Úředníci finanční správy platí za chyby výjimečně. Za osm let stát požadoval náhradu jen od jednoho z nich.
Podnikatelé, kteří se cítí poškození finanční správou, chtějí po státu náhradu škody za chyby úředníků ve výši 29 miliard. Kompenzaci ovšem po konkrétních chybujících úřednících a úřadech stát prakticky nevymáhá. Vyplývá to z přehledu serveru iROZHLAS, který dal dohromady všechny případy, kdy za posledních osm let chtělo ministerstvo financí za pochybení různých úřadů peníze. Úředník berňáku přitom musel za chybu zaplatit jen v jediném případě.
V roce 2015 se obyvatelé Brna ocitli na krátkou dobu bez jízdenek na městskou hromadnou dopravu. Finanční správa tehdy zajistila majetek za téměř 250 milionů korun místní firmě Tabák Plus, která je distribuovala. O několik let později soudy uznaly, že došlo k chybě. V rozsudku stojí, že se „dopustil správce daně hrubého a závažného porušení procesních práv žalobce“. Společnost ale skončila v likvidaci.
Mikulovský podnik Frigoprima, který zpracovával rybí i jiné maso, má podobnou zkušenost. Jemu berní úředníci zajistili peníze a majetek za 37 milionů korun a také skončil v úpadku. Letos Nejvyšší soudní soud (NSS) řekl, že úředníci postupovali nezákonně. „Ve shodě s krajským soudem lze ještě zmínit, že stěžovatel nesprávně nepřihlédl k doposud bezproblémové daňové minulosti společnosti Frigoprima a její spolupráci se správcem daně v průběhu daňové kontroly,“ stojí v rozsudku.
Jako chybný popsal soud i postup úředníků vůči mladoboleslavské společnosti Vyrtych, která vyrábí svítidla a které berňák neuznal odpočet na DPH. Přelomový byl i rozsudek NSS ke společnosti AB CHEMITRANS, který se také zabýval špatnými kroky finančních úředníků.
Celkem vedou podnikatelé a firmy s ministerstvem asi 80 sporů, ve kterých žádají náhradu škody ve výši 29 miliard korun. Jak se může zdát, konkrétní úředníci, kteří se chybných rozhodnutí účastnili, se obávat postihu zatím nemusí.
Jediný případ za osm let
„V případě vyplacených náhrad dle zákona o náhradě škody byla za škodu způsobenou finanční správou po úřednících požadována a uhrazena jedna regresní náhrada v roce 2017 ve výši 8 523 korun,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík. Už ale neupřesnil, čeho se pochybení týkalo.
O tom, zda budou úředníci za chyby finančně potrestáni, rozhoduje na Generálním finančním ředitelství komise. Ta řeší výlučně případy spojené s činností finanční správy.
Další komise, která posuzuje chyby úředníků, zasedá na ministerstvu financí. Ta se zabývá všemi ostatními případy. Za posledních osm let byla tzv. regrese požadována jen v jedenácti případech, ve dvou byla přitom částka nulová, vyplývá z údajů, které má iROZHLAS k dispozici:
• rok 2011 - částka 82 149 Kč
• rok 2012 - částka 26 160 Kč
• rok 2012 - částka 757 659 Kč
• rok 2012 - částka 5760 Kč
• rok 2013 - částka 500 Kč
• rok 2014 - částka 0 Kč
• rok 2015 - částka 1400 Kč
• rok 2016 - částka 5808 Kč
• rok 2017 - částka 2732 Kč
• rok 2017 - částka 8523 Kč
• rok 2018 - částka 0 Kč
• Celkem: 890 691 Kč
„Komise posuzují existenci nároku na regresní úhradu tj. existenci zákonných podmínek pro vznik regresního nároku, což je zejména zavinění konkrétní osoby. Bez naplnění této zákonné podmínky regresní nárok nevzniká,“ vysvětlil redakci Vintrlík.
Ne vždy totiž podle něj za škodu může konkrétní osoba. Někdy k ní dochází třeba v důsledku změny judikatury soudů, výkladu zákona nebo třeba novelizace.
Navíc není často možné vymáhat takovou částku, kterou musí stát zaplatit poškozeným na náhradě. „Například u nedbalostního zavinění je odpovědnost limitována 4,5 násobkem platu,“ dodal.
750 tisíc kvůli poplatkům za psy
Největší regrese, kterou ministerstvo financí požadovalo zaplatit, se týkala šesti špatných výměrů na místní poplatek ze psů. Zaplatit ji musel v roce 2012 úřad městské části Brna Královo Pole. Spor se tehdy vedl o to, zda soukromé útulky musí platit poplatek za psy, nebo zda jsou osvobozeny stejně jako útulky městské.
Brněnští úředníci tehdy po soukromých útulcích zaplatit chtěli, ale u soudů prohráli. „Vzhledem k tomu, že rozhodnutí byla zrušena z důvodu rozdílného právního posuzování předmětu poplatku, nebylo shledáno pochybení žádného konkrétního zaměstnance na úřadu,“ vysvětlil mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Hazardérství bez ohledů
Podle oslovených odborníků není prakticky nulová tolerance k chybám úředníků správná. „Nejsem přívržencem tvrdého postihu úředníků za každý přešlap, jelikož by to vedlo ke strachu rozhodnout a paralýze uplatňování výkonné moci. Nicméně o mnoho lepší není ani současný opačný extrém,“ uvedl pro redakci iROZHLAS.cz předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
Popsaný stav totiž podle něj v úřednících povzbuzuje sklon k hazardérství bez ohledu na škody, které mohou být tímto třetím osobám způsobeny.
S tím souhlasí i Tomáš Hajdušek z Komory daňových poradců. „Považoval bych za naprosto extrémní, pokud by měli řadoví úředníci nést finanční odpovědnost za každé nesprávné rozhodnutí. To by mohlo vést k tomu, že by se úředníci báli rozhodovat sporné případy. Za mnohem důležitější považuji, aby se poplatníci rychle a efektivně dočkali náhrady škody, kterou jim nezákonná rozhodnutí nebo nesprávné úřední postupy způsobí,“ uvedl Hajdušek.
Zdroj: www.irozhlas.cz
