Novela zákona o prominutí pojistného se zřejmě moc nepovedla
Návrh zákona o prominutí pojistného ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou nedává zaměstnavatelům potřebnou jistotu, zda splní požadované podmínky. To si totiž musí každý zaměstnavatel před snížením pojistného vyhodnotit sám. Senát návrh zákona v tomto znění neschválil a navrhl řadu změn.
Novela zákona byla včera poslanci opětovně projednána. Prošla v původním znění. Nyní ji musí podepsat prezident republiky. Účinnosti nabude dnem vyhlášení.
Návrh zákona o prominutí sociálního pojistného
Jako další z forem pomoci zaměstnavatelům k udržení pracovních míst byl aktuálně projednán zákon o prominutí pojistného, respektive zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při pandemii v roce 2020.
Opatření však nebude pro všechny, někteří zaměstnavatelé jsou předem vyloučeni. Jedná se o zaměstnavatele z takzvané státní sféry, o poskytovatele zdravotních služeb a zaměstnavatele nerezidenty ČR.
Pět podmínek prominutí pojistného
Pokud zaměstnavatel splní podmínky zákona, bude mít nárok na prominutí pojistného „za zaměstnavatele“. To znamená, že pojistné sražené zaměstnancům musí být řádně odvedeno. Prominutí se týká pouze části, kterou platí zaměstnavatel sám za sebe (24,8 % z hrubé mzdy zaměstnanců). Podrobněji v článku: Ovlivní prominutí sociálního pojistného firmám superhrubou mzdu zaměstnanců?
Z důvodu co nejrychlejšího efektu podpory i z důvodu právní jistoty nároku na prominutí pojistného se budou podmínky v daném kalendářním měsíci posuzovat zvlášť. Pro nárok na prominutí pojistného je třeba splnit 5 podmínek (musí být splněny současně):
1. Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50.
Prominutí pojistného se bude týkat pouze zaměstnavatelů s počtem nepřesahujícím 50 zaměstnanců v pracovním poměru. Hovoří se pouze o pracovním poměru, nikoli o dohodách konaných mimo pracovní poměr. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je nutné započítat všechny zaměstnance v pracovním poměru s účastí na nemocenském pojištění, tedy i zaměstnance takzvaně mimo evidenční stav (např. ženy na rodičovské dovolené). Což pro server Podnikatel.cz potvrdil Jan Brodský z ministerstva práce a sociálních věcí. Započítávají se i statutáři, pokud mají uzavřenu pracovní smlouvu mimo výkon funkce, např. ekonom, IT technik apod. Ovšem musí mít uzavřen pracovní poměr v souladu se zákoníkem práce.
Podle pozměňovacího návrhu Senátu je maximální počet zaměstnanců pro nárok na prominutí pojistného nízký, navrhoval zvýšení na 150 tak, aby bylo do tohoto snížení zahrnuto co nejvíce postižených firem.
2. Počet zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020.
Senát totiž navrhoval stanovit počet zaměstnanců jako průměrný přepočtený počet zaměstnanců v daném měsíci. Tento výpočet je stanoven vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí č. 518/2004 Sb. a zaměstnavatelé s ním v mzdovém účetnictví běžně pracují. Takto zjištěný počet by byl očištěn o zaměstnance, kteří pobírají nemocenské dávky nebo odejdou na mateřskou, protože tyto dopady na vyměřovací základ nedokáže zaměstnavatel ovlivnit.
K situaci se vyjádřil i Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR. Bohužel musím konstatovat, že návrh zákona, který vznikl na MPSV, je opravdu velmi špatně napsaný. Připouští totiž více výkladů u klíčových parametrů. Jako příklad lze uvést počet zaměstnanců. V praxi jsou pro různé účely běžně užívané asi čtyři způsoby určení počtu zaměstnanců, přičemž každý z nich vede k jinému výsledku.
Daňový poradce upozorňuje, že zaměstnavatelé si budou muset sami vyhodnotit, jestli stanovené podmínky splňují. To samozřejmě pod rizikem budoucí sankce ze strany ČSSZ. Ale jak si to mají firmy spočítat, když není zřejmé, který vzorec je ten správný? To je naprostý právní chaos, který nám tu MPSV u takto důležitého návrhu zavádí. Podle zásady „in dubio mitius“ by si v této situaci firmy mohly zvolit ten výpočet, který jim v dané situaci vyhovuje nejvíce. To se může zdát, že je pro ně výhodné. Přesto si myslím, že pro obě strany by byla nejlepší senátní verze. Ta totiž předem stanovila známá jasná pravidla, jak mají firmy postupovat. Nikdo nemá zájem pohybovat se na hraně a riskovat případný spor o správnou aplikaci nejasného zákona.
3. Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020.
Podmínka 90 % se týká nejen počtu zaměstnanců, ale i vyplacených mezd. Bude se opět přihlížet pouze k pracovním poměrům, a v tomto případě není rozhodující, zda pracovní poměr trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část. Opatřením se podporuje zachování zaměstnanosti na začátku období po uvolnění striktních opatření proti šíření nákazy koronavirem (opět v porovnání s měsícem březnem).
Podmínka může být splněna v konkrétním měsíci, kdy zaměstnavatel prominutí pojistného uplatní. Bude-li splněna ve všech měsících, tj. červen, červenec i srpen, bude pojistné prominuto za celé toto období.
Tímto krokem se zákonodárci snaží přispět k udržení zaměstnanosti a zajistit zaměstnancům důstojnou mzdu. Nabízí se otázka, zda lze podmínku splnit poskytnutím zvýšeného finančního ohodnocení vedoucím pracovníkům (například roční odměny), které celkový objem mezd ovlivní, a přitom většině řadových zaměstnanců mohly ve sledovaném období mzdy poklesnout. Ano, podmínka bude skutečně splněna. Ovšem pouze za předpokladu, že vedoucí pracovníci jsou v pracovním poměru a z tohoto zaměstnání obdrží odměnu. Prominutí pojistného na každého zaměstnance lze však uplatnit pouze do limitu 1,5násobku průměrné mzdy, potvrdil Jan Brodský.
Senát i zde navrhoval změnu. A to snížení na 80 % úhrnu vyměřovacích základů v pracovním poměru.
4. Zaměstnavatel odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti
Samozřejmostí je řádný odvod pojistného sraženého zaměstnancům. Prominutí se týká pouze pojistného hrazeného zaměstnavatelem (sociálního pojistného, zdravotního pojistného se prominutí netýká). V té souvislosti se bude měnit i formulář přehledu. Podle Jana Brodského bude přehled o výši pojistného podle návrhu zákona doplněn o snížený vyměřovací základ: Tiskopisy vydává ČSSZ, která momentálně připravuje konečnou verzi formuláře. Určitě na něm bude výše pojistného, kterou je zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc povinen uhradit OSSZ po snížení vyměřovacího základu.
5. Zaměstnavatel za daný kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 na zaměstnanost v České republice.
Prominutí pojistného (režim C) bohužel nelze kombinovat s programem Antivirus v režimu A nebo B. Zde totiž musí být pojistné vždy uhrazeno. Jde o jednu z podmínek čerpané podpory zaměstnavatelům.
Zdroj: www.podnikatel.cz 17.06.2020 (00:08:19)
