Pomoc bohatším. Změny v daních zvýší mzdy, ale poškodí státní kasu

Překopání daňového systému v oblasti mezd, které schválila sněmovna, pomůže více bohatším, míní ekonomové

Jednodušší daně, dvě sazby, vyšší sleva na poplatníka a stovky až tisíce korun na výplatní pásce navíc. Tak se dají ve stručnosti shrnout dopady nového daňového balíčku, který během čtvrtečního jednání schválila sněmovna a který má začít platit příští rok. Mnozí odborníci a politici ale varují, že ekonomice moc nepomůže, a naopak poškodí v následujících letech státní rozpočet.

Podle schválených změn si například zaměstnanec s hrubým příjmem třicet tisíc korun hrubého měsíčně vydělá o 2304 korun více než v současnosti. U lidí s hrubou mzdou 35 tisíc je to 2559 korun. Obecně platí, že čím vyšší příjmy, tím větší je efekt balíčku na výplatní pásce.

Vládní rozepře

Důvodem změny je především zrušení superhrubé mzdy, sazby daně ve výši 15 procent, nad 139,5 tisíce pak 23 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Zavedení nových sazeb přitom byl nápad premiéra Andreje Babiše (ANO) a nesouhlasila s ním koaliční sociální demokracie.

„V příštích měsících a letech nás bude hlava bolet nejen z následků covidu, ale i z nezodpovědné sekery zaseklé poslanci ANO, ODS a SPD,“ uvedl k tomu její předseda Jan Hamáček.

Není sám, kdo k tomu měl kritické připomínky. „Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne sto miliard korun,“ okomentovala schválení daňového balíčku Národní rozpočtová rada. Bude to podle ní znamenat větší zadlužení země. „Už jen ve světle zrušení superhrubé mzdy je tedy zřejmé, že bude obtížné, ne-li nemožné dodržet plán schodku státního rozpočtu na příští rok,“ míní i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

"Pro rozpočet to bude znamenat velký problém a je otázka, jestli to povede k vyšším útratám, nebo ne," řekla Deníku prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Platí podle ní to, že lidem s průměrnými a vyššími příjmy zůstane více peněz, ale není jisté, že je za současného stavu vrátí zpátky do ekonomiky.

Naopak David Marek ze společnosti Deloitte vidí ve změnách i pozitiva. Třeba v tom, že se sníží daňové zatížení práce. "Tento parametr byl u nás nastavený příliš vysoko, takže dochází ke korekci správným směrem," říká. Dopady do rozpočtu tak ani podle něj nebude malé, takže se naskýtá otázka, zda to kompenzovat zvýšením jiných daní nebo seškrtáním výdajové stránky či kombinací obojího. "Spotřebu to zvýší, ale je otázka, v jakém množství. Určitě všechno neskončí v úsporách," nesouhlasí David Marek se šéfkou Komory daňových poradců Pospíšilovou.

Výhoda pro bohaté

Podle Jana Bureše z Patria Finance reforma pomůže především bohatým. „Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní,“ míní s tím, že to je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. „Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic,“ dodává.

Podle daňového specialisty Michala Šestáka z Moore Accounting CZ by těm s nižšími příjmy pomohly více jiné věci než zrušení superhrubé mzdy. „Spravedlivějším řešením by bylo například snížení sociálního a zdravotního pojištění, které by díky následnému snížení ceny práce mělo pozitivní vliv na celou ekonomiku,“ míní.

"Nízkopříjmové skupiny často kvůli odpočitatelným položkám často žádnou daň neplatí," říká Pospíšilová. Souhlasí se Šestákem, že tyto lidi trápí často spíše zatížení v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. "A tam žádné změny nejsou," uzavírá.


Zdroj: deník.cz, 20.11.2020 (17:04:05)