Tvrdá prohra státu. Resort financí prosadil zákon v rozporu s evropským právem

Ministerstvo financí prosadilo zákon, který je v rozporu s evropským právem, vyplývá z čtvrtečního rozsudku Nejvyššího správního soudu. Spor se týkal úroků za zadržený nadměrný odpočet DPH po dobu, kdy ho finanční správa prověřuje. Právní úprava totiž přiznávala plátcům 1 procento plus repo sazbu ČNB. Po zásahu Nejvyššího správního soudu se sazba ČNB zvyšuje o 14 procentních bodů. Stát tak bude zřejmě muset doplatit dotčeným firmám peníze za úročení zadržovaných částek.

Nejvyšší správní soud se zabýval pět let starým případem, kdy firma EP Energy Trading podávala daňová přiznání k DPH za zdaňovací období srpen, září, listopad a prosinec, kde uplatňovala nadměrné odpočty daně ve výši 126 milionů korun. Finanční správa všechna období kontrolovala a v roce 2017 přiznala firmě úrok ve výši 1,05 procenta ročně za období 5 měsíců od zahájení kontroly do vyplacení nadměrných odpočtů.

Firma se ale bránila tím, že správce daně postupoval chybně, protože podle daňového řádu se úroky uplatní pouze v případě, kdy je zahájen postup k odstranění pochybností. „Pokud dochází k prodlení s výplatou nadměrného odpočtu v důsledku probíhající daňové kontroly, náleží daňovému subjektu nadále úrok z vratitelného přeplatku za dobu po uplynutí tří měsíců od konce lhůty k podání daňového přiznání ve výši 14 % + repo sazba České národní banky,“ uvádí rozsudek soudu.

Nejvyšší správní soud také uvedl, že správce daně postupoval podle daňového odpočtu ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 1 procentní bod. „Již na první pohled je bez nutnosti bližšího zkoumání zřejmé, že takto stanovená výše úroku neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musela v případě půjčky zaplatit povinná osoba, která není úvěrovou institucí. Právní úprava je proto i v této části v rozporu s čl. 183 směrnice o DPH,“ uvedl senát soudu pod předsednictvím Josefa Baxy.

Firma se navíc opírala o dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kde sazbu 14 procent přiřkl soud společnosti Kordárna. Současný rozsudek firmy EP Energy Trading je navíc pro stát velmi bolestivý, zejména pro státní rozpočet, protože se tato sazba bude uplatňovat pro veškeré úročení mezi lety 2015 až 2017, což potvrzuje advokát a prezident Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
„Pokud by za přípravou zákonů stála kvalitní práce, tak bychom již od roku 2015 měli v zákoně nastavenu férovou sazbu úroku ze zadrženého odpočtu. Takto byla účelovost při přijímání zákonu potrestána tím, že na místo chtěné sazby repo sazba zvýšená o jeden procentní bod se bude minimálně do poloviny roku 2017 poplatníkům uplatňovat úročení ve výši repo sazba zvýšená o 14 procentních bodů,“ řekl pro Echo24 advokát Ondřej Lichnovský.

Zkritizoval tak snahu státu vyhnout se placení úroků a obejít tím evropské právo. „Dle mého názoru se tímto rozsudkem ukazuje, že zákony v oblasti daní nemůže psát ministerstvo financí jednostranným způsobem. Je třeba nacházet správnou míru rovnováhy a ne se zákony snažit účelově vychýlit vždy ku prospěchu státu s tím, že když tak se v budoucnu o něco málo sleví. Jasně se tak ukazuje, že takováto prospěchářská snaha maximalizovat příjmy státního rozpočtu se nevyplácí,“ řekl dále Lichnovský.

V minulosti se totiž soudní dvůr Evropské unie několikrát zabýval otázkou, zda se mají platit úroky za zadržený nadměrný počet DPH za období, kdy se prověřuje. Dospělo se k názoru, že jednoznačně ano, protože zadržený nadměrný odpočet jednoznačně zasahuje do cash flow každé společnosti. Ministerstvo financí proto chtělo reagovat na evropskou judikaturu.

Přesto změna nastala pokoutně, protože místo řádného legislativního procesu podal současný poslanec hnutí ANO Jan Volný pozměňovací návrh k novele daňového řádu, kde se má firmám přiznat úrok ve výši jednoho procenta plus repo sazba. Tato úprava začala platit od ledna roku 2015 až do konce června 2017.

Tento proces kritizovala Komora daňových poradců, podle které se jednalo o rozpor s evropským právem. Komora upozorňovala také na to, že úrok se vyplácí pouze v případě po dobu odstraňování pochybností, tedy při malé daňové kontrole. Při velké kontrole se neplatilo navíc nic. „Od samého začátku jsme je kritizovali za to, že úprava je v rozporu s evropským právem a nebyla přijata řádným legislativním procesem. Nemohli jsme se k tomu vyjádřit a naše připomínky včas sdělit. Bohužel, na naše slova s pětiletým odstupem došlo,“ řekl pro Echo24 člen komory Tomáš Hajdušek.

Zdroj: www.echo24.cz 17.07.2020 (00:03:14)