Začalo vyjednávání o daňovém balíčku se Senátem. Babiš navrhl kompenzace pro obce a kraje

V rámci Senátu začalo ve středu hledání kompromisu, jak má vypadat daňový balíček chystaný pro příští rok. S předsedy některých klubů už jednal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj horní komora bude balíček schvalovat nejdříve 10. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak jednali se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních klubů. Babiš navrhl Senátu zrušit vyšší slevu na poplatníka a nechat sazby 15 a 23 procent. Novinkou je, že zároveň navrhl poslat obcím a krajům 20 miliard za výpadek příjmů.

Babiš uvedl, že obce, kterým chystaný daňový balíček sníží příjmy asi o 20 miliard korun, by podle jeho návrhu získaly kompenzaci ve výši 15 miliard korun. Kraje, které by podle původního návrhu přišly o 7,1 miliardy korun, by na kompenzaci dostaly pět miliard. Šéf hnutí ANO nevyloučil diskusi o změně zákona o rozpočtovém určení daní (vymezuje, jaké procento z jakých daní jde do rozpočtů obcí a krajů).

Premiér řekl, že je to propočítané na dva roky – po tuto dobu by mělo platit navrhované snížení daně z přímů fyzických osob. Premiér navrhuje sazby 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Vyšší sazba by se týkala jen menší části zaměstnanců, kteří měsíčně pobírají více než 141 tisíc. Projednávané změny sazeb navazují na připravované zrušení superhrubé mzdy.

Jak to vidí senátoři

Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ze senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí řekla, že sněmovnou navržený daňový balíček je „rozpočtově zhýralý“ a musí se změnit. Uvítala návrh na kompenzace pro regiony. O dalších Babišových návrzích bude klub teprve jednat. Senátorka dodala, že je nutno poslat do sněmovny ze Senátu takovou verzi, která by měla v dolní komoře reálnou šanci projít. Kritizovala, že na změny je nyní jen velmi krátká doba.

Zdeněk Nytra (ODS) z klubu ODS a TOP 09 uvedl, že panuje shoda všech klubů na tom, že kompenzace pro regiony jsou nezbytné, aby dopad na jejich rozpočty byl co nejmenší.

Petr Holeček (STAN) za klub Starostů a nezávislých uvedl, že návrh kompenzací je novum. Klub však stále zvažuje jako variantu zamítnutí sněmovní verze.

Jaroslav Větrovský (za ANO) ze senátorského klubu ProRegion ocenil premiérovu snahu řešit výpadek regionům. Návrh na kompenzace považuje za dobrý počátek pro další jednání.

Václav Láska (SEN 21) z klubu SEN 21 a Piráti považuje zákon za velmi špatný, pochybuje o jeho podpoře v klubu. Uvítal by úpravy, které by pomohly lidem s nižšími příjmy. Kritizoval sněmovnu za to, že chce od Senátu zásadní změny za pár dnů.'

Proč se nyní hledá kompromis

V Poslanecké sněmovně prošlo v pátek ráno jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. To by mohlo snížit příjmy veřejných financí každoročně o více než 130 miliard korun (někteří mluví o 150 miliardách), a zasáhnout tak státní rozpočet i rozpočty obcí, měst a krajů.

Toto snížení daní je součástí širšího daňového balíčku, který má platit od příštího roku. Obsahuje například stravenkový paušál jako alternativu ke stravenkám, vyšší zdanění cigaret a tabáku, zrychlené firemní odpisy či snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu za litr.

Jan Hamáček (ČSSD) řekl po jednání se čtyřmi předsedy senátních klubů, že i oni mají snahu vyřešit současnou neuspokojivou situaci, která by mohla ohrozit veřejné finance. Jsou proto ochotni jednat o úpravách. Hamáček navrhl kompromisní řešení, které pracuje se čtyřmi parametry – ruší superhrubou mzdu, řeší zdanění živnostníků, aby neměli vyšší daně než zaměstnanci, dále otázku slevy na poplatníka i otázku kompenzací pro obce a kraje.

Podle Hamáčka bude horní komora schvalovat balíček nejdříve 10. prosince. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že schvalování daňového balíčku v Senátu bude záležet na rychlosti dohody s vládou na jeho úpravách. Ve hře je 10. i 17. prosinec.

Hamáček také připustil, že „ďábel se skrývá v detailu,“ tedy zda u daně z příjmů fyzických osob se má sazba z hrubé mzdy snížit na 15 procent (Babišův návrh), nebo 19 procent (původní Hamáčkův návrh) a jak vysoká má být sleva na poplatníka (různě zvýšit ji navrhují Hamáček i Piráti). Diskuse bude i o tom, zda kompenzace regionům má být třeba padesát či sto procent.

Předseda sociálních demokratů se domnívá, že cokoliv vzejde ze Senátu, bude lepší než verze přijatá ve sněmovně. Tu považuje za „katastrofu“. Pokud by Senát pouze zamítl sněmovní verzi, byly by před sněmovnou jen dvě alternativy: Buď nic, nebo původní sněmovní návrh. Pro Hamáčka by v tomto případě bylo lepší nic (tedy zachování superhrubé mzdy, nesnižování daní) než verze přijatá minulý týden. Upozornil však, že tuto verzi společně podporují ANO, ODS a SPD, které mají ve sněmovně dostatečnou většinu.

Také Raduan Nwelati (ODS), místopředseda senátorského klubu ODS a TOP 09, soudí, že nejhorší variantou je ta sněmovní. A to proto, že v ní nejsou žádné kompenzace pro obce a kraje, řekl v pořadu Devadesátka ČT24. Současná sněmovní varianta by přitom zřejmě nastala, pokud by ji Senát odmítl nebo by nic svého nepřijal. Řekl také, že ve snaze snížit dopad na státní rozpočet pod 100 miliard by se mělo škrtat ve výdajích.

Rovněž senátorka Jelínková řekla, že nejhorší by bylo sněmovní variantu zamítnout. Věří naopak, že se Senátu podaří sestavit přijatelný návrh, který pak ve sněmovně projde.

Zamítnout sněmovní verzi, nebo připravit senátní návrh?

Naopak senátor Holeček je pro zamítnutí sněmovního návrhu, a to i s rizikem, že jej sněmovna nakonec znovu odhlasuje. „To riziko jsme nezpůsobili, špatné zákony bychom měli vracet,“ řekl. Pokud by zamítnutí v Senátu neuspělo, tak se STAN přidá k pokusům o pozměňovací návrhy, které by podpořily kompenzace pro regiony. Příliš ale nevěří tomu, že senátní návrh přejde přes hlasovací mašinerii ve sněmovně.

Senátor Láska sice chápe zamítavý postoj STAN, ale bojí se sněmovní verze. Důležitá pro něj bude výše slevy na poplatníka. Zároveň věří v konsensus v rámci Senátu.

„Senát plní roli pojistky a je dlouhodobě na straně obcí a měst. A tuto roli splní,“ řekl senátor Větrovský, který nebude podporovat sněmovní verzi.

Jak velké kompenzace regionům?

Nwelati podporuje kompenzaci pro obce a kraje aspoň ve výši 50 procent. Jelínková hovořila o dvou třetinách, protože regiony mají své projekty a připravené investice. Bude se snažit podpořit tu verzi, která zajistí víc peněz pro rodiny s dětmi a pro lidi s nižšími příjmy.

Větrovský řekl, že je bohužel realitou, že se tyto změny dělají na poslední chvíli. Věří aspoň v multiplikační efekt na výběr daní, který pomůže ekonomice. Navržené kompenzace hodnotí kladně. Láska se vyjádřil, že když už to má udělat díru do rozpočtu, tak ať je to aspoň ve prospěch nízkopříjmových skupin obyvatel.

Nesrovnal: Je to zásah do podnikatelských záměrů

Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal kritizoval, že se vše řeší až na poslední chvíli. Upozornil, že bude nutno přenastavit softwary, a to stojí čas a peníze.

Celou situaci hodnotí jako selhání všech politiků napříč politickým spektrem, které je zásahem do podnikatelských záměrů firem i do osobních záměrů lidí. „Úkolem politiků je se dohodnout.“

Daňové změny by se měly dělat předvídatelně a s dostatečným předstihem, zdůraznil Nesrovnal.



Zdroj: ČT24, 25.11.2020 (16:12:16)