Náhrady má opozice za zmatečné, podle svazů pomohly jen částečně

Praha - Dosavadní podpůrné programy, které v souvislosti s pandemií koronaviru připravila vláda, hodnotí zástupci vybraných opozičních stran jako zmatečné. Sledování neustálých změn pravidel je podle nich pro veřejnost vyčerpávající. Podle zástupců podnikatelů se některé dotační tituly povedly více, jiné méně. Část lidí na kompenzace téměř po roce, kdy se v České republice potvrdil první případ nákazy koronavirem, ale ještě vůbec nedosáhla. Zjistila to ČTK od opozičních politiků a profesních organizací. Příspěvky z programu Antivirus dostalo podle MPSV zatím 68.600 firem.

Příští měsíc to bude podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) rok, kdy poslanci přijímali podporu pro živnostníky tzv. Pětadvacítku a odpouštěli povinná pojistná. Schváleno podle něj bylo několik novelizací státního rozpočtu a mnoho sektorových programů. "Strategické řízení programů, podpor, rozdíly v designu, vývoj podmínek, návaznosti a výluky programů, následně změny v přístupu administrativních orgánů je pro veřejnost vyčerpávající. Komunikace připomíná aprílové počasí. Jednání vlády přináší nejistotu a zmatek," řekl.

Předseda lidovců Marian Jurečka upozornil, že vláda stále nechává některé lidi zcela bez podpory. Ti, co na kompenzace dosáhli, musejí být podle něj neustále ve střehu a sledovat průběžné změny programů, které má za zmatečné.

I přes vyšší administrativu hodnotí místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková jako povedené záruční programy spravované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. "To po prvním šoku firmám skutečně pomohlo. Logicky na tuto pomoc ale nedosáhly firmy, které už měly ekonomické potíže předtím," uvedla.

Při jarní vlně pandemie se vládě podle Břečkové podařilo dobře nastavit i kompenzační bonus a ošetřovné pro živnostníky. Na podzim už měli na tuto pomoc nárok jen ti, kterým činnost vláda přímo zakázala. Nevztahovala se například na dodavatele. "Postupně se část těchto logických návazností řešila," řekla dále. Za dobrý počin Břečková považuje mimo jiné program COVID nájemné. Velmi podle ní pomohlo bankovní moratorium, tedy odklad splátek úvěrů a hypoték.

Premiér Andrej Babiš (za ANO) v druhé polovině března oznámil, že vláda by na podporu podnikatelů zasažených koronavirovou krizí mohla poskytnout až jeden bilion korun. Na přímou pomoc mělo podle něj směřovat 100 miliard, na záruky 900 miliard korun.

Kompenzace loni podle analýzy Hospodářské komory (HK) činily 110 miliard korun. Fakticky stát vyplatil podporu 23 miliard korun, formou daňových úlev a odkladů plateb podnikatelé ušetřili 87 miliard korun. Současné vládní programy pokrývají podle HK méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů, desetina podnikatelů sítem pomoci zcela propadá.

Od začátku epidemie získalo od státu příspěvky na mzdy kvůli nařízeným omezením a dopadům koronavirové krize zatím 68.600 firem. Úřady práce jim z dočasného programu Antivirus poslaly 29,2 miliardy korun. Proplatily tak podnikům výdělek či jeho část u 953.284 zaměstnanců. Vyplývá to z údajů k 15. únoru, které zveřejnilo ministerstvo práce. Jeho šéfka Jana Maláčová (ČSSD) označuje Antivirus za nejúspěšnější vládní protikoronavirový program. Podle některých ekonomů měl ale už skončit a navázat na něj měl zákonný dlouhodobý kurzarbeit. Na jeho podobě se však politici dosud shodnout nedokázali, a to hlavně v koalici.

Sněmovna ve čtvrtek schválila tzv. pandemický zákon. Stát by podle něj měl nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.

Rok trvající pandemie koronaviru ukázala přílišnou roztříštěnost podpůrných programů pro podnikatele a neefektivnost státní správy. Vyplývá to z vyjádření daňových odborníků oslovených ČTK. Zároveň ale pandemie podle nich vedla k řadě pozitivních podpůrných opatření a změn. Jde například o novely daňových zákonů k uplatnění daňové ztráty zpětně, opatření odsouvající splatnosti DPH, snížení DPH u zasažených služeb nebo zrychlení odpisů a promíjení úroků z prodlení a pokut finanční správou. Dobře fungoval podle odborníků i program Antivirus nebo kompenzační bonus ministerstva financí.

"Nejsilnější dojem daňového poradce z uplynulého roku? Zděšení z toho, v jak žalostném stavu je státní správa. Zásadním selháním je především nefunkčnost informačních technologií státu, neschopnost jednotlivých resortů a centrálních úřadů efektivně sdílet a vyhodnocovat data a domluvit se na společném postupu," uvedl ředitel daňově poradenské a účetní skupiny KODAP Vlastimil Sojka. Dodal, že výtka nesměřuje jen ke stávající vládě, protože ten problém narůstal roky.

Podle Sojky zároveň trvalo rok, než se i v ČR došlo k logickému závěru, který byl například Němcům jasný od začátku, že je třeba nastavit jednotné podpůrné programy prakticky pro všechny zasažené krizí, že mají být propracované a domyšlené, s velkorysým přístupem k jejich podmínkám. "Za uplynulých 12 měsíců vidíme, že to nejlepší, co mohla vláda a centrální orgány udělat, bylo do detailů kopírovat konání našich sousedů Němců. Ušetřili bychom si zbytečné diskuse, spoustu nesmyslných nákladů, moře slz a zloby," dodal.

I daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco upozornila, že vláda za dobu pandemie vymyslela nepřeberné množství rozličných programů, u kterých se pokaždé ukázalo, že nepokryjí všechny zamýšlené obory, což vedlo ke vzniku dalších individuálních programů šitých na míru pro konkrétní obory. Výsledkem je tak podle ní roztříštěnost kompenzačních programů, ve kterých se nesnadno orientují odborníci, natož laická veřejnost.

"Po roce tápání a trápení se přitom jako nejefektivnější řešení jeví systém, který byl zavedený v Německu a Rakousku, a to rychlé poskytnutí plošných náhrad ve formě procent z obratu roku 2019. Tento krok byl rychlý, jednoduchý a velice efektivní. Vezmeme-li v úvahu, že ministerstvo financí disponuje všemi potřebnými údaji pro kompenzaci tržeb pro obory, kterých se přímo či nepřímo dotkl lockdown, mohl být vládou nastaven obecný programový rámec založený na tomto principu," uvedla.

V oblasti DPH hodnotí pozitivně partner PwC Česká republika Martin Diviš především možnost bezúročného odsunu splatnosti DPH, snížení DPH u vybraných zasažených služeb nebo prominutí DPH u vybraných typů respirátorů, očkovacích vakcín či testovacích prostředků. "Obecně jsme v době pandemie zaznamenali i pokles daňových kontrol či výzev ze strany finančních úřadů. Příčinou může být nejen dočasná shovívavost k postiženým subjektům, ale zároveň i omezená kapacita pracovníků," uvedl.

Jedním ze zásadních momentů bylo v uplynulém roce podle manažera daňově-právního oddělení BDO Víta Křivánka odložení EET, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty. "V neposlední řadě je vhodné dodat, že veřejný příslib vstřícného přístupu finančních úřadů vůči ekonomicky zasaženým subjektům, který ministryně financí projevila zjara 2020, byl, alespoň z mé zkušenosti, naplněn," uvedl.

"Pandemie Covid-19 v ČR urychlila také proces digitální transformace a podpory elektronické komunikace mezi finančními úřady a daňovými subjekty," uvedl odborník na příjmové daně z PwC Česká republika Matěj Čaňo.

Manažer daňového oddělení BDO Jan Tuček upozornil na pomalou výplatu peněz a realizaci programů, jako je například COVID - Nájemné. "Překážkou pro žádost o podporu je také komplikovanost a velké množství jednotlivých dotačních programů. Na druhou stranu je třeba přiznat, že například program Antivirus funguje relativně rychle," uvedl.



Zdroj: ČESKÉ NOVINY, 21.02.2021 (09:33:08), LIDOVKY.cz, 21.02.2021 (11:14:03), Investiční web, 21.02.2021 (10:12:01), Radio Prague International, 21.02.2021 (09:57:10), KOMORA (zpravodajský portál Hospodářské komory ČR), 22.02.2021 (08:44:10), 24ZPRÁVY, 22.02.2021 (14:42:01)