Zaplať stovku a máš klid. Paušální daň pro OSVČ prošla

Poslanci schválili návrh na paušální daň pro OSVČ. Limit příjmů bude na jednom milionu korun, tedy stejně jako v původním plánu.

Podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun dostanou od roku 2021 možnost, jak vyřešit daň z příjmů a odvody snadněji než doteď: Zaplatí státu jedinou paušální částku a odpadne jim nejenom papírování spojené s daňovým přiznáním a přehledy k sociálnímu či zdravotnímu pojištění, ale i hrozba případné kontroly.

Návrh takzvané paušální daně z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) dnes schválili poslanci. Teď ho ještě musí potvrdit senátoři.

Poslanci se vrátili k původnímu limitu jednoho milionu korun, o němž Schillerová mluvila od začátku loňského roku, kdy s tímto nápadem přišla. Vláda sice letos v červnu schválila snížení limitu na 800 tisíc jako koaliční kompromis (ČSSD prosazovala 600 tisíc), milionovou hranici ale při závěrečném hlasování ve sněmovně nakonec podpořila podle očekávání i sama Schillerová.

Vstup do takzvaného paušálního režimu bude dobrovolný, poprvé by ho lidé mohli využít pro příjmy za rok 2021. Kdo bude chtít dál využívat dosavadní způsoby, především výdajové paušály (procento z příjmů podle druhu podnikání) nebo skutečné výdaje (daňovou evidenci), může u nich zůstat.

Jak má fungovat paušální režim daně

Novinka podnikatelům umožní, aby v jediném paušálním odvodu platili za příští rok 5469 korun měsíčně. Z toho by 100 korun tvořila samotná daň z příjmů, zbytek pak minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent a minimální záloha na zdravotní pojištění. Odvody na pojistné každý rok porostou podle vývoje průměrné mzdy – tak jako rostou minimální zálohy i doteď.

Podnikatelům to může přinést hned několik výhod. Především se jim zjednoduší administrativa, protože v jediném (místo tří) odvodů zaplatí vždycky jenom pevně danou částku. Dál už by nikdo nezkoumal, zda odpovídá jejich skutečným příjmům. Na konci roku už by nemuseli doplácet ani daň, ani pojistné.

I symbolická daň 100 korun měsíčně (1200 korun ročně) je však vyšší, než většina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) platí doteď. Po odečtení slevy na poplatníka, případně i slev na děti a dalších zvýhodnění, totiž v současnosti neplatí vůbec žádnou daň. Díky daňovému bonusu můžou od státu naopak peníze dostat. Velké skupině OSVČ by se tedy dobrovolný přechod na nový systém finančně nevyplatil.

Využitím paušální daně navíc podnikatel přijde o všechny odpočty a daňové slevy, které by si jinak mohl uplatnit v daňovém přiznání.

Na druhou stranu může být nový systém výhodný pro podnikatele, kteří doteď nějakou daň z příjmů platí, nebo platí vyšší než minimální odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Kdyby nová paušální daň fungovala už letos, odváděl by podnikatel celkem 5378 korun měsíčně (daň plus pojistné), tedy 64 536 korun ročně. V dalších letech částka postupně poroste nejenom kvůli zvyšování minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, ale i kvůli výpočtu 15% navýšení ze stále vyšší minimální zálohy na sociální pojištění.

Navýšením sociálního pojištění o 15 % nad minimální zálohu chce stát předejít tomu, aby podnikatelé, kteří se k paušálu rozhodnou, neskončili jenom s minimálním státním důchodem. Většina podnikatelů totiž už teď platí minimální zálohy. Už v roce 2016 je tehdejší ministryně práce Michaela Marksová upozornila, že minimální záloha rovná se důchod ve výši zhruba 7000 korun měsíčně. Kdo by chtěl dosáhnout na tehdejší průměrný důchod kolem jedenácti tisíc korun, musel by státu měsíčně na sociálním pojištění odvádět přes 6000 korun.

Zájemci budou moct platit i vyšší odvody na důchodové pojištění.

Do 27 tisíc se vůbec nevyplatí

Z výpočtů webu Peníze.cz vyplývá, že platit paušální odvod podle plánu dohodnutého vládní koalicí by se vůbec nevyplatilo třeba živnostníkům, jejichž měsíční příjem se pohybuje kolem hranice 27 tisíc korun, což je například o více jak dva tisíce korun méně, než jaký je v Česku medián mezd. Platí to pro všechny úrovně výdajových paušálů, které živnostníci mohou využívat.

Podnikatelé s takovým příjmem dnes odvádějí jenom minimální sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmů neplatí díky základní daňové slevě na poplatníka (24 840 korun ročně) žádnou – mají nulovou daň. A pokud ještě uplatňují „slevu na děti“, vyplácí jim stát daňový bonus. Kdyby se dobrovolně přihlásili k paušální dani, tratili by zhruba 6000 korun za rok (přesně je to – s částkami minimálních záloh na letošní rok – 5784 korun). Oproti současnosti by platili navíc 1200 korun na dani a 15% navýšení sociálního pojištění.

Samozřejmě záleží na každém živnostníkovi, jestli mu taková částka stojí za to, že získá klid od daňových povinností i kontrol a nebude si třeba muset platit daňového poradce. I případné výdaje na něj je totiž nutné započítat. S paušálem by odpadly.

S rostoucím příjmem se pak situace může měnit. Obecně platí, že čím vyšší příjem a méně využitých daňových slev, tím roste pravděpodobnost výhodnosti odvodového paušálu. Připočítat je samozřejmě nutné i uspořený čas nebo případné náklady na účetního, které by s paušální daní odpadly.

Další tabulka ukazuje živnostníka s příjmem téměř 42 tisíc korun měsíčně. Víc jak 500 korun měsíčně na dani z příjmů, což zhruba odpovídá plánovanému příplatku na paušální dani a zvýšenému sociálním pojištění, doteď zaplatí jen v případě, že neodečítá slevy za děti a má 40% paušál.

Naopak u měsíčního příjmu ve výši 65 tisíc korun by už paušální odvod, který navrhuje ministerstvo financí, dával v řadě případů smysl.

Určitě by se nevyplatil jenom řemeslníkům, kteří využívají 80% paušál. I živnostník s 60% paušálem, který využívá slevu na dvě děti, by si pohoršil. Naopak, pokud by stejný živnostník měl dítě jedno, zaplatí dnes na dani měsíčně téměř 563 korun. S paušální pětistovkou by tak zhruba zůstal na svém. U čtyřicetiprocentního paušálu by pak zaplatil živnostník méně při využití paušálu.

V Česku je podle loňských čísel ministerstva financí evidováno 514 tisíc osob samostatně výdělečně činných. Ministryně financí Alena Schillerová odhaduje, že do systému by se mohlo zapojit 140 tisíc lidí.

Novinku by mohli využít podnikatelé s příjmem do jednoho milionu korun ročně, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty, nemají v daném roce příjem ze zaměstnání (s výjimkou srážkové daně) a zbývající druhy příjmů nepřekračují 15 000 korun.

Bez kontrol?

Komora daňových poradců nebo Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků upozorňují, že návrh neobsahuje žádnou konkrétní záruku, díky níž by se podnikatel v paušálním režimu vyhnul kontrole – přestože právě tuhle výhodu Schillerová opakovaně zdůrazňuje.

Jak na to reaguje ministerstvo financí? „Smyslem tvrzení, že u poplatníků v paušálním režimu nebudou prováděny kontroly, nebylo, že finanční správa nebude provádět žádnou kontrolní činnost těchto poplatníků. Dojde však k minimalizaci daňových kontrol – jak počtem, tak rozsahem, protože budou omezeny na kontrolu toho, zda byly splněny podmínky pro vstup do paušálního režimu podle a posléze na to, zda byly splněny podmínky pro to, aby byla jeho daň rovna paušální dani. Jiné skutečnosti nemůže správce daně u poplatníka v paušálním režimu zkoumat už z povahy věci, protože jiné povinnosti tento poplatník nemá,“ napsalo ministerstvo k připomínkám.

Jak bude stát kontrolovat, zda podnikatel nepřekročil příjmový limit? „Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu,“ řekla v lednu bez bližších podrobností Šárka Pavlasová z tiskového oddělení ministerstva.

Hospodářská komora a další podnikatelské svazy upozorňují také na možné komplikace, které podnikatele čekají, pokud bude chtít žádat o úvěr v bance. Jak to udělá bez daňového přiznání? Podle ministerstva to není problém. A odpovídá tím vlastně i na předchozí otázku: „Podnikatel má povinnost sledovat případné naplnění podmínek pro plnění zákonem stanovených povinností, a to nejen v kontextu paušálního režimu, ale i například pro účely sledování překročení limitu obratu v rámci DPH. Už z tohoto důvodu poplatník musí sledovat mimo jiné výši svých příjmů. K tomu slouží například výpisy z evidence tržeb a bankovních účtů, popřípadě další evidence, kterou si povede, byť pro účely paušálního režimu takovou povinnost ze zákona nemá,“ píše ministerstvo. A připomíná, že vstup do paušálního režimu zůstane dobrovolný.

„V případě, že by klient nepodával daňové přiznání, banka by požadovala nad určitou částku úvěru jinou formu doložení příjmů a výdajů. Pro ověření schopnosti klienta splácet by mohl sloužit například kreditní obrat na účtech. U stávajících klientů již dnes do určité částky úvěru nepožadujeme daňové přiznání,“ říká Jana Hlaváčová, manažerka firemních úvěrů ČSOB.

Kritičtější je František Havrda, ředitel řízení úvěrových rizik České spořitelny. „V případě podnikatelských úvěrů je daňové přiznání klíčové pro identifikaci volných zdrojů pro splácení daného klienta. Jeho absence by tedy významně ovlivnila schopnost banky identifikovat bonitu klienta. Z toho důvodu by bylo možné poskytovat bez daňového přiznání pouze nízké limity za předpokladu doručení zástupných dokladů,“ říká.

Maláčová a odbory byly proti

Návrh ministerstva financí na vládě prošel i přes připomínky ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Janou Maláčovou. To v připomínkovém řízení upozornilo, že dosavadní výrazné nerovnosti mezi zaměstnanci a OSVČ v celkovém zdanění práce se díky možnosti paušálu ještě výrazně zvýší.

„Celkové zdanění práce u zaměstnanců s hrubým výdělkem 50 tisíc měsíčně bude v důsledku paušalizace více jak pětkrát vyšší než u OSVČ s rozdílem mezi příjmy a výdaji 50 tisíc měsíčně (při výdajovém paušálu 40 %). Zaměstnanci s tímto hrubým výdělkem odvedou 364 tisíc korun ročně (při uplatnění jen daňové slevy na poplatníka), OSVČ se stejným hrubým výdělkem pak 69 tisíc korun ročně,“ argumentovalo ministerstvo práce.

Ze stejných důvodů odmítá změnu i Českomoravská konfederace odborových svazů. „Navzdory tvrzení ministerstva financí není návrh určen pro osoby s nižšími, ale naopak pro osoby s vyššími příjmy. Například u OSVČ využívající výdajový paušál 60 % se začne paušální daň vyplácet až s příjmem nad 550 tisíc korun ročně, u poplatníka s 40% výdajovým paušálem pak s příjmem nad 400 tisíc korun ročně,“ spočítalo.

Odboráři také požadovali, aby vláda propojila případné změny s chystanou důchodovou reformou. A hlavně: Měla by se na nich shodnout ministerstva financí (daně), práce (sociální pojištění) i zdravotnictví (zdravotní pojištění), a předložit je jako společný návrh.

Podle průzkumu agentury Median z loňského září, který si nechalo zpracovat ministerstvo financí, stojí o možnost paušální daně místo stávajícího systému tří odvodů 78 procent podnikatelů s obratem do jednoho milionu ročně. Navržená výše 5500 korun měsíčně (průzkum se neptal na konkrétní rozdělení daní a odvodů) je „určitě zajímavá“ pro 27 procent dotázaných a „spíše zajímavá“ pro dalších 35 procent.

Zástupci malých podnikatelů kritizovali snížení limitu ročních příjmů, do kterých budou moci podnikatelé paušální daň využít. „Rozumím, že v limitu 800 tisíc šlo o kompromis, ale pak je evidentní, že zákonodárcům opravdu neleží na srdci zjednodušování české zaplevelené legislativy. Logické je netříštit různé limity, termíny a podobně. Limitem pro registraci k DPH je jeden milion Kč, a se stejným limitem jsme počítali i pro paušální daň,“ říká Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů ČR.

Poslanci nakonec schválili limit v původní podobě, tedy milion korun místo snížených 800 tisíc.

Po schválení návrhu poslanci jsme aktualizovali původní text ze 17. června 2020.


Zdroj: peníze.cz, 21.10.2020 (11:01:03)