Zdaňuje se uznaný dluh?

Na otázky Lidových novin odpovídala Petra Pospíšilová, prezidentka KDP ČR:

1. Čtu tu situaci správně, že muž A vlastně muži B odpustil dluh?

PP: - Půjčka byla poskytnuta, a dluh je uznaný. V tomto je jasno.

2. Pokud mu dluh odpustil, nevztahuje se na tuto transakci nějaká daň?

PP: - Co přesně znamená, že si to dluženík „odpracuje“, je už mnohem méně jasné, ale jako odpuštění dluhu bych to nehodnotila, to by totiž chtělo, aby takové odpuštění provedl věřitel, a dlužníkovi bych doporučila, aby si to vyžádal písemně, jinak s tím může mít problémy, že mu to nakonec věřitel zapře nebo po něm peníze bude stejně chtít.

3. Říkám správně, že to je daň z odpuštění dluhu, kterou by měl v našem případě odvést muž B?

PP: - Aby si to dlužník mohl „odpracovat“ tak, aby pohledávka věřitele opravdu zanikla, bude muset dlužník vykonat pro věřitele nějakou práci, za kterou mu bude náležet odměna. To si lze představit minimálně ve dvou právních režimech (ale i zde je možnost pro více řešení ), a to buď na základě pracovně právního vztahu, nebo jako dodávku nějakých služeb, zjednodušeně řečeno OSVČ. Dlužníkovi tímto „odpracováním“ vznikne nárok na mzdu/odměnu, která musí být řádně zdaněna včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. V případě, že by mezi sebou uzavřeli pracovní smlouvu, bude za zdanění a odvody odpovídat věřitel jako ten, kdo odměnu „vyplácí“; pokud půjdou režimem OSVČ, pak za zdanění a odvody odpovídá dlužník jako podnikatel (v tomto zajímavém případě, pokud by si činnost odpracovával např. po dobu kratší než rok, tak by se stal i plátcem DPH, pokud jím dosud není, protože limit pro povinnou registraci je obrat 1 mil. Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsíců; a tady ta částka je významně vyšší).

4. Jaká je v takovém případě zdaňovací taxa a vtahuje se k celé té částce 3,5 milionu korun?

PP: - Slovo „vyplácí“ v předchozím odstavci jsem dala do uvozovek záměrně, protože to je asi přesně ten krok, který by nenastal, protože si tady něco dlužník „odpracovává“, tzn. tady by asi nedošlo ke skutečné výplatě v penězích, ale pohledávka dlužníka z titulu provedené práce by byla započtena na snížení jeho dluhu z titulu peněz ztracených z trezoru…

5. Pokud se muži na půjčce dohodli v roce 2016 s uplynutím lhůty splatnosti v prosinci 2017, neměl už muž B daň z dluhu odvést?

PP: - Má to některé zajímavé aspekty: (i) pokud by mezi dlužníkem a věřitelem vznikal pracovně právní vztah, započítávala by se asi až čistá mzda, protože tam by věřitel v pozici zaměstnavatele měl vůči příslušným institucím odvodové povinnosti, a ty asi nebude chtít krýt ze svého… (ii) na druhou stranu při poskytování služeb jako OSVČ může být započtena hrubá (účtovaná) částka (vhodná by byla dohoda ohledně DPH mezi oběma pány, aby věděli, na čem jsou a co se skutečně započítává; částka bez DPH dává větší smysl, ale možností je určitě více), pokud by však dlužník reálně nedostal v penězích nic, musel by uhradit dlužnou daň a odvody na sociální a zdravotní pojištění ze svého (tzn. buď výdělkem z jiné/další činnosti nebo z úspor). Pokud by se započítala zcela hrubá částka, tedy včetně DPH, musel by dlužník najít ještě prostředky na odvod účtované DPH do státní kasy…

Písemnou dohodu bych v této věci doporučila oběma, dlužníkovi proto, aby mohl osvědčit, že dluh doopravdy nakonec splatil („odpracoval“), a věřiteli proto, aby chránil své prostředky…Takže tímto způsobem, když ty peníze (nějak) nakonec dlužníkovi zůstanou, tak je stejně zdaní, protože se (najednou nebo postupně) z dluhu stane příjem…

Zdroj: www.lidovky.cz