Stravenkový paušál i rušení superhrubé mzdy míří ke schvalování

Praha - Vládní balík daňových změn míří ve Sněmovně po dnešku k závěrečnému schvalování. K předloze, která zavádí například stravenkový paušál nebo zdražení cigaret, vznesli poslanci na šest desítek pozměňovacích návrhů. Mezi nimi jsou i návrhy premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Vyvolaly ale kritiku části opozice. Babišův návrh kritizovala i koaliční ČSSD. Současně s tím ale některé opoziční strany předložily své vlastní návrhy na zrušení superhrubé mzdy. Sněmovna přerušila další projednávání vládního návrhu širších změn v exekucích do příští schůze v prosinci.

Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent. Oba návrhy mají začít platit už od příštího roku.

Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložili Piráti se sazbami 19 a 23 procent. Současně ale navrhují zvýšení základní slevy na poplatníka na 33.000 korun. Občanští demokraté chtějí nechat jedinou sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 procent.

Komunisté navrhli dokonce tři pásma zdanění. Nejnižší sazbou by bylo 15 procent pro příjmy zhruba do 70.000 korun měsíčně. Od této hranice do zhruba 140.000 korun měsíčně by platila sazba 23 procent a část příjmů nad 140.000 korun by podléhala sazbě 32 procent. Předkladatel návrhu Jiří Dolejš uvedl, že svůj návrh rovněž zamýšlí dočasně na dva roky.

Babišovým pozměňovacím návrhem se z balíčku stala možná největší daňová reforma posledních deseti let, uvedl Jan Hrnčíř (SPD). Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík prohlásil, že Babiš chce udělat díru do veřejných rozpočtů v objemu 80 miliard korun, a řeší to tím, že vypne zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poukazoval na to, že Babišův návrh není časově ohraničený a může v případě přijetí platit do budoucna bez omezení, takže představuje trvalý zásah do státního rozpočtu.

Babiš ke svému návrhu napsal, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje. Protože Babiš se z dnešního jednání omluvil, přihlásil se k jeho návrhům poslanec ANO Roman Kubíček.

Protože Hamáček byl rovněž nepřítomen, přihlásil se k jeho návrhu jeho stranický kolega Roman Onderka. Při tom zkritizoval Babišův návrh, podle něj by jen rozevřel nůžky mezi bohatými a chudými a znamenal by výpadek přes 90 miliard korun. Babišův návrh znamená desítky miliard pro bohaté, kteří mají sklon peníze šetřit, takže nemají pozitivní efekt pro hospodářství, tvrdil Onderka.

Podle předsedy klubu TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska nemá vláda žádnou politiku a neví, co chce. Podle něj jsou Babišův i Hamáčkův návrh v rozporu s návrhem státního rozpočtu, který už schválila vláda. Bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný k oběma návrhům poznamenal, že si připadá jako v absurdistánu. Věra Kovářová (STAN) poznamenala, že následky Babišova návrhu ponesou na svých bedrech i další vlády a další generace.

Vládu proti Kalouskovi hájil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Řekl například, že i po zvýšení dluhu bude Česko pokládáno za naprosto bonitní zemi a nyní je podle zadlužení v Evropě čtvrté od konce. Řekl také, že se dají vypůjčit peníze za téměř nulový úrok a nakupování peněz je "strašně výhodné".

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prohlásila, že pokud se chtějí zákonodárci bavit o snížení daní zaměstnancům, musí se nejdřív bavit o rozvolnění fiskálních pravidel. Zdůraznila, že každý z poslaneckých návrhů, který míří na snížení daní, znamená rozvolnění pravidel.

Vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek zastává názor, že měnit pravidla zdaňování příjmů zaměstnanců na dva roky je v rozporu s deklarovanou snahou vlády o stabilizaci daňového systému. "A je rovněž vyjádřením nedostatku respektu k již tak náročné práci mzdových účetních. Co účetní speciálně a všichni podnikatelé obecně vždy nejvíce kritizují, jsou neustálé změny, kdy se daňové zákony mění častěji než aprílové počasí," sdělil ČTK.

Sněmovna přerušila další projednávání vládního návrhu širších změn v exekucích do příští schůze v prosinci. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila při dnešním druhém čtení předlohy část úprav navrhovaných poslanci za "bramboračku". S některými z nich, jak už je podpořil ústavě-právní výbor, zásadně nesouhlasí, část z nich se podle ní navíc vzájemně vylučuje.

"Vůbec nemám radost z toho, jak se zákon vyvíjí," zdůraznila ministryně. Nechce, aby se ministerská legislativa podílela na revizi těch poslaneckých návrhů, s nimiž zásadně nesouhlasí. Úpravy, jak je podpořil výbor, se ale podle Benešové musí řádně prověřit, což si vyžádá určitý čas. "Je z toho takový kočkopes," poznamenala.

Právní výbor chce z novely například vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení. Šanci výbor naopak dal dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Jeden z nich předpokládá, že by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Druhý počítá se zastavováním dlouhodobě bezvýsledných exekucí s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor také doporučil, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Další podpořený návrh snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Právní výbor naopak zamítl všechny poslanecké návrhy na zavedení místní příslušnosti exekutorů.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného.

Předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let.


Zdroj: ČTK – ČESKKÉ NOVINY, 27.10.2020 21:02:03, LIDOVKY.cz, 27.10.2020 21:15:15, EuroZprávy.cz, 27.10.2020 21:22:13, 24Zprávy, 28.10.2020 15:34:05