Proč vypínat něco, co běží samo, myslí si část podnikatelů. Údaje do systému EET zasílají dál

Pavel F. dodává sklo a porcelán do obchodů, restaurací, školních jídelen nebo vinařům v oblasti Jižní Moravy. I on jako velkoobchodník musel v březnu roku 2017 nakoupit pokladní zařízení a začít evidovat své tržby. V té době začala platit pro velkoobchod i maloobchod elektronická evidence tržeb – ambiciózní projekt a vlajková loď tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO), který sliboval miliardy do státního rozpočtu.

Nebylo mu nic platné, že s opatřením tehdy nesouhlasil. „Ten nástroj je příšerně drahý, neekonomický, bez jakékoliv vazby na cokoli v účetním systému. Myslím, že stát má dostatek prostředků na kontrolu tržeb. Jsou tak jednoduché a nenákladné, že EET je vedle nich raketoplán. Nejhorší je ale ta nedůvěra na straně státu,“ přibližuje svůj názor na evidenci pro server iROZHLAS.cz.

Letos v květnu vláda kvůli koronaviru a nouzovému stavu povinnost evidovat narychlo stopla do konce letošního roku. V říjnu po téměř čtyřech letech fungovaní spolu s druhou vlnou epidemie koronaviru se rozhodla evidenci přerušit až do konce roku 2022.

Odpůrci opatření, jako je například Pavel F., by mohli mít z kroku vlády radost. Jenže například on plánuje posílat své tržby finanční správě dál. „Nevypínám…když už to běží. Pak bych musel zase absolvovat všechno od začátku. A jestli to jednou zruší, budu jim to tam cpát pořád,“ vysvětluje svůj postoj.

Přerušením EET by mu sice některé starosti odpadly – třeba hlídání a instalace certifikátů, které považuje za „únavné“, ale jinak mu veškerá správa softwaru běží automaticky. „De facto je mi jedno, jestli doklady posílám, nebo ne,“ dodává.

Evidence funguje dál

A pan Pavel není sám. „Je to nesmysl, proč vypínat něco, co běží samo,“ píše živnostník ve specializované skupině na facebooku, kde podnikatelé odklad řešili. „Jedu dál, vůbec mi EET nevadí,“ přidává se druhý. V podobném duchu se nesou i další komentáře. Najdou se samozřejmě i tací, kteří odklad vítají. „Pokud je to posunuto o dva roky, už se mi nechce platit 600 Kč měsíčně,“ píše například jedna žena. Mezi diskutujícími v této skupině je ale v menšině.

Že řada podnikatelů bude nejspíš své tržby dál zasílat na finanční úřady, nevyplývá jen z jejich komentářů na sociálních sítích, ale i z veřejných dat na webu e-trzby.cz, které redakce prostudovala.

Povinnost evidovat do konce letošního roku prodejcům a restauratérům odpadla kvůli nouzovému stavu už na jaře, kdy museli zavřít své provozy. V létě, kdy se ale opatření v Česku rozvolnila a restaurace, hospody, obchody i hotely se opět rozjely, zaevidovali jen o zhruba 20 procent méně tržeb než ve stejném období v předchozích letech.

Například v červenci loňského roku poslali podnikatelé téměř 379 milionů účtenek, ve stejném měsíci letos to bylo si 310 milionů. Pokles byl tedy přibližně 18 procent. V letošním srpnu bylo meziročně asi o 73 milionů zaevidovaných tržeb méně, propad byl tedy zhruba 19procentní.

Z veřejných dat je možné vyčíst rozdíl v počtu zaevidovaných tržeb, už ale nelze odvodit, o kolik méně daňových subjektů je zaslalo. Zjednodušeně nevíme, kolik podnikatelů a firem evidovalo dál a kolik se zasíláním účtenek přestalo ať už proto, že využilo úlevy nebo že neotevřelo své provozovny vůbec.

Dle finanční správy letošního pardonu z EET využila necelá třetina podnikatelů: „V porovnání například s lednem 2020, ve kterém zaslalo datové zprávy 125 732 subjektů, evidovalo v říjnu 2020 o cca 30 procent subjektů méně,“ uvedla pro iROZHLAS.cz její mluvčí Klára Křehlová.

Zda se bude situace v následujících letech vyvíjet obdobně, ukážou až data. I samo ministerstvo financí a finanční správa přitom předpokládají, že někteří podnikatelé s evidencí neskončí. Proto také, ačkoliv povinnost evidovat není, celý systém v následujících dvou letech dál poběží. „Systém elektronické evidence tržeb bude i nadále plně funkční, jelikož významná část podnikatelů své tržby eviduje dále, a to dobrovolně,“ potvrdil redakci mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

Státu tak ani neodpadnou veškeré náklady na provoz evidence tržeb, protože ji bude třeba stále udržovat. Technické zabezpečení vyjde podle informací z finanční správy přibližně na 6 milionů měsíčně, tedy asi na 72 milionů ročně. Tyto peníze bude muset stát v následujících letech na provoz vynaložit.

Necelých 200 milionů korun jde pak na platy zaměstnanců, kteří chod evidence zajišťovali. Část z těchto nákladů se už nyní přesunula na práci spojenou s vyřizováním kompenzací pro podnikatele zasažené aktuální krizí.

„V tuto chvíli je finanční správa plně vytížena správou kompenzačního bonusu pro OSVČ, který se snaží směrem k desetitisícům poškozených podnikatelů odbavovat v řádu maximálně dnů. Infolinky pro EET byly změněny na infolinky na pomoc občanům v souvislosti s odklady daní,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch. Berní úředníci také pomáhají hygieně s trasováním nakažených nemocí covid-19.

Úleva pro podnikatele i úředníky

Poptávka po přerušení nebyla vysoko ani mezi všemi odbornými svazy, a to ačkoliv samo ministerstvo říká, že takový návrh vzešel právě z jednání s nimi. Nevolala po ní například Asociace malého a středního podnikání, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdila její ředitelka Eva Svobodová. Za zásadní to nepovažuje ani prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, který pro Lidové noviny řekl, že přerušení EET „není důležité“.

Podobně to vidí i Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců, který je zároveň jihočeským krajským radním za ODS. „Odložení náběhu třetí a čtvrté vlny je podle mého názoru správné. Pro poplatníky, kteří již EET měli zavedenou z první a druhé vlny, podle mého názoru platí, že samotné vedení či nevedení EET je nyní pro ně ten nejmenší problém,“ vysvětlil.

Odklad naopak chtěla například Hospodářská komora. „Spadat do povinnosti EET nespočívá jen v tom, že na pokladně vydáte účtenku zákazníkovi. S EET jsou spojené další povinnosti a úkony potřebné pro evidenci tržeb. Provozovna musí například provádět autentizaci a obnovovat platnost certifikátů pro pokladní zařízení... Certifikát do pokladního zařízení musíte nainstalovat, v této věci je třeba obracet na dodavatele pokladního systému. To je krátký výčet úkonů, které byste musela učinit, i přestože tržby třeba teď neevidujete, protože vám vláda podnik zavřela. Z tohoto hlediska dává prozatímní odklad EET smysl i pro ty, kteří dnes tržby již evidují, získají kupříkladu čas na případné aktualizace certifikátů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí komory Miroslav Diro.

K přerušení evidence tak nevedla ministerstvo jen snaha o úlevu podnikatelům, ale i vlastním zaměstnancům na finanční správě. Jako jeden z důvodů to resort uvádí i v důvodové zprávě k zákonu, kterým EET odložil. „Orgány Finanční správy České republiky nadto v průběhu nouzového stavu vykonávají agendy, v jejichž důsledku bude i nadále snížena jejich možnost vykonávat agendu evidence tržeb,“ stojí v dokumentu.

Ještě v březnu tohoto roku, kdy se přijímaly první úlevy pro podnikatele, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v souvislosti s odkladem 3. a 4. vlny tvrdila, že odklad není možný. „Odložit závěrečnou fázi EET sice nemůžeme, ale po tři měsíce nehrozí podnikatelům z poslední vlny za neevidování žádné sankce,“ napsala tehdy na svém twitteru. Na webu ministerstva bylo upřesněno, že to není možné bez „změny legislativy“. Jenže o dva měsíce později vláda odklad do konce roku schválila a v říjnu pak odhlasovala přerušení do konce roku 2022.

Mezitím se i berní úředníci museli vypořádat s důsledky koronavirové krize. V květnu si ředitelka finanční správy Tatjana Richterová v tiskové zprávě „postěžovala“, že vyhlášení nouzového stavu přišlo nejen pro daňové poplatníky, ale i úředníky.

„Koncem března je každoročně rozšířena pracovní doba na finančních úřadech a naši zaměstnanci vyjíždějí vybírat daňová přiznání do menších obcí. Místo toho jsme museli finanční úřady uzavřít, omezit provozní dobu podatelen a zavést směnný provoz abychom ochránili zdraví veřejnosti a našich zaměstnanců,“ uvedla. Zpracovat museli například milion žádostí o kompenzační bonus.

Stát přichází o tvrdá data

Hajdušek z Komory daňových poradců upozorňuje na to, že odložení povinnosti evidovat plošně pro všechny podnikatelé, představuje pro stát jedno velké negativum. A to ztrátu cenných dat zvláště z oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a obchodu.

„Jako ekonom bych chtěl zdůraznit, že vypnutím EET se stát připravil o velmi cenná data o přesných dopadech koronavirové krize v těchto sektorech ekonomiky z hlediska teritoriálního i velikosti podnikatelů,“ uvedl.

Přitom právě pokles tržeb by mohl být vodítkem při rozdělování kompenzací, jako je tomu třeba v některých sousedních zemích. Například německá vláda podle nejnovějších informací chce malým a středním firmám, které budou muset v listopadu v rámci nových německých protipandemických opatření zavřít, proplatit 75 procent jejich ušlých tržeb. Podle poklesu tržeb plánuje cílit finanční pomoc v cestovním ruchu nebo ve stravování také slovenská vláda.

I když větší část podnikatelů bude evidovat dál, data nebudou dle Hajduška mít takovou cenu. „Nelze argumentovat tím, že i nadále mohli či mohou vést EET dobrovolně, protože ‚dobrovolná‘ data jistě nemají potřebnou vypovídací schopnost jako ‚povinná‘ data,“ dodal.

Finanční správa na dotaz, zda se přerušením povinnosti evidovat zbytečně nepřipravila o cenné informace, nereagovala. Mluvčí Lukáš Heřtus pouze uvedl, že „systém EET je připraven informace o evidovaných tržbách poplatníků i nadále přijímat a umožnit poplatníkům s údaji, které do systému zašlou, disponovat, a to standardním způsobem prostřednictvím aplikace Elektronická evidence tržeb na Daňovém portálu“.

‚Evidovat nebudeme‘

Vietnamský obchodník Hung Tran, který vlastní obchod s oblečením v Kroměříži, je opačným případem než Pavel F. z úvodu článku. Evidenci vypnul při první možné příležitosti. „V létě jsme neevidovali. Proč, když to najednou není povinné,“ říká Tran pro iROZHLAS.cz.
 

I jeho omezení prodeje způsobené koronavirovou krizí citelně zasáhlo. „Už na jaře to byl problém, naštěstí jsme měli rezervy, po kterých sáhnout. Na podzim jsme se postupně přizpůsobit novým a novým opatřením, až nakonec přišel další pokyn zavřít. Obecně vzato ale moc v posledních měsících neprodáme, lidi tolik nechodí… a teď neprodáme vůbec nic,“ popisuje, jak se mu v podnikání vedlo v posledních měsících.

Nemuset evidovat v době nouzového stavu tak pro něj byla citelná úleva. „Už pořízení všeho, co bylo k EET třeba, bylo pro nás problematické, byly to vlastně jen náklady a starosti navíc. A to v rámci byznysu, ze kterého asi člověk nezbohatne,“ vysvětluje, proč ani on nebyl ze zavádění evidence před třemi lety nadšený.

Evidovat tržby neplánuje ani v případě, že by letos ještě otevřel obchod: „Dokud nebude třeba evidovat tržby, nebudeme to dělat.“ Přerušení opatření na následující dva roky přitom vnímá jako značnou úlevu.

„Už jsme starší a veškerá zařízení okolo EET jsou v češtině, tak dobře ji neumíme. Zadáváme položky pomalu a občas se stane, že uděláme chybu, což celý proces komplikuje. Nemůžeme si tedy stěžovat na to, že nám tahle část odpadla. Úleva to rozhodně je, přestože bychom byli radši, kdyby něco takového neexistovalo vůbec,“ dodává Tran.

Zdroj: iROZHLAS, 15.11.2020 (07:16:16)