Ministerstvo financí chce jednotnou paušální platbou, která by zahrnula daň z příjmů fyzických osob, zdravotní pojištění i sociální pojištění, ulehčit život drobným podnikatelům. Jak by mohla novinka v praxi vypadat? A stojí o ni někdo?
Platby záloh sociálního a zdravotního pojištění, vedení daňové evidence, zdlouhavé vyplňování růžového formuláře daňového přiznání k dani z příjmu nebo účty za daňového poradce. Pro živnostníky s ročními příjmy do jednoho milionu korun by se tyhle povinnosti brzy mohly stát minulostí. Všechno by nahradila jedna měsíční paušální platba. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že zahájilo práce na návrhu zákona, díky kterému se můžou výrazně zjednodušit odvodové povinnosti a snížit administrativní zátěž drobných podnikatelů. „Chceme tím malým živnostníkům ušetřit čas, peníze i stres. Díky tomu se budou moci více věnovat svým zákazníkům, klientům, obchodním partnerům, nebo třeba rodině,“ tvrdí ministryně financí Alena Schillerová.
Paušál za paušál
Nová paušální platba by podle plánu ministerstva měla odpovídat minimálním zálohám na zdravotní a sociální pojištění plus pěti stům korun. V příštím roce by tak mohla být přibližně 5500 korun. V praxi by podle všeho nahradila stávající paušální daň, o kterou beztak není mezi podnikateli příliš velký zájem.
Problematické by mohlo naopak být to, že podnikatelům, kteří dnes platí sociální správě vyšší než minimální odvody, klesne částka, ze které se vypočítávají důchody. Podle Ministerstva financí by to však nemusel být příliš velký zádrhel. „Značná část OSVČ v současné době odvádí pojistné pouze v minimální výši. Z tohoto důvodu by tedy návrh nepřinesl žádnou významnější změnu oproti současnému stavu. Zároveň platí, že tzv. 1. pilíř není jedinou možností, jak se fyzická osoba může zajistit na stáří,“ odpověděl na náš dotaz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva.
A jak návrh Ministerstva financí hodnotí ekonomové, politici, daňoví odborníci a zástupci podnikatelů? Souhlasí s konceptem „jednotné platby“? Spatřují v něm nějaká negativa? A bude o novinku mezi živnostníky dostatečný zájem?
Tomáš Goláň - senátor a daňový poradce
Zrovna tento návrh se mi docela líbí. Ale záleží samozřejmě na tom, na jakou částku bude odvod nastaven a jaké budou konkrétní podmínky. Je důležité, aby to bylo nejen jednoduché, ale i přijatelně zatěžující. Jinými slovy, aby z toho nebyl pak institut podobný paušální dani, kterou dnes nikdo nevyužívá.
Mikuláš Ferjenčík - poslanec za Piráty
Samozřejmě vítám, že si Ministerstvo financí uvědomilo neúnosné zatížení malých živnostníků byrokracií. Vzhledem k tomu, že ministryně zhruba každý půl rok slíbí nový prvek daňové reformy (snížení daní, zrušení superhrubé mzdy, zavedení systému Moje daně atp.) a následně se nic neděje, mám vážnou obavu, že stejně to dopadne i s tímto nápadem. Pochybuju, že ANO dokáže tento návrh zpracovat a prosadit jako zákon. Co se týče úskalí, vidím jedno. Ještě více naroste obří rozdíl mezi byrokracií plátců a neplátců DPH. Živnostníci budou mít ještě větší motivaci nepřiznávat příjmy, aby „nespadli“ do placení DPH a byrokracie s tím spojené. Pravě na zjednodušení tohoto přechodu by se mělo ministerstvo zaměřit.
Karel Havlíček - předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Paušální daň pro nejmenší živnostníky jsme zmínili poprvé v roce 2016. Před pár měsíci jsme ale začali s vládou skutečně koncepčně formovat celý živnostenský balíček, jehož součástí je i vykoupení se jednou platbou ze všech odvodů, kontrol a účetních povinností. Je to průlomové rozhodnutí, kterým vůbec poprvé sdělujeme, že je zde určitá hranice, a to jeden milion korun příjmů, do které budeme živnost úplně jinak posuzovat. Celá naše myšlenka spočívá v tom, že u této skupiny živnostníků musíme přejít z individuálního přístupu, kontrol a komunikace na plošné požadavky a zjednodušené plnění povinností. Je to nový pohled, který boří hranice vnímání byznysu, kdy tvrdíme, že skutečně ziskové podnikání, včetně možných úniků začíná až od hranice obratu milionu korun ročně. Podle všeho jsme se trefili, zájem bude zřejmě slušný. Paušál je první výkop, následovat bude redukce kontrol, zjednodušení otevírání provozoven, sdílení všech odeslaných dat, koncentrace informací na jednom elektronickém místě a definitivní ukotvení dvou dnů v roce, ve kterých se budou moci změny na živnostníka přenášet.
Vojtěch Munzar - poslanec za ODS
ODS dlouhodobě podporuje snižování administrativní zátěže pro živnostníky. Například se nám podařilo prosadit zvýšení limitu daňových výdajových paušálů pro OSVČ. Zároveň prosazujeme i myšlenku paušálních daní, či jednotného inkasního místa. Návrh jednoho odvodu pro živnostníky tak vnímáme jako možnou obdobu našich návrhů. Podstatné však budou jeho konkrétní parametry. Protože vlády hnutí ANO nejsou dlouhodobě přátelské k živnostníkům, je na místě určitá obezřetnost. Špatné nastavení by mohlo způsobit skryté zvýšení zdanění, či odvodových povinností živnostníků. Nebo třeba snížení výpočtu jejich důchodů v budoucnu. Konkrétní parametry tak nebudou klíčové jen pro naše rozhodování, ale zejména pro samotné živnostníky.
Simona Hornochová - daňová poradkyně, bývalá náměstkyně ministra financí
O tom, že zavedení paušální platby může menším živnostníkům v daňové agendě a hlavně nejistotě, jestli všechno vyplnili a odevzdali správně, hodně ulehčit, hovořím už dlouho, tento krok tedy samozřejmě vítám. Musíme si ale počkat na konečné řešení, protože záležet bude jako vždy na detailu. Zatím žádné minulé zjednodušení v daních moc jednoduché nebylo, nebo mělo tolik podmínek, že ho prakticky nikdo nevyužíval. Také obrat jeden milion korun není příliš vysoký. Spoustě živnostníků se paušál nemusí vyplatit – mají totiž k dispozici poměrně vysoké odčitatelné položky. Zkusili jsme propočet a například řemeslníkům s 80procentním výdajovým paušálem to výhodu nepřinese, příjmy musí evidovat stejně. Pro OSVČ s nižším paušálem, tedy třeba obchodníky nebo překladatele, to bude zajímavější, zejména pokud budou bezdětní. Kdo má dvě děti a manželku na mateřské, už bude dost zvažovat. Zároveň pokud by se někdo spoléhal na důchod od státu, měl by vědět, že kvůli menším odvodům ho pak bude mít nižší.
Michal Pícl - ekonomický expert ČSSD, Masarykova demokratická akademie
Jedna paušální daň pro OSVČ je zajímavý koncept. Základní výhodou, z mého pohledu správnou, je samotný princip paušální daně založený na ideji jednoho inkasního místa, který OSVČ může výrazně administrativně ulevit.
Otázkou je, pro jak široký okruh by daň skutečně platila. Představený obrys koresponduje s využitím paušálu do milionu korun ve výši 80 procent výdajů, což může fiskálně přinést určité, byť minimální výnosy daně. Pokud by se to ale týkalo i dalších skupin s nižším paušálem, stát by návrhem ve výši pouhých 500 Kč daně výrazně tratil.
Zásadní problém návrhu, při současném pojetí penzijního systému, ale vidím v tom, že paušální daň v sobě skrývá jak daň z příjmu, tak povinné odvody do sociálního a zdravotního systému. Lze těžko odvodit, kolik by ze zaplacené částky OSVČ odvedla na budoucí vyměření svého starobního důchodu. To by si asi současně vyžádalo nutnost zavedení formátu jakéhosi fiktivního základu odvedeného z této daně, aby nebyl živnostník krácen například v důchodu. I na tuto otázku bychom měli od předkladatele předem znát odpověď. Zatím jsme se ji bohužel nedočkali.
Radomil Bábek - předseda Podnikatelských odborů a Asociace podnikatelů a manažerů
Nejprve k záměru samotnému: Podnikatelské odbory podporují jakékoli zjednodušení podnikání pro nejmenší podnikatele. Tedy i paušální daň bychom podpořili.
Pokud by však měl drobný podnikatel s menším než milionovým ročním obratem odvádět měsíčně 5500 korun (nebo 5400 korun, to je jen kosmetická úprava), činí to v ročním souhrnu více než 60 tisíc korun odvedených státu. Podnikání s milionovým obratem nebývá ziskové, bývá to k uživení, proto považuji takovou částku za přemrštěnou a nemyslím, že by byla pro drobné podnikatele motivující.
Je nutné vzít v úvahu, jakou činností se podnikatel zabývá. Pokud je náročná na náklady (malá výroba, řemesla apod.), pak by paušální výdajový odpočet mohl být 80 procent a potom bude částka paušální daně příliš vysoká. Bude-li podnikatel v nejnižší kategorii odpočtů (30 procent), tedy může mít nízké náklady, pak by pro něj mohla být navržená částka zajímavá. Jediné, s čím se dá souhlasit, je úspora času a peněz při komunikaci se státem, při vyplňování daňových přiznání a možná (státní správě se nedá věřit) odstranění hrozby kontrol.
Jiří Nesrovnal - člen Prezidia a vedoucí Sekce daň z příjmů právnických osob
K detailnímu hodnocení uvedeného návrhu zatím chybí více podrobností – a jak říká klasik „ďábel tkví v detailu“. Důležité tedy budou konkrétní podmínky, za jejichž naplnění bude možné uvedenou paušální platbu uplatnit. Například zda bude nějaké omezení v počtu zaměstnanců takového podnikatele; zda bude moci mít daná fyzická osoba i ostatní příjmy (např. příjmy ze zaměstnání či nájmu) a pokud ano, jak je bude zdaňovat. Otázkou také zůstává, jakou evidenci bude muset fyzická osoba vést, respektive jak bude prokazovat nepřekročení limitu jednoho milionu korun. Stejně tak, zda se na ni budou vztahovat povinnosti vyplývající z EET. Pokud by byla povinnost evidovat tržby, významná část administrativní zátěže by zůstala zachována.
Z hlediska způsobu vypořádání povinností vůči státnímu rozpočtu může být jistě skupina, pro kterou bude nový způsob výhodnější. Nelze ale vyloučit, že zde budou podnikatelé, pro které bude stávající systém zdanění vést k nižšímu odvodu do státního rozpočtu. I z tohoto pohledu budou relevantní konkrétní parametry nového systému. Tedy třeba otázka, zda bude možné uplatnit daňové bonusy či některé odčitatelné položky nebo budou danou úhradou vypořádány veškeré vztahy vůči státnímu rozpočtu. Za důležitou věc považujeme, aby vstup a výstup do nového systému byl dobrovolný.
Lukáš Kovanda - hlavní ekonom Czech Fund
Návrh ministerstva financí lze pochopitelně vítat, nemělo by ale zůstat jen u něj. Naštěstí ministerstvo poslední dobou přichází i s dalšími pozitivními zásahy. Na sklonku loňska například vrátilo limit pro možnost uplatnění paušálních výdajů na dva miliony korun. Nynější návrh pomůže vlastně jen části podnikatelů s ročními příjmy do milionu korun, takže žádnou renesanci podnikatelství u nás nezpůsobí. Celkově podnikatelé budou zřejmě dále vymírat. Jejich podíl na celkovém počtu pracujících činil podle čísel ČSÚ v roce 2017 zhruba sedmnáct procent. V roce 2010 to přitom bylo osmnáct procent. Zvláště varovný je ale citelný pokles podnikatelů, kteří vytvářejí pracovní místa pro další lidi. V roce 2010 jich bylo zhruba 178 tisíc, v roce 2017 však už jenom necelých 164 tisíc. Počet zaměstnanců jako takových ve stejné době narostl o více než 300 tisíc. Jsou třeba další vstřícné kroky vůči podnikatelům a je třeba redukovat početní stavy státních zaměstnanců. Prospěje to celé ekonomice, nám všem.
