Říká pravdu Babiš, nebo Číňané? Úřady se k tajemné schůzce v Sokolovně nehlásí

Publikováno 04.01.2019
Autor: JUDr. Ing. Martin Kopecký

Schůzka českého předsedy vlády s čínským ambasadorem v Praze měla nejen nezvyklý a dosud ne zcela jasný obsah. Standardní nebylo ani místo setkání – namísto obvyklých reprezentačních prostor se Andrej Babiš s Čang Ťien-minem sešel v Sokolovně v Průhonicích. Tu přitom provozuje firma Imoba, spravovaná v rámci premiérovy bývalé firmy SynBiol společně s Agrofertem premiérem založeným svěřenským fondem. S tím přitom Babiš dle svých opakovaných vyjádření nemá nic společného.

O obsahu schůzky, která se konala nezvykle den před Štědrým dnem na žádost Číňanů, referují Češi a Číňané odlišným způsobem. Zatímco čínská strana vydala den po setkání tiskovou zprávu a o setkání Číňané referovali i na sociálních sítích, české úřady ke schůzce téměř dva týdny mlčí.

S dotazem, v jakém formátu se schůzka konala a kdo byl jejím pořadatelem, se deník Echo24 na úřady obrátil již na konci prosince. To, že by se úřad jakýmkoliv způsobem podílel na organizaci schůzky, odmítl zástupce ministerstva zahraničních věcí. „Ministerstvo zahraničí nemá o schůzce informace jiné než z veřejných zdrojů,“ uvedl několik dní po jednání Michal Bucháček z tiskového odboru Černínského paláce pro deník Echo24.

Varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 17. prosince. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. V reakci na zprávu NÚKIB přitom Babiš nařídil, aby se úřad vlády zbavil mobilů od firmy Huawei, stejně se rozhodla postupovat také ministerstva průmyslu či zdravotnictví. V pátek 21. prosince ovšem předseda vlády po jednání Bezpečnostní rady státu uvedl, že takový krok byl unáhlený, protože úřad varování nedostatečně vysvětlil. „Varování se týká pouze systémů zařazených do kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů, kterých je několik desítek,“ uvedl premiér. Čínští diplomaté po Babišově schůzce s velvyslancem uvedli, že varování českého úřadu pro kybernetickou bezpečnost se „nezakládá na skutečnosti“, mělo nepříznivý dopad a čínská strana proti němu protestuje. „Čínská strana bere na vědomí úsilí české vlády o nápravu příslušných chyb a doufá, že česká strana přijme účinná opatření, aby zabránila opakování podobných událostí, a bude účinně chránit legitimní práva a zájmy čínských firem,“ napsala ambasáda.

Deník Echo24 kontaktoval s dotazem, zda premiér užívá, a za jakých podmínek, i další majetek svých bývalých firem, mluvčího společností Agrofert a Imoba Karla Hanzelku i samotného šéfa vlády. „Jsme soukromá společnost, informace tohoto charakteru nezveřejňujeme,“ odpověděl deníku Echo24 Jan Pavlů za holding Agrofert. Premiér na dotaz neodpověděl.

Užívání prostor soukromé společnosti k jednání s velvyslanci či prezidentem má kromě místa, nezvykle vzdáleného od centra města, také finanční aspekty. Pokud premiér ke svým jednáním využívá prostor soukromé firmy, je nutné za něj společnostem platit nájemné. To platí jak v případě, že by si prostory pronajal Úřad vlády, tak Babiš sám. "Kdyby si to pronajímal Úřad vlády, tak předpokládám, že by to nevyužíval zdarma. Tam by na to měla být nájemní smlouva mezi úřadem vlády a vlastníkem, zejména, pokud by to bylo dlouhodobé," řekl deníku Echo24 Martin Kopecký z Komory daňových poradců.

Babiš ani Úřad vlády podrobnosti o tom, proč se schůzka konala v Průhonicích, a zda tam úřad či sám premiér pořádá i další jednání, nesdělili. V případě, že by společnosti premiérovi prostory poskytovaly bezplatně, vznikla by mu s největší pravděpodobností povinnost odvést z užívání věci daň státu. „Když máte takový nepeněžní příjem, tak ho v obecné rovině máte zdanit, přičemž základem daně by měla být nějaká obvyklá cena tohoto příjmu,“ řekl deníku Echo24 Martin Kopecký.

Obecně by při bezúplatném využití cizí nemovitosti mohl vzniknout bezúplatný příjem, který by mohl podléhat zdanění,“ uvedla pro deník Echo24 daňová poradkyně Lucie Wadurová s tím, že podstatná je zejména částka, za níž je obvykle objekt stejného typu pronajímán. Pokud by takový pronájem dosahoval u jednoho poskytovatele menší hodnoty než 100 tisíc korun ročně, byl by uživatel věci od daně osvobozen. Jiná situace by však nastala, pokud by měl premiér objekty či jejich části v užívání dlouhodobě. "V obecné rovině, pokud by někdo využíval majetek, který patří někomu jinému, třeba Agrofertu, a používal by to pro svoje osobní účely, a pokud by za to neplatil, tak by takový bezúplatný příjem danit měl. Protože obvyklá tržní cena za tyto pronájmy by přesahovala 100 tisíc korun," dodal pro deník Echo24 daňový expert Martin Kopecký.

Zdroj: https://echo24.cz