Zjednodušený výklad úřadů u zajišťovacích příkazů soud definitivně vyvrátil
Aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu definitivně podle odborníků vyvrátil dřívější teorii úřadů, podle které byla vydána řada zajišťovacích příkazů. Jde o teorii, že pouhým naložením pohonných hmot na cisternu přepravce na něj zároveň přechází právo nakládat se zbožím jako vlastník, aniž by byly v každém individuálním případě zohledněny konkrétní skutkové okolnosti.
Těsně předtím, než bývalý šéf finanční správy Martin Janeček skončil ve své funkcí, vydal tiskovou zprávu, ve které reagoval na odpovědi Soudního dvora EU na předběžné otázky, které mu v souvislosti se sporem firmy Arex CZ a finanční správy položil český Nejvyšší správní soud (NSS). Ve sporu šlo o to, která firma musí odvést DPH u obchodů s pohonnými hmotami (PHM) v rámci více prodejů napříč EU. Finanční správa totiž zastávala tezi, že pouhým naložením pohonných hmot na cisternu přepravce na něj zároveň přechází právo nakládat se zbožím jako vlastník, aniž by bylo třeba vždy zohlednit konkrétní skutkové okolnosti.
Martin Janeček rozsudek vykládal odpovědi soudu jako potvrzení, že finanční správa celou dobu rozhodovala podle zákona a v souladu s dosavadními rozhodnutími Soudního dvora EU. Zároveň interpretoval rozsudek rovněž tak, že i v případech, které se týkaly zajišťovacích příkazů a které již finanční správa pravomocně u soudů prohrála (zmínil firmy VHS Ropa plus, Autotrans Petrol či ČMO), postupovala správně. Finanční správa vydala od roku 2013 zajišťovací příkazy 1961 firmám. Z toho ve 29 případech nepřesvědčila soudy o důvodnosti vydání těchto zajišťovacích příkazů. Za tyto prohrané zajišťovací příkazy je finanční správa velmi kritizována. Rozhodnutí Soudního dvora EU je důležité zejména z důvodu, že z uvedených 29 případů souvisí třetina (celkem 9) právě s otázkou, ve které dal Soudní dvůr EU za pravdu finanční správě. Tyto případy navíc patří z hlediska daně k těm významnějším, tvrdil končící ředitel finanční správy Martin Janeček.
Už v prosinci loňského roku ale odborníci upozorňovali, že tato interpretace je zavádějící a že Soudní dvůr EU nic takového neřekl. Jak teď ukázal aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu ohledně sporu s firmou Arex, odborníci měli pravdu. Soud totiž rozhodnutí finanční správy zrušil. „V nyní posuzované věci se žalovaný, stejně jako ve věci NSS Jasa, nedostatečně zabýval otázkou přechodu práva nakládat s věcí jako vlastník. Ačkoliv není úkolem soudu se v nynější věci vyjadřovat k přenosu důkazního břemene, lze učinit závěr, že na relevantně nezpochybněný skutkový stav aplikoval žalovaný chybné právní závěry,“ uvedl v rozsudku soud.
Teorii finanční správy, že stačí pouhé naložení na cisternu, tak soud odmítl. Rozsudek ve zkratce říká, že se Odvolací finanční ředitelství musí více věnovat posouzení toho, kde a kdy došlo k dodání pohonných hmot ve smyslu zákona o DPH, uvedl serveru Podnikatel.cz advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR. Tímto rozsudkem je podle mého názoru jasně a definitivně vyvrácena teorie Finanční správy, zastávaná zejména v letech 2013 až 2016, že pouhým naložením pohonných hmot na cisternu přepravce na něj zároveň přechází právo nakládat se zbožím jako vlastník, aniž by byly v každém individuálním případě zohledněny konkrétní skutkové okolnosti, připojil se Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).
Jak ale doplnil Hajdušek, smutným faktem zůstává, že právě tato teorie byla východiskem pro vydání mnoha zajišťovacích příkazů, v jejichž důsledku museli někteří dovozci pohonných hmot ukončit svojí ekonomickou činnost. Právě na případu jednoho z nich dospěl později Nejvyšší správní soud k závěru, že nutnou podmínkou pro vydání zajišťovacího příkazu je přiměřená pravděpodobnost budoucího stanovení daně. Stávající metodika finanční správy tento závěr již plně respektuje, upřesnil Hajdušek.
Aktuální rozsudek tak potvrdil dřívější judikaturu NSS. Stávající rozsudek je nicméně významný v tom, že je první, který byl vydán po odpovědích Soudního dvora EU. Stále tak platí, což soud uvedl už v dřívějším rozsudku s firmou Jasa trans: Stěžovatel (pozn. autora: finanční správa) přistoupil k posouzení sporné otázky a k výkladu relevantní judikatury Soudního dvora a Nejvyššího správního soudu až příliš zjednodušujícím způsobem, když považoval pro stanovení místa plnění (dodání) u dodávek zboží (PHM) dle § 7 odst. 2 zákona o DPH mimo tuzemsko za dostačující pouze jediné kritérium, a to že právě žalobce byl tím, kdo zajišťoval přepravu, když právo přepravy zboží z jiného členského státu do tuzemska se odvíjí od práva dispozice se zbožím jako vlastník.
Přestože definitivně padla teorie o naložení zboží na cisternu, neznamená to, že v některých případech neměla finanční správa pravdu v tom, že se na danou firmu skutečně přešlo právo nakládat se zbožím jako vlastník. Nelze si však vystačit s pouhou zjednodušenou tezí a už v samotných rozhodnutích finanční správy musí být podrobný právní rozbor, kdy na firmu bylo převedeno od vlastníka, případně jiné oprávněné osoby, buď vlastnické právo, nebo jiné právo, které by jí ale umožnilo se zbožím nakládat jako vlastník.
To může být i případ firmy Arex. Nejvyšší správní soud vrátil věc znovu do odvolacího řízení s pokyny, jak dále postupovat. Nyní je na Odvolacím finančním ředitelství, jak znovu rozhodne. Může se klidně stát, že po doplnění řízení opět rozhodne stejně. A stejně tak není vyloučené, pokud dokáže předložit podrobnější argumentaci již v samotném rozhodnutí a ne až ve vyjádření ke kasační stížnosti, že finanční správa tento spor nakonec vyhraje.
Zdroj: www.podnikatel.cz
