Zavedení digitální daně podle Komory zkomplikuje daňový systém

Návrh ministerstva financí na zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook a Google, považuje Komora daňových poradců (KDP) za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností. Výhrady má i k jednoměsíční lhůtě mezi tím, kdy zákon začne platit, a kdy začne být účinný. Komora o tom informovala dnes v tiskové zprávě. Podle ní zkomplikuje daňový systém.
Dani by podle návrhu, který MF poslalo vládě, měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 50 milionů korun.
„Komora rozhodně nezpochybňuje právo státu zdanit příjmy nadnárodních společností poskytujících digitální služby. Vyjadřuje však výrazné pochybnosti ohledně návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb. Celý koncept je problematický z hlediska mezinárodních závazků České republiky k omezení dvojího zdanění zahraničních společností,“ uvedla Komora.

Komora dále upozornila, že neexistuje žádné stanovisko nezávislé odborné autority, která by vyvrátila obavu z konfliktu mezi návrhem a existujícími mezinárodními smlouvami. „Přitom na tomto konfliktu mohou zahraniční společnosti postavit svoji obranu proti povinnosti platit novou digitální daň,“ dodala.

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení v této souvislosti uvedlo, že daň nezdaňuje příjem při jeho vzniku, ale až v okamžiku jeho spotřeby. „Daň z vybraných digitálních služeb tak naplňuje znaky nepřímé daně,“ uvedl úřad.

Člen Prezidia KDP Martin Kopecký k tomu uvedl, že zákon neumožňuje, aby dotčené společnosti získaly formou závazného stanoviska od daňové správy informaci o tom, jak mají ve sporných případech postupovat. MF uvedlo, že jeho snahou je minimalizovat institut závazného posouzení kvůli tomu, že pro případný výklad soudu stejně není závazný. Dotčené subjekty by nicméně měly získat od finanční správy metodickou podporu.

„I přes zásadní připomínku a nesouhlas komory návrh zákona zavádí pouze jednoměsíční lhůtu mezi tím, kdy zákon začne platit, a kdy začne být účinný. Lhůta je tak zejména s ohledem na předmět zdanění, rozsah evidenčních povinností a komplikovanost informačních systémů velkých společností, naprosto nereálná,“ upozornil dále další člen Prezidia KDP Jiří Nesrovnal. Například u EET přitom podle něj byla lhůta tříměsíční.

„Účinnost zákona je navržena tak, aby se výnos daně projevil ve státním rozpočtu již v průběhu roku 2020, a je tak výsledkem politického rozhodnutí,“ uvedlo MF v rámci připomínek.

MF navrhuje zavést tzv. DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, což se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Ten zdaňuje vybrané internetové služby, a to umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní, například sociálních sítí, a prodej dat o uživatelích. Dani by měly podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber.

Zdroj: Burzovnisvet.cz