Obchodníci i kšeftaři: Češi rozjeli online nákupy na sítích, ČOI i „berňák“ jsou v pozoru

Publikováno 07.07.2019
Autor: Ing. Lucie Wadurová, LL.M.

Linda s manželem rozjela svůj obchod na facebooku. Vsadili na to, že mají blízko do drážďanského Primarku. A vyplatilo se jim to. Na českém facebooku najdete desítky možná stovky skupin, ve kterých si můžete objednat zboží ze zahraničních kamenných i internetových obchodů. Nakupování je to pohodlné - nemusíte nikam jezdit, nemusíte řešit zahraniční platby. Má to ale také svoje háčky a Blesk Zprávy zjišťovaly jaké.

Linda (27) z Ústeckého kraje začala s přeprodejem zboží ve facebookové skupině v lednu 2015, kdy byla na mateřské dovolené. Nyní už vlastní živnostenský list a podniká společně s manželem. Oba brzy překročí hranici obratu milion korun a začnou být plátci DPH.

Začalo to nevinně, měla jsem malou skupinu s pár přáteli, kde jsem se zbavovala oblečení po starší dceři. Pak jsem jednou zajela do Primarku a vzala na zkoušku pár kousků, které jsem ve skupině nabídla. Byl o to velký zájem, takže jsem začala do Německa jezdit pravidelně jednou měsíčně. Většinou tam za objednávku necháme zhruba 50 až 60 tisíc,“ popsala Linda a dodává, že vždy nakoupí za svoje a občas se jí stane, že někdo nezaplatí, ale většinou je to v pořádku.

Nyní má moje skupina osm a půl tisíce členů a myslím, že všechno funguje. Lidé ode mě dostávají doklad, takže s reklamacemi není problém,“ vysvětlila mladá žena a dodává, že ze začátku šlo pouze o přivýdělek k rodičovské dovolené, nyní už se prodeji věnuje na plný úvazek.

Samotný nákup Lindě zabere dva dny. „Zajedeme s manželem do konkrétního obchodu, nafotíme věci, nahrajeme fotky do skupiny a dáme lidem prostor, aby se vyjádřili, co a v jakých velikostech chtějí,“ popisuje průběh žena z Ústecka.

Další práce je pak s roztříděním objednávek, vystavením dokladů, zpracováním adres. Zboží posílá buď poštou, nebo si ho lidé vyzvednou. 

Obchodníci a kšeftaři

Linda s manželem jsou jedni z mnoha lidí, kterým nakupování přes sociální sítě přineslo příležitost, jak si vydělat, v jejich případě poctivě. Prostě si založili živnost a stali se z nich obchodníci. Na českém internetu se ovšem pohybují i překupníci, kteří obchodují na černo.

Finanční správa si hlídá i obchody na internetu.  „Všechny získané informace o subjektech, které tímto způsobem uskutečňují prodeje, pečlivě analyzuje a vyhodnocuje. Kontroloři zjišťují například, zda prodejci podali přiznání k dani z příjmů, identifikují prodejce, kteří nejsou registrováni k DPH, i když překročili danou výši obratu, porovnávají zjištěné údaje s údaji z podaných daňových přiznání,“ popsal tiskový mluvčí Generálního finančního ředitelství Lukáš Heřtus. Pokud si kontrolor není jistý, provede kontrolní nákup. Ten odhalí, zda byly údaje o tržbě zaslány správci daně a jestli podnikatel vystavil účtenku. 

Pokud někdo prodává oblečení, jídlo nebo jiné zboží na sociálních sítích nebo internetu pravidelně, jde už o podnikání a je potřeba vlastnit minimálně živnostenské oprávnění. „Jakmile je prodej prováděn soustavně s úmyslem dosahování zisku, jsou příjmy z něj plně zdaněny a podléhají také pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ uvedla daňová poradkyně Lucie Wadurová.

Odvádět daň ze zboží musí skoro všichni. „Neexistují výjimky, pokud se jedná o soustavnou činnost. Podle zákona o dani z příjmů jsou tzv. „příležitostné“ činnosti osvobozené od daně z příjmů do částky 30 tisíc korun za zdaňovací období, ale pokud se přeprodej opakuje, jde už o podnikání,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy právník Ondřej Preuss.

Jasná pravidla tu nejsou jenom od toho, aby stát vybíral co nejvíc peněz, zároveň chrání i zákazníky v případě reklamace. „U facebookových prodejců je většinou problém, že neuvádí potřebné informace, na které má český spotřebitel právo. Například informace o právech vznikajících z vadného plnění nebo o právu spotřebitele na odstoupení od smlouvy či informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů nebo o řešení spotřebitelských sporů onIine,“ uvedl, na co si dát pozor, tiskový mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Primarku prý překupníci nevadí

Právník v takovém obchodování vidí možnost nekalé soutěže proti konkrétnímu obchodu. „Například Primark by se mohl bránit proti nekalé soutěži zejména v případě, kdy by takový přeprodej byl prezentován jako prodej samotného zboží oficiálním Primarkem a vyvolalo by se nebezpečí záměny. Záleželo by ale i na postoji samotné společnosti, jak silně se chce bránit,“ upozorňuje Ondřej Preuss.

To ale Linda vyvrací. „Lidé vědí, že jde pouze o online nákupy a my tam nakupujeme. Samotný Primark o nás ví a dokonce už nám zařídil i větší košíky a focení zboží jim nevadí. Berou to jako obchod.

Sociální síť Facebook tyto prodejní skupiny nezakazuje, ale pokud se v jejich názvu objeví název konkrétního obchodu, nemilosrdně je maže a jejich vlastníci přijdou o všechny členy skupiny. Přeprodejci se také začínají obávat otevření Primarku v Česku.

„Uvidíme, jestli to do května stihnou, v Polsku už se měl otvírat dávno a ještě to nestihli. Když mi to ubere zákazníky, zaměřím se na jiné obchody nebo i zboží,“ plánuje Linda.

Zdroj: https://www.blesk.cz