Zajišťovací dozor místo kontroverzních zajišťováků nebude. „Byl by ještě invazivnější“
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané Finanční správou nebudou nahrazeny zajišťovacím dozorem. Alternativami „zajišťováků“, kvůli kterým se v minulosti na soud obrátilo více než sto firem, se zabývalo ministerstvo financí. Zvažovalo i navržení změny daňového řádu, aby mohl zajišťovací dozor vejít do praxe. Ten by měl firmě umožnit fungovat i přesto, že ji finanční správa podezírá z neplacení daní. To ale nyní ministerstvo smetlo ze stolu. Možností, aby se zajišťovací dozor dostal do daňového řádu, se ministerstvo zabývalo koncem loňského roku. A to v reakci na řadu zajišťovacích příkazů, které končily u soudů, jež jejich použití označily za nezákonné. Resort ale vyhodnotil, že je zajišťovací dozor nadbytečný a využitelný v malém množství případů. Argumentuje se i tím, že praxe zajišťovacích příkazů se přizpůsobuje správním soudům, které v řadě případů rozhodly o neoprávněnosti vydání zajišťováků. „Zejména s ohledem na skutečnost, že praxe zajišťovacích příkazů je zvláště ze strany Finanční správy ČR průběžně metodicky přizpůsobována judikatuře správních soudů, došla pracovní skupina k závěru, že právní úprava zajišťovacích příkazů aktuálně nevyžaduje strukturální legislativní změnu,“ uvedla pro Echo24 za resort financí Šárka Smolíková. Zajišťovací dozor by byl využitelný jen málo, sdělilo dále ministerstvo financí. „Byl by využitelný pouze ve velmi malém množství případů, neboť se z principu míjí s nejrizikovějšími případy, kde existují nejsilnější důvody pro vydání zajišťovacího příkazu,“ dodala Smolíková s tím, že nástroj by mohl být použit jen z iniciativy dotčeného subjektu, protože pro řadu firem se může jednat o invazivnější zásah než samotný zajišťovací příkaz. „Na straně druhé by se jednalo o institut poměrně nákladný a administrativně a právně komplikovaný,“ uvedla Šárka Smolíková. Za nadužívání zajišťovacích příkazů čelil kritice bývalý šéf Finanční správy Martin Janeček. Na soud se kvůli zajišťovacím příkazům obrátilo více než sto firem. Řada z nich stále čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V několika případech už dal soud firmám za pravdu a neoprávněné zajišťovací příkazy zrušil. Rozhodl tak například ve prospěch firmy Wassa, vůči které finanční správa použila celkem 17 zajišťovacích příkazů. Více jsme psali zde. NSS zrušil zajišťovací příkazy i v případě firmy AB CHEMITRANS, FAU či Lija. Podle Tomáše Hajduška z Komory daňových poradců lze s rozhodnutím resortu financí zajišťovací dozor neprosazovat do jisté míry souhlasit. A to právě proto, že se postup Finanční správy ve vydávání zajišťovacích příkazů takříkajíc uklidnil. „Lze souhlasit s ministerstvem v tom, že rozhodující je vždy aplikační praxe. Naše legislativní návrhy byly motivovány právě tím, že jsme postup Finanční správy v oblasti zajišťovacích příkazů shledávali příliš represivním až likvidačním a neviděli jsme žádné tzv. světlo na konci tunelu, tedy naději na rychlou změnu tohoto přístupu,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Hajdušek s tím, že proto chtěla komora nadužívání zajišťovacích příkazů zabránit nastavením legislativních mantinelů. „Pokud nyní po mnohých rozsudcích správních soudů dojde ke skutečné změně praxe Finanční správy, tak je to pro daňové subjekty příznivá zpráva a rychlejší náprava než změna legislativy,“ dodal. Na jedné změně zákona přesto Komora daňových poradců trvá. „V praxi je největší problém v následné totální exekuci veškerého majetku. Pokud by byla uzákoněna možnost pro daňové subjekty podat po vydání zajišťovacího příkazu tzv. prohlášení o majetku, došlo by k ponechání tohoto majetku k užívání daňovému subjektu, a přitom by měl správce daně mnohem vyšší míru jistoty, že mu tento majetek nezmizí z dohledu. Přivítali bychom proto, kdyby tato jednoduchá změna daňového řádu byla zahrnuta do legislativního plánu ministerstva,“ uvedl Hajdušek.
Zdroj: https://echo24.cz
