Po dlouhotrvajících jednáních byla schválena pravidla kurzarbeitu
Na svém mimořádném zasedání 25. září schválil kabinet nová pravidla kurzarbeitu. Short-time work (STW) neboli zkrácená práce při ekonomických obtížích s částí mzdy od státu by mohla být zavedena již od listopadu tohoto roku, v závislosti na stavu ekonomiky. Navázala by tak na program Antivirus, který bude k 31. říjnu ukončen. Podle návrhu novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíván by byl se při vážném ohrožení ekonomiky (tedy na základě vyhodnocení “relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“), při živelní pohromě, epidemii nebo kyberútoku. „Považuji to za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance,” sdělila ke schválení novely ministryně práce a sociálních věcí Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. Právě v “dílně“ jejího resortu norma vznikla. V rámci kurzarbeitu by zaměstnavatel platil svým zaměstnancům za odpracované hodiny, stát by jim pak poskytl část výdělku za neodpracovaný čas. Pracovník by doma mohl zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to po dobu maximálně 12 měsíců. Za neodpracované hodiny byl mohl od státu dostat až 70 procent čistého, nejvýše však do celostátní průměrné mzdy. Podporu od státu by mohli dostávat zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou u právnické osoby (ve firmě) zaměstnáni aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek. Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel. Podle poslední verze novely zákona o zaměstnanosti by přesné podmínky měla nastavit vláda ve svém nařízení – v něm by byly stanoveny region, odvětví, rozsah zkrácené práce i doba, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pravidla kurzarbeitu „v kostce“ - Zaměstnanec bude moci zůstat doma jeden až čtyři dny v týdnu, a to až po dobu maximálně 12 měsíců. - Zaměstnanec dostane od státu 70 procent čistého výdělku, nejvýše ale do celostátní průměrné mzdy. - Podporu by mohli pobírat zaměstnanci pracující na smlouvu na dobu neurčitou, kteří jsou u právnické osoby/ve firmě zaměstnáni aspoň čtvrt roku. - Zdravotní pojištění se bude platit z běžného plného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel. Příspěvek v době částečné zaměstnanosti zákony upravují již nyní, podle zaměstnavatelů i odborů ale není současné nastavení funkční. Podle normy právnická osoba/firma platí zaměstnancům za neodpracovanou dobu minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň jeden den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek ve výši maximálně 0,125 násobku průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu. „Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad-hoc podpůrných programů, měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla,“ uvedl daňový poradce a jednatel Komory daňových poradců Ing. Vlastimil Sojka. A dodal: „I když bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.“ Podle sdělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) fungoval kurzarbeit v 25 jejích členských zemích již během ekonomické krize v letech 2008 až 2010. Nejvíce právnických osob jej využilo v Německu, v Itálii, Nizozemsku, Slovinsku, Rakousku nebo Belgii. V ČR byl kurzarbeit schválen až v roce 2015. Novelu zákona č. 435/2004 Sb. ještě musí schválit Parlament ČR a následně podepsat prezident republiky. Zdroj: Advokátní deník, 25.09.2020 (10:37:04)
