrubé mzdy – při zachování hlavní sazby daně z příjmů 15 procent a přidání 23procentního zdanění pro vysokopříjmové zaměstnance – zvýšilo průměrnou čistou mzdu o 6,5 procenta. Pokud by k tomu přibylo ještě zvýšení základní daňové slevy na poplatníka o tři tisíce korun ročně, jak ve čtvrtek odhlasovali senátoři, pak by se čistý výdělek v průměru ještě mírně zvýšil.

„Osobně si myslím, že firmy, které budou mít ekonomické potíže, argument v podobě zrušení superhrubé mzdy použijí,“ říká také Jaromír Janoš, jednatel společnosti Trexima, která se zabývá analýzou mezd a platů. Upozorňuje, že v současnosti, kdy není jasné, jak to s daňovým balíčkem dopadne, vlastně není možné udělat mezi zaměstnavateli průzkum, jak potenciálně nová míra zdanění jejich mzdovou politiku ovlivní.

Růst nejméně o inflaci?

Ledasco ale může napovědět poslední průzkum Treximy, který proběhl zhruba před dvěma měsíci, tedy ještě před projednáváním daňového balíčku zákonodárci. Ten podle Janoše ukázal, že 22 procent firem osekalo svým zaměstnancům benefity a zhruba 14 procent firem plánovalo už během letošního roku plošné zmrazení mezd na příští rok.

Šéf největší odborové centrály Středula v létě doporučil členským organizacím, aby požadovaly růst mezd nad úroveň inflace. Teď to vidí tak, že ve firmách, jako třeba z oboru výroby potravin či chemie, kterým se naopak daří lépe než před covidem, by měli zaměstnanci požadovat více. A poukazuje na Belgii, kde podle něj existuje královský výnos o tom, že mzdy musejí vždy stoupnout nejméně o inflaci a při mzdovém vyjednávání už jde jen o to, jak vysoko nad inflaci růst půjde.

Šéf Treximy Janoš vidí jako jisté jedno: tam, kde přetrvává nedostatek kvalitních zaměstnanců, jako třeba v informačních technologiích či v logistice a navazujících službách, mzdy porostou. Mzdový závod zaměstnavatelů ale může oslabit, pokud po skončení vládních opatření na udržení zaměstnanosti přijde na trh práce zajímavá porce kvalitních pracovních sil. Zatím se tak podle informací, které má Trexima k dispozici od firem, neděje.


Zdroj: LIDOVKY.cz, 13.12.2020 (05:03:25), 24 ZPRÁVY, 13.12.2020 (15:05:13)