Žádostí o kurzarbeit chodí tisíce, většinu úřady vrací kvůli chybám. Změnám se nebráníme, říká ministerstvo

Systém ministerstva práce Antivirus, který umožňuje zaměstnavatelům žádat o náhradu mzdy za zaměstnance, má za sebou první dny provozu. Přestože se jedná o jeden z nejjednodušších systémů státní správy, se kterými se zaměstnavatelé setkají, vyplňování žádostí provázela vysoká chybovost. Podle daňových poradců jsou na vině i přehnané administrativní požadavky některých pracovních úřadů. Řadě firem také vadí, že v době, kdy jim docházejí prostředky, dostanou od státu peníze až po vyplacení mezd.

Státní příspěvek, takzvaný kurzarbeit, nabízí firmám vyplacení šedesáti nebo osmdesáti procent mezd. Žádat o ně mohou od pondělního poledne společnosti, které kvůli koronaviru musely omezit provoz a nechat lidi doma. Příspěvky na mzdy mají snížit výdaje zaměstnavatelů a bránit propouštění.

Náměstek ministryně práce Petr Hůrka, který stál u zrodu systému Antivirus, říká, že záměrem bylo udělat žádosti co nejjednodušší, aby se firmy rychle dostaly k penězům pro své lidi. "Postavené to je tak, aby se proti předloženým překážkám v práci k zaměstnavateli dostal příspěvek. Snažíme se systém udělat jednoduchý," uvedl Hůrka.

Na co má kdo nárok

• 80 procent náhrady mzdy obdrží zaměstnavatelé, pokud mají lidi v karanténě nebo mají zavřené provozy. Maximální vyplacená částka je 39 tisíc korun. 
• Z 60 procent se pak bude stát podílet na výplatách ve firmách, které omezily výrobu či služby kvůli výpadku pracovníků, surovin a dalších vstupů či kvůli poklesu poptávky. Strop je v takovém případě 29 tisíc korun. 
• Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy. Březnové výdaje by mohly podle propočtů ministerstva činit 10,9 miliardy.

Podnikatelé mají na webech ministerstva a úřadů práce k dispozici mimo jiné instruktážní video, ve kterém vidí krok za krokem, jak žádost o příspěvek na mzdy vyplňovat. V první fázi zadávají jen kontaktní a identifikační údaje, číslo účtu a odhadovanou částku.

Za první dva dny přišlo na ministerstvo práce kolem devíti tisíc žádostí. Asi dvě třetiny z nich byly vyplněné chybně. Zaměstnavatelé se ale nemusí obávat, že by kvůli tomu přišli o příspěvek. "Naši úředníci jim buď mailem posílají žádosti zpět s tím, co zapomněli vyplnit, nebo jim telefonují," řekla mluvčí resortu Kristýna Křupková. Nejčastěji prý v žádostech chyběl elektronický podpis nebo bankovní spojení. "Případně pošlou rovnou vyúčtování, ale nepodají žádost," dodala Křupková. Vyúčtování však budou podnikatelé a firmy podávat až ve druhé fázi − poté, co vyplatí své lidi.

Daňový poradce Tomáš Hajdušek upozorňuje na to, že chybovost má ještě jinou příčinu. Některé úřady práce údajně vyžadují kromě výpisu z účtu také smlouvu z banky o vedení účtu, což podnikatelé dopředu nevědí a žádost pak dostanou zpět jako chybnou. "Jak má někdo hledat smlouvu, kterou s bankou podepisoval před mnoha lety? Sám nevím, jestli bych ji našel," řekl Hajdušek. Úřady mají přitom podle něj dostatek možností, jak si pravost výpisu ověřit.

Hůrka uvedl, že pokud se budou chyby v žádostech opakovat, může se systém ještě změnit. "Nebudeme už měnit podmínky, ale pokud půjde zjednodušit komunikaci se zaměstnavateli, nebráníme se tomu," dodal náměstek.

Sami podnikatelé si zatím na vyplňování žádostí nestěžují. "Je to dané i tím, že na rozdíl od bezúročných půjček z programu Covid si mohou o peníze na mzdy zažádat i později a stejně budou mít na podporu nárok," říká hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Některým zaměstnavatelům vadí podmínka, že peníze od státu dostanou teprve až po tom, co mzdy pošlou svým pracovníkům. "Máme problém s hotovostí a nemáme na to, abychom zaměstnancům zaplatili sto procent mezd," tvrdí například Michal Mička, majitel oděvních značek Pietro Filipi a Kara.

Podle ankety Hospodářské komory z konce března je na tom podobně zhruba osm procent podniků. "Hlásí nám, že už vyčerpaly všechny rezervy a teď už si na všechno musí půjčovat," uvádí Kubelková. Řada firem si tak podle ní na výplatu mezd vezme krátkodobý překlenovací úvěr se splatností třeba dva týdny.

"Uvidí se tedy především příští týden, jestli peníze opravdu dostanou tak rychle, jak slibovalo ministerstvo práce," říká Kubelková. Středula v systému nevidí problém. "Na principu, že firmy nejprve vyplatí mzdy svým lidem a pak teprve zažádají o jejich náhradu, jsme se shodli i se zástupci zaměstnavatelů. V okamžiku vyplacení máte v ruce průkaznou dokumentaci," řekl odborový předák.

Zdroj: www.archiv.iHned.cz 08.04.2020 (00:45:01)