Vláda schválila extra daň pro digitální obry. Maláčová: Sektorové zdanění nesmí být tabu
Velké internetové firmy jako Google, Facebook nebo Amazon budou možná už od příštího roku podléhat nové digitální dani. Vláda schválila návrh na zavedení sedmiprocentní daně na internetové služby, které tito globální hráči v Česku poskytují. Návrh musí ještě posoudit parlament. „Znamená to férové podmínky pro všechny a konec nerovné soutěže globálních gigantů s ostatními podnikateli,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Státní kase má daň s časově omezenou platností přinést až pět miliard korun ročně.
Zákon bude mít omezenou platnost jen do roku 2024, což má podle Schillerové pomoci zvýšit tlak zavedení daně na evropské úrovni, kde dosavadní pokusy selhaly. Zavedení digitální daně iniciovali koaliční sociální demokraté. „Na tomto příkladu je jasně vidět, že sektorová daň nesmí být v Česku tabu,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle které je úspěchem, že jde nejvyšší sazbu pro digitální daň v Evropě. V okolních zemích se sazba pohybuje kolem tří až pěti procent.
Českých firem by se opatření nemělo dotknout. Dani mají podléhat pouze internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka obrat minimálně 100 milionů korun. Digitální daň se bude přitom vztahovat na tržby z vybraných služeb, jako je cílená reklama na webu, zpoplatněné služby na sociálních sítích, poskytování dat o uživatelích nebo sdílená ekonomika, kterou zprostředkovávají například Airbnb nebo Uber.
Daň by měla začít platit již od poloviny příštího roku. Opoziční Piráti však pochybují, že se to stihne, zákon má před sebou ještě projednávání ve sněmovně a Senátu. „Nevím, kdo tohle pokládá za realistické,“ řekl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, který kritizoval vládu za to, že už v návrhu státního rozpočtu pro příští rok počítá s příjmy z digitální daně. Ferjenčík považuje za reálný až rok 2021. Piráti obecně myšlenku digitální daně podporují, její zavedení by ale mělo být podle nich na evropské úrovni. Předseda občanských demokratů Petr Fiala by si zase představoval daň nižší, na úrovni dvou až tří procent.
Komora daňových poradců považuje za problematické, že mezi plánovanou platností a účinností zákona je jen jeden měsíc. „S ohledem na předmět zdanění, rozsah evidenčních povinností a komplikovanost informačních systémů velkých společností je jednoměsíční lhůta naprosto nereálná,“ řekl za členy komory Jiří Nesrovnal. Reálná vymahatelnost daně může být také podle odborníků komplikovaná. „Nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný. Mohou dokonce odmítat tuto daň zaplatit, protože pro ně nebude dostatečně srozumitelná,“ řekl daňový poradce Martin Tuček ze společnosti Moore Stephens.
Zdroj: E15.cz
