Pokuta za daňové přiznání e-mailem. Nesmysl, rozhodl soud

Nejste stát ve státě, vzkázal Nejvyšší správní soud finanční správě. Ta podle něj chybovala, když odmítala přijmout daňové přiznání zaslané e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.

Paní Šárka S. koupila v roce 2015 nemovitost. A včas pak splnila, co měla: Podala přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.

Poslala ho na konci června e-mailem do elektronické podatelny finančního úřadu, konkrétně na adresu podatelna2009@fs.mfcr.cz patřící územnímu pracovišti pro Prahu 9. E-mail podepsala takzvaným uznávaným elektronickým podpisem.

Ještě do konce července – než uplynula tříměsíční lhůta určená zákonem – potom daň i zaplatila.

Jenže: 6. srpna dostala z finančního úřadu e-mail, kde ji napsali, že přiznání nepodala zákonem požadovaným způsobem, a proto ho nepřijali. Podle úřadu nešlo o takzvanou kvalifikovanou formu podání.

Podle tehdejšího znění zákona (daňového řádu), který je prakticky shodný s tím současným, lze přiznání podat třemi způsoby: Buď písemně, tedy klasickou poštou s vlastnoručním podpisem. Nebo „ústně do protokolu“, tedy osobně na finančním úřadě. Třetí možností je „datová zpráva“ – ta musí být podepsaná uznávaným elektronickým podpisem, nebo odeslaná prostřednictvím datové schránky.

Stejný účinek může mít i „použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout,“ – ovšem jenom za podmínky, že odesílatel takové podání potvrdí do pěti dnů některým ze zmíněných způsobů.

Typickým příkladem, kdy tohle pravidlo přijde ke slovu, je zaslání přiznání obyčejným e-mailem bez elektronického podpisu. Takové podání je nutné do pěti dnů potvrdit klasickou poštou s vlastnoručním podpisem, nebo zajít na úřad.

Finanční správa však dlouhodobě odmítala přijímat i e-maily s uznávaným elektronickým podpisem. Nešlo prý o datovou zprávu. Za tu finanční správa považovala jenom data zaslaná přímo přes její speciální aplikaci EPO, nebo přes datovou schránku.

Paní Šárka proto 14. září poslala daňové přiznání ještě jednou, a to na CD, zaslaném jako doporučenou zásilku prostřednictvím České pošty. Připojila i stížnost na postup úřadu.

Ten stížnost odmítl a 4. ledna uložil paní Šárce pokutu ve výši 500 Kč za opožděné podání přiznání. S odvoláním u finančního ředitelství neuspěla, stejně jako s žalobou u Městského soudu v Praze. Zastání našla až u Nejvyššího správního soudu.

Soudci konstatovali, že zaslání e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem je také v daňových věcech „kvalifikovaným podáním“, které odesílatel nemusel nijak dál potvrzovat. A že za to určitě neměla padnout pokuta za opožděné přiznání.

Podle soudu sice mohla finanční správa určit technické aspekty přijímání datových zpráv, tedy jejich formát a strukturu, nemohla však zcela zakázat podání přiznání prostřednictvím e-mailu, pokud byl podepsaný uznávaným elektronickým podpisem. Takový e-mail měla finanční správa uznat jako datovou zprávu.

Soud odkázal také na definici datové zprávy v tehdejším zákoně o elektronickém podpisu: Jde o „elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru“.

Také na finanční správu se vztahuje obecná úprava podatelen v zákoně o archivnictví a spisové službě, zdůraznil soud. Úřady podle tohoto zákona musí vybavit své podatelny „zařízením umožňujícím příjem datových zpráv doručovaných na elektronické adresy podatelny“, podle vyhlášky se tím výslovně rozumí adresa elektronické pošty.

Finanční správa namítala, že jí zákon umožnuje zvolit „vhodný způsob komunikace s daňovými subjekty s ohledem na její technické vybavení“. Soud se však pozastavil nad tím, v čem by podání daňového přiznání formou datové zprávy s uznávaným elektronickým podpisem zaslané e-mailem mělo být méně vhodným způsobem komunikace v porovnání s jeho zasláním jiným elektronickým způsobem stejnou formou. A to navíc v případě, kdy finanční úřad má zřízenou a očividně funkční e-mailovou schránku podatelny.

Nejvyšší správní soud proto dal paní Šárce za pravdu a zrušil předchozí rozhodnutí včetně pokuty.

„Hlavní poselství toho rozsudku je, že finanční správa není stát ve státě, ale že na ní platí stejná pravidla jako pro celou státní správu. Tím mám v tomto případě na mysli zákon o archivnictví a vyhlášku o podrobnostech pro spisovou službu,“ shrnuje to Tomáš Hajdušek, daňový poradce a vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR.

Zmíněný paragraf daňového řádu má teď sice mírně odlišnou podobu oproti stavu, kterým se zabýval soud, v praxi je však jeho smysl zřejmě stejný. Místo datové zprávy „podepsané uznávaným elektronickým podpisem,“ mluví o datové zprávě „podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“.

„Jsem přesvědčen, že ani pozdější legislativní změny daňového řádu na platnosti tohoto konkrétního rozsudku nic nezměnily. Tedy že kdyby se ten příběh odehrál úplně stejně dnes jako tehdy, tak by ten rozsudek dopadl stejně,“ říká Hajdušek.

Generální finanční ředitelství nechtělo rozhodnutí soudu zatím komentovat. Neodpovědělo ani na otázku, jestli se současná úprava zásadně liší od té dřívější. „Tento rozsudek momentálně analyzujeme, a proto není v tuto chvíli možné poskytnout jakékoliv vyjádření,“ říká Klára Křehlová z tiskového oddělení.

V roce 2021 by snad Češi konečně mohli podat daňové přiznání jednoduše online. Nebudou si k tomu muset zřizovat (a platit) ani elektronický podpis, ani datovou schránku, ani občanský průkaz s čipem.

Ministerstvo financí slibuje, že spustí portál Moje daně, který by měl být dostupný stejně snadno (a bezplatně) jako internetové bankovnictví. Identitu ověří banka, lidem k tomu mají stačit běžné přihlašovací údaje k účtu.


Zdroj: peníze.cz, 26.10.2020 07:03:24